Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 535 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 085 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 850 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 13 535 Kč z titulu příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky [SPZ] za dobu od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky, resp. nákladů na upomínání.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum] č. j. 19 C 149/2025-15 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak (byť toliko fikcí) splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
5. Žalovaný byl v rozhodné době, tedy nepřetržitě od [datum] do [datum], vlastníkem a provozovatelem – pojízdného – vozidla registrační značky [SPZ] (objem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³), v uvedené době však k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, přestože jde o zákonnou povinnost vlastníka (provozovatele) pojízdného a registrovaného vozu podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za nepojištěné vozidlo potom žalovaný nezaplatil ani k výzvám žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum]. Náklady na vymáhání nadto činí v každém jednotlivém případě částku 300 Kč, a k jejich zaplacení byl žalovaný rovněž před podáním žaloby vyzván.
6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že žalovaný je povinen zaplatit příspěvek za každý den období, po které bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti, přičemž podle ustanovení § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby pak podle druhu vozidla (resp. podle objemu válců motoru); současně podle čtvrtého odstavce čtvrtého paragrafu platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
7. Výše příspěvku, respektive denní sazba vztahující se na vozidlo žalovaného je potom stanovena v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od [datum]. Jde tak o sazbu ve výši 65 Kč denně, což v daném případě – kdy bylo předmětné vozidlo nepojištěno celkem [hodnota] dnů – znamená, že celková výše příspěvku představuje žalobkyní požadovanou částku 12 935 Kč. Současně žalobkyni náleží podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí náhrada nákladů na upomínání ve výši 2 x 300 Kč.
8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
9. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 1 200 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.