Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

19 C 160/2024

Soud: Okresní soud v DomažlicíchDatum rozhodnutí: 27. 6. 2024Č. j.: 19 C 160/2024-21Soudce: Mgr. Tomáš Foltýn Ph.D.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 8. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSDO:2024:19.C.160.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 15 339,64 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 339,64 Kč od [datum] do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 339,64 Kč s příslušenstvím, odvíjející se od právního vztahu, založeného mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o úvěru ze dne [datum].

2. Žalovaná se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila, současně ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) dala žalovaná souhlas k tomu, aby bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Soud tak z důvodu procesní pasivity žalované (respektive absence jakékoliv její procesní obrany) rozhodoval jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou o úvěru ze dne [datum], uzavřenou mezi obchodní společností [právnická osoba]. a žalovanou.

5. Jelikož ze samotného tohoto dokumentu není zjevné, že žalovaná předmětnou smlouvu skutečně uzavřela (jinými slovy není zřejmé, že jej jakkoli právně relevantním způsobem „signovala“), přičemž současně žalobkyně přímo v návrhu uvádí, že předmětný úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalované č. [č. účtu] (a měl být identifikován variabilním symbolem [var. symbol]), požádal soud příslušný bankovní ústav ([jméno FO] a.s.) o sdělení, kdo byl v měsíci květnu 2023 disponentem inkriminovaného účtu a o výpis plateb, které ve prospěch tohoto účtu proběhly pod uvedeným variabilním symbolem.

6. Přípisem ze dne [datum] obchodní společnost [jméno FO] a.s. sdělila, že majitelkou předmětného bankovního účtu je žalovaná, a současně byla v rozhodné době jedinou osobou s dispozičními právy, pod shora označeným variabilním symbolem však banka žádnou platbu neeviduje.

7. Soud proto bez dalšího přikročil k zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně neoznačila žádný důkaz, na jehož základě by byl k dispozici úsudek, že žalovaná vskutku inkriminovanou úvěrovou smlouvu uzavřela, respektive že právní předchůdkyně žalobkyně na základě dovolávané úvěrové smlouvy (kterou prizmatem provedeného dokazování nelze považovat za více než smluvní ofertu) ve prospěch žalované plnila, tedy že jí poskytla finanční částku ve výši 10 000 Kč.

8. Protože žalobkyně neprokázala, že by zde byl nějaký právní titul, na jehož základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla nějakou finanční částku, eventuálně že jí poskytla nějakou finanční částku bez právního titulu, nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

9. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle § 118a o. s. ř., neboť ze samotného obsahu předmětného návrhu je zjevné, že si je žalobkyně jisté „důkazní nouze“ velmi dobře vědoma, pročež by pro ni shora přijaté závěry neměly být závěry „překvapivými“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalované žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací