Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

20 C 131/2026

Soud: Okresní soud v DomažlicíchDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026Č. j.: 20 C 131/2026-20Samosoudce: Mgr. Martin SoučekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 3. 11. 2026Předmět řízení: o 23 899,76 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSDO:2026:20.C.131.2026.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (14) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 899,76 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 132,95 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 402,76 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 010 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

V žalobě doručené soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 602,76 Kč, smluvní pokuty ve výši 297 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 132,95 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 402,76 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 3 000 Kč. Žalovaný čerpal peněžní prostředky na základě smlouvy o revolvingovém úvěru a následně přestal hradit předepsané měsíční splátky.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], obchodních podmínek, sazebníku, výpisů z úvěrového účtu a přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný jako fyzická osoba nepodnikatel uzavřel se žalobcem smlouvu o účelovém spotřebitelském úvěru a současně požádal, aby jej žalobce zařadil mezi žadatele o poskytnutí úvěrového rámce ve výši nejméně 3 000 Kč a vydal mu úvěrovou kartu. Podle čl. I odst. 2 obchodních podmínek byly původní účelový úvěr a smlouva o úvěrovém rámci samostatnými právními vztahy. Žalovaný kartu aktivoval a dne [datum] poprvé čerpal 4 000 Kč.Z výpisů a přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátky splatné [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. K poslednímu výpisu činila vyčerpaná a nesplacená jistina celkem 21 462,24 Kč, z toho 4 103,48 Kč bylo obsaženo v již předepsaných splátkách a 17 358,76 Kč představovalo jistinu dosud nerozvrženou do splatných splátek. Další úroky a ostatní smluvní složky již předepsaných splátek činily 1 940,52 Kč. Celkový smluvní dluh bez smluvní pokuty a bez poplatku za oznámení zesplatnění tak činil 23 402,76 Kč.Právní vztah účastníků vznikl před 1. 1. 2014. Jeho vznik, obsah a práva a povinnosti z porušení smlouvy se proto s ohledem na přechodná ustanovení posuzují podle dosavadních právních předpisů, zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Volba obchodního zákoníku obsažená v čl. VI odst. 12 obchodních podmínek nemohla vést ke zhoršení právního postavení žalovaného jako spotřebitele.Soud z úřední povinnosti přezkoumal, zda ujednání, z nichž žalobce dovozoval svůj nárok, byla určitá, srozumitelná a vůči spotřebiteli přiměřená. Samotný závazek vrátit skutečně vyčerpané a dosud nesplacené peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky není nepřiměřenou podmínkou. Výše čerpání, přijatých plateb a zbývajícího dluhu byla prokázána výpisy a přehledem plateb. Článek VI odst. 6 obchodních podmínek zakládal při prodlení klienta právo žalobce na smluvní pokutu podle sazebníku a stanovil její splatnost nejpozději doručením písemné výzvy. Podle sazebníku činila smluvní pokuta 10 % z dlužné splátky. Za prodlení se splátkami splatnými [datum] a [datum] tak činila dvakrát 148,50 Kč, celkem 297 Kč. Žalovaný byl k jejímu zaplacení písemně vyzván. S ohledem na výši a dobu prodlení soud tuto sankci neshledal nepřiměřenou a žalobci ji přiznal. Za přiměřený shledal soud rovněž také sjednaný administrativní poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky.Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 497 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v tehdejším znění. Povinností žalovaného bylo včas hradit měsíční splátky dle podmínek stanovených ve smlouvě. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z úvěru z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá.Protože žalovaný svůj závazek nesplnil v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm v žalobě uvedené příslušenství se zákonnými úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 010 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 195 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 899,76 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací