Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 068 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 10 068 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku uhradit do [datum]. Žalovaná svůj závazek vůči právnímu předchůdci žalobkyně nesplnila a dostala se do prodlení od [datum]. Žalovaná částka se skládá z poskytnuté jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč, úroku ve výši 180 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 728 Kč – 0,1 % denně z částky jistiny úvěru od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 6 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení.
2. Soud v dané věci postupoval dle ust. § § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovanou soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum] na adresu trvalého pobytu. V souvislosti s tímto byla zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
3. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvách o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum].
4. V dané věci dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru č. [hodnota] za účelem prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru žalované, jež jí byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Na základě smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, jež se žalovaná zavázala uhradit do [datum] spolu s úrokem ve výši 180 Kč a poplatkem za úvěr ve výši 2 160 Kč. Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 8 340 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně – pevně stanovená na celou dobu splácení jistiny úvěru, RPSN ve výši 5 395,58 %. Daná smlouva o úvěru pak obsahovala sankce a poplatky pro případ nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. VI. smlouvy; obsah těchto sankcí odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Žalovaná nesplnila svůj závazek ani přes výzvu k dobrovolnému plnění.
5. Soud pak dospěl k následujícímu právnímu závěru.
6. Právní posouzení dané věci vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.).
7. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 6 000 Kč za účelem prodloužení splatnosti dříve poskytnutého úvěru. Soud shledává danou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost smluvních ujednání. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč na dobu 30 dnů. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 160 Kč. Soud pak tento poplatek považuje za skrytý úrok dosahující 474,50 % ročně. Nelze opominout ani skutečnost, že smlouva obsahuje celou jednu stranu sankcí pro případ prodlení dlužníka, když tato tvoří 50 % textu. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně je nebankovní institucí poskytující úvěry a na níž se obracejí fyzické osoby nacházející se zpravidla v tíživé finanční situaci, kdy si již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních institucí. Právní předchůdce žalobkyně a další nebankovní instituce obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, jež jsou nepoctivé, obsahující nepřiměřená ujednání a jež zakládají nerovnost smluvních stran.
12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně.
13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by právní předchůdce žalobkyně neměl vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.
14. Soud má za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč za účelem prodloužení splatnosti předchozího úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na svůj závazek nic neuhradila. Soud má pak za to, že je nutné po žalované požadovat, aby poskytnutou částku vrátila žalobkyni, a to včetně příslušenství specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, v souladu s ust. § 2991 o.z.
15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu s výzvou k plnění dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 7 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne [datum] ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12 % ročně.
16. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných poplatků, smluvní pokuty a zákonných úroků z prodlení.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 o.s.ř. Ačkoliv byla žalobkyně plně úspěšná co do jistiny pohledávky, nelze odhlédnout, že soud zamítl žalobu co do poplatku za poskytnutí úvěru, smluvního úroku, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum], tj. soud musí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, zohlednit při rozhodování o nákladech řízení také příslušenství pohledávky. Žalobkyně požadovala celkem 10 068 Kč a bylo jí soudem přiznáno 6 000 Kč (úspěch 59,59 %) a při zohlednění výše přiznaných (12 %) a požadovaných (14,75 %) úroků z prodlení a data přiznání od [datum], má soud za to, že úspěch stran je přibližně stejný, a z tohoto důvodu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.