Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 450 615,15 Kč s úrokem ve výši 4,9 % ročně z částky 448 815,15 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 450 615,15 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 32 429,39 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 28 507,77 Kč.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 450 615,15 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 60 972,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím, kdy zákonný úrok z požadované částky požadovala se sazbou 12 % ročně od [datum]. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 800 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět 120 pravidelnými měsíčními splátkami po 8 447 Kč. Úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumávala, a to mj. výpisem z jeho běžného bankovního účtu v předcházejících pěti měsících a lustrací žalovaného v příslušných registrech. Žalovaný úvěr řádně a včas neplatil, žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 448 815,15 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni [datum] ve výši 32 429,39 Kč, kapitalizovanému úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 28 507,77 Kč a smluvních poplatků za zaslání výzev k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 800 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [číslo], předsmluvních informací a žádostí o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 800 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 120 měsíčních splátkách po 8 447 Kč. Úroková sazba úvěru činila 4,9 % p.a., RPSN 5,01 % p.a. Strany si rovněž ve smlouvě ujednali poplatky ve výši 300 Kč za každou zaslanou upomínku a 500 Kč za každou zaslanou výzvu.
4. Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného a dne [datum] byla částka 800 000 Kč poskytnuta žalovanému.
5. Žalovanému byly dále žalobkyní zaslány výzva k úhradě z [datum] a tři upomínky k úhradě datované [datum], [datum] a [datum].
6. Z předložené historie transakcí vyplynulo, že na jistině úvěru zbývá k úhradě 448 815,15 Kč, kde dni [datum] zbývalo na kapitalizovaném smluvním úroku a úroku z prodlení částky požadované žalobkyní.
7. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další okolnosti rozhodné pro toto řízení.
8. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní řádně zkoumána mj. ze žalovaných předložených výpisů z jeho běžného účtu. Žalovaný převzal od žalobkyně částku 800 000 Kč, kterou dosud zcela neuhradil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaný neučinil a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalovaný proto nesplnil svoji povinnost úvěr včetně sjednaného příslušenství řádně uhradit. S ohledem na to je také oprávněný nárok žalobkyně na sjednané smluvní poplatky za odesílání výzev a upomínek. Soud nedospěl k závěru, že by se smluvní ujednání příčila dobrým mravům či byla smlouva z jiného důvodu absolutně neplatná. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud, po přezkoumání, že žalobkyní požadované úroky z prodlení částečně přesahují výši úroků z prodlení stanovenou podle těchto předpisů, žalobu částečně co do této výše zamítl. Ve zbytku soud nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 60 972,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 531 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 450 615,15 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 770 Kč ve výši 6 671,70 Kč.