Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 546,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 453,41 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 092,98 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 677 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala po žalovaném, žalobou uplatněnou u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky neuhrazené kupní ceny za dodanou elektřinu. Uvedla, že dodavatel [právnická osoba] se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které dodával žalovanému elektrickou energii. Žalovaný však v rozporu se smluvním ujednáním nezaplatil celou kupní cenu za elektřinu dodanou v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], která po započtení částečného plnění žalovaným činí žalovanou částku. Dodavatel postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek platnou ke dni [datum]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě uvedeného nedoplatku, avšak neúspěšně. Proto se nyní domáhá jak úhrady žalované částky spolu s úroky z prodlení ode dne následující po dni splatnosti do zaplacení.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] jako dodavatelem smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, ve které se společnost [právnická osoba] zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa] a žalovaný se zavázal zaplatit dodavateli za dodávky elektřiny kupní cenu určenou v souladu s obchodními podmínkami žalobce a jeho ceníkem, které tvořily nedílnou součást smlouvy. Dodavatel vyúčtoval jím poskytnuté služby žalovanému za období od [datum] do [datum] fakturou č. [hodnota] znějící na částku 10 453,41 Kč (po odečtení částečného plnění žalovaným), splatnou dne [datum] a dále za období od [datum] do [datum] fakturou č. [hodnota] znějící na částku 15 767,80 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaný na druhou pohledávku po vyúčtování předchůdce žalobkyně uhradil dodatečně 4 674,82 Kč. Dodavatel pohledávky vůči žalovanému postoupil na žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] spolu s předžalobní výzvou.Soud má v projednávané věci za prokázané, že mezi žalobkyní (resp. jejím předchůdcem) a žalovaným byla v uvedeném případě platně uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 občanského zákoníku, resp. smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona). Na základě této smlouvy vznikla žalovanému, jakožto kupujícímu, povinnost platit dodavateli coby prodávajícímu kupní cenu za řádně dodanou a odebranou elektřinu. Smlouvou o postoupení pohledávky pak byla celá tato pohledávka vůči žalovanému platně postoupena na žalobkyni. Protože však žalovaný doposud žalobkyni nezaplatil celou kupní cenu za řádně dodanou a vyfakturovanou elektřinu, uložil mu nyní soud povinnost celou zbývající dlužnou částku včetně požadovaných poplatků ve výši žalované částky žalobkyni zaplatit. A protože se žalovaný s úhradou shora uvedené kupní ceny dostal do prodlení, vzniklo žalobkyni coby věřiteli dle § 1970 občanského zákoníku rovněž právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení určený dle příslušného předpisu. Tímto předpisem je přitom nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni spolu se žalovanou částkou také požadovaný úrok z prodlení, když současně přezkoumal, že tento úrok odpovídá citované zákonné úpravě.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 677 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 546,39 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, číslo smlouvy, výše plnění), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.