Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím, odvíjející se od právního vztahu, založeného mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o úvěru, kterou ovšem žalobkyně není s to doložit, proto žádá zaplacení nárokované částky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.
2. Žalovaný se k výzvě soudu k žalobě (resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřil, současně (byť pouze fikcí) ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) dal žalovaný souhlas k tomu, aby bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř.
3. Soud tak z důvodu procesní pasivity žalovaného (respektive absence jakékoliv jeho procesní obrany) rozhodoval jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
4. Žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně – obchodní společností [právnická osoba] – na základě úvěrové smlouvy vyplacena částka 16 000 Kč. Podle (žalovaným nevyvráceného) tvrzení žalobkyně žalovaný na jistině do podání žaloby ani později ničeho neuhradil. Z důvodu procesní pasivity žalovaného tak dospěl soud ke klíčovému skutkovému závěru, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena částka 16 000 Kč (jak vyplývá z vyžádané informace od obchodní společnosti [právnická osoba]. - srov. č. l. 14), kterou žalovaný dosud „nevrátil“.
5. Jelikož žalobkyně požaduje po žalovaném toliko dlužnou jistinu a zákonný úrok z prodlení, nezabýval se soud otázkou, zda je možno považovat předmětnou smlouvu za smlouvu platnou, neboť za daného stavu postačí hodnotit její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, přičemž i v tomto případě náleží žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku taktéž zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
6. Soud proto prvním výrokem uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do zaplacení.
7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla plně úspěšná se svým nárokem, a tudíž jí přísluší plná náhrada nákladů řízení, které k uplatnění svého práva účelně vynaložila. Vedle zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), účelně vynaložené náklady tedy představuje i odměna v celkové výši 1 200 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 6 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů, tedy částka 315 Kč. Celkem tak čítají žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení částku 2 815 Kč.