Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 540 Kč od [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 666 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky, jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky [SPZ], za dobu od [datum] do [datum] a vozidlo registrační značky [SPZ] za dobu [datum] do [datum]. V této době nebyla ohledně uvedených vozidel uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 2x300 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.
3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla v případě, je-li vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vlastníkem, resp. provozovatelem vozidla registrační značky [SPZ] se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 do v době od [datum] do [datum] a vozidla registrační značky [SPZ] se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v době od [datum] do [datum]. V uvedené době ohledně těchto vozidel neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedenými vozidly. Žalovaný byl k úhradě tohoto dluhu opakovaně upomenut žalobkyní, jak plyne z upomínek k úhradě a z předžalobních výzev. Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzýván také výše uvedenými upomínkami.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům - žalovaný, coby provozovatel výše uvedeného vozidla neměl ve sledovaném období sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu to ukládá ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V důsledku toho nebylo vozidlo RZ [SPZ] pojištěno 116 dní a vozidlo RZ [SPZ] nebylo pojištěno 78 dní a žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost pojistit svá vozidla. Podle § 45 odst. 2 citovaného zákona platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se podle § 45 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 45 odst. 4 tohoto zákona ve spojení s ve spojení s § 5 odst. 1 písm. g), h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč a u vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni uhradit celkem částku 11 206 Kč. V souvislosti s uplatněním předmětného nároku vznikl žalobkyni nárok dožadovat se v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a dále § 6 citované vyhlášky nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 2x 300 Kč.
5. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Soud v daném případě posoudil, že nárok žalobkyně má oporu v citovaných zákonných ustanoveních. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na příspěvek a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky dle citovaných předpisů, jejichž výše má oporu v ustanovení citovaného zákona a prováděcí vyhlášky.
7. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 806 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.