Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 189 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 8 479,64 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude vyčíslena v písemném vyhotovení rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 40 074,19 Kč od [datum] spolu s náhradou nákladů řízení. Uvedla, že předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba]. IČ [IČO], se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 18,86 % ročně v minimálních měsíčních splátkách po 2 364 Kč spolu s dalšími poplatky dle sazebníku. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Ke dni podání žaloby se žalovaná částka skládá z dlužné jistiny ve výši 40 074,19 Kč, poplatku ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, dlužného pojistného ve výši 1 084,50 Kč a kapitalizovaného úroku ke dni odstoupení od smlouvy žalobkyní ve výši 3 009,95 Kč. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29,9 %.
4. Z odstoupení od úvěru z [datum] soud zjistil, že žalobkyně pro neplnění smluvních povinností žalovaným od smlouvy o úvěru odstoupila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě zbylé části dluhu vyčíslené ve výši žalované částky.
5. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Postoupení pohledávky vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , datum6. Z karty klienta vyplynulo, že žalovaný na úvěr čerpal celkem 42 989 Kč a uhradil dohromady 4 800 Kč.7. Z předžalobní upomínky vyplynulo, že zástupce žalobkyně dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.8. Po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., že soud má neprokázané dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytnutí úvěru zástupkyně žalobkyně bez návrhu.9. Zástupce žalobkyně závěrem navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně přezkoumána.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného, kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že si od žalovaného nevyžádala žádné listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje. Za takové listiny lze považovat např. výpis z bankovního účtu žalovaného či, co se týče příjmu, výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele nebo případně pracovní smlouva.15. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 obč. zák. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 42 989 Kč a dle žalobních tvrzení žalovaný dosud uhradil částku ve výši 4 800 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 38 189 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal ve výroku I. rozsudku spolu se zákonným příslušenstvím a ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.17. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku s výzvou k úhradě dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byl dle výzvy žalovaný povinen plnit ve lhůtě 10 dnů od doručení, tedy do [datum]. Od [datum] je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal zákonný úrok od prodlení tohoto dne.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2867,51 Kč, přičemž tato částka představuje 63,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 668,64 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci údajů, a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.