5 C 179/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalovaná je vlastníkem pozemků specifikovaných v žalobním návrhu. K žalobě žalobkyně uvedla, že na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále jen „rozsudek Městského soudu v Praze“) ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (dále jen rozsudek Vrchního soudu v Praze), bylo zapsáno vlastnické právo žalovaného k žalobě specifikovaným pozemkům. Rozsudkem Městského soudu v Praze bylo uloženo ochranné opatření dle ust. § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, kterým došlo k zabrání věcí (nemovitostí uvedených v žalobním návrhu), ke kterým původně náleželo vlastnické právo žalobkyni. Žalobkyně dále rozvedla důvody, pro které má za to, že nebyly splněny podmínky pro zabrání věci v jejím vlastnictví, když má za to, že předmětné nemovitosti nejsou ani bezprostředním ani zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, tím spíše nemohly být výnosem z trestné činnosti v okamžiku, kdy je žalobkyně nabyla. Dále pak rozdělila jednotlivé pozemky do třech skupin a vyjádřila se k těmto skupinám tak, že nemovité věci z první skupiny neměli ani nemohly mít před jejich nabytím žalobkyní žádný vztah k trestné činnosti [jméno FO], když tento v době nabývání této části nemovitostí podnikání žalobkyně neovlivňoval a neměl s ním nic společného účastí ani jinak. K druhé skupině nemovitostí uvedla, že nebyly ani nemohly být výnosem z trestné činnosti v době před jejich převodem na žalobkyni, protože s trestnou činností [jméno FO] neměla žádný vztah. Nabytí těchto nemovitostí bylo financováno pohledávkami, které vznikly z podnikatelské činnosti žalobkyně, jež nijak nesouvisela z trestnou činností [jméno FO] a jejich nabytí žalobkyní tak nemělo ani nemohlo mít žádnou souvislost s touto trestnou činnosti. K třetí skupině pozemků pak uvedla, že zde by mohlo teoreticky být uvažováno o nabytí související s trestnou činností [jméno FO], avšak pouze za předpokladu, že by bylo náležitě prokázáno, že tato třetí skupina byla nabyta z výnosů z trestné činnosti. Toto však v rámci řízení vedeného u Městského soudu v Praze nebylo prokázáno. Dále pak uvedla, že soud by si měl v rámci řízení posoudit jako předběžnou otázku možnost nabytí vlastnického práva za situace, kdy došlo k zabrání nemovitostí, které nejsou výnosem z trestné činnosti, resp. zda jsou nemovitosti nebo jejich části výnosem z trestné činnosti a zda žalovaný tedy skutečně mohl nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalobkyně rovněž uvedla okolnosti osvědčující naléhavý právní zájem.

2. Dne [datum] byla soudu doručena změna žaloby, když žalobkyně zde specifikovala nově pozemky, jež jsou předmětem žaloby, a to v důsledku změn, ke kterým došlo v mezidobí v důsledku sloučení některých pozemků. K výzvě soudu pak žalobkyně tuto změnu žaloby doplnila o určení listů vlastnictví, na kterých jsou jednotlivé pozemky zapsány, a to podáním ze dne [datum].

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že má za to, že ve věci je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, když o zabrání věci žalobkyně podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem, jež nabyl právní moci dne [datum] a je vykonatelný ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo podáno dovolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak že dovolání bylo odmítnuto. V usnesení Nejvyšší soud uvedl, že v předmětné trestní věci nevznikla žádná pochybnost o původu finančních prostředků následně použitých k eventuálnímu nákupu nemovitostí, a že nemovitosti byly prokazatelně nabyty z výnosů z trestné činnosti. Dále pak uvedl, že Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kde dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku rozhodl o zrušení výroku o vině pod bodem I., výroku o trestu a dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a znovu rozhodl o společném souhrnném trestu. Co se týká uložení ochranného opatření, pak toto soud při zrušení výroku o vině I. převzal, při respektování skutkových závěrů z rozsudku Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto dovodil žalovaný, že v řízení je dána překážka řízení dle ust.§ 103 o.s.ř. a navrhla řízení zastavit.

4. K vyjádření žalovaného se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne [datum], kde uvedla, že v daném řízení není překážka věci pravomocně rozhodnuté ani překážka litispendence.

5. Dne [datum] navrhla žalobkyně přerušení řízení, neboť rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] bylo nově rozhodnuto ve věci dle § 45 odst. 1 tr. zákoníku, kdy došlo ke zrušení výroku o vině pod bodem I., výroku o trestu a dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], dne [datum]. Dále pak byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] zrušen. Žalobkyně má tak za to, že o zabrání předmětných nemovitostí v trestním řízení, tj. v jakém rozsahu a zda budou zabrány, nebylo doposud pravomocně rozhodnuto.

6. Dne [datum] se v dané věci konalo ústní jednání. V rámci jednání soud připustil změnu žaloby, jež byla soudu doručena dne [datum]. Dále pak soud zamítl návrh na přerušení řízení ze dne [datum], a to z důvodu, že výsledek řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] nemůže mít vliv na výsledek řízení v dané věci, neboť soud má za to, že ačkoliv bylo v rámci tohoto řízení rozhodnuto o zrušení výroku o vině pod bodem I., výroku o trestu a dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], dne [datum], nemůže dojít ke změně rozhodnutí o zabrání věci, když v souladu s ust. § 45 tr. zákoníku při ukládání společného trestu navazující výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad (např. výrok o náhradě škody, o uložení ochranného opatření) soud jednak zruší, ale při zrušení dřívějšího rozsudku týkajícího se části pokračujícího trestného činu je jednak znovu vysloví v souvislosti s opětovným rozhodnutím o vině a o uložení společného trestu za celý souhrn dílčích útoků pokračujícího trestného činu, popřípadě vysloví nové výroky mající podklad v novém výroku o vině, pokud nebyly dřívějším zrušeným rozsudkem vysloveny proto, že je odůvodňují až ty útoky pokračujícího trestného činu, o nichž se dodatečně rozhoduje podle § 45.

7. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným, že pozemky vymezené v žalobním návrhu, přešly na žalovaného na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. [spisová značka], kterým bylo uloženo ochranné opatření dle ust. § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku, a to zabrání věci (pozemků, jež jsou předmětem tohoto sporu a jež byly ve vlastnictví žalobkyně).

8. Z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] bylo podle § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku vysloveno ochranné opatření zabrání věci, a to pozemků, jež jsou předmětem žalobního tvrzení.

9. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo podle § 256 trestního řádu odvolání zúčastněné osoby – žalobkyně (mimo dalších osob podávajících odvolání) zamítnuto.

10. Rozsudek Městského soudu v Praze, č.j.[spisová značka] ze dne [datum] nabyl právní moci dne [datum] a je vykonatelný ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. , spisová značka11. Z rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobkyně ze dne [datum] na nařízení předběžného opatření, kterým by soud zakázal prodej, bezúplatný převod, darování, směnu a převod práva s pozemkem hospodařit či převádět správu těchto pozemků na jiné organizační složky státu k pozemkům jež jsou předmětem tohoto sporu.12. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, ze dle § 45 odst. 1 trestního zákoníku byl zrušen výrok o vině pod bodem I., výrok o trestu a další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [částka] který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], dne 9. 1 2024. Zároveň soud rozhodl o vině a trestu a vyslovil ochranné opatření zabrání věci, a to nemovitých věcí, jež jsou předmětem tohoto řízení. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.13. Soud pak dospěl k následujícím právním závěrům.14. Dle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.15. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku bylo vysloveno ochranné opatření zabrání věcí (pozemků, jež jsou předmětem tohoto řízení) příslušným trestním soudem, toto rozhodnutí je pravomocné a pro soud v souladu s ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. závazné. Soud nemá v rámci tohoto řízení pravomoc toto rozhodnutí přezkoumávat, a to ani jako předběžnou otázku. V dané věci pak není ani významné, že výrok rozsudku, jímž bylo shora uvedené opatření zabrání věci zrušeno v rámci ukládání společného trestu v rámci jiného trestního řízení, když v souladu s ust. § 45 trestního zákoníku, při ukládání společného trestu - odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 116), za jehož ostatní útoky byl odsouzen rozsudkem, který již nabyl právní moci, zruší v tomto dřívějším rozsudku výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. V rámci společného trestu za pokračování v trestném činu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.16. Vzhledem k tomu, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl zrušen rozsudkem Vrchního soudu v Prze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], je o uložení ochranného opatření zabrání věci – pozemků, jež jsou předmětem tohoto řízení, pravomocně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. , spisová značka17. Soud s ohledem na tyto skutečnosti shledal, že žaloba není důvodná, když jak soud shora uvedl, je vázán rozhodnutím trestních soudů a nemá možnost zasahovat do těchto rozhodnutí ani přezkoumávat tato rozhodnutí. Trestní soudy autoritativně rozhodli o uložení ochranného opatření a nelze pak v rámci civilního řízení rozhodovat a určení vlastnictví k předmětům, na něž se ochranné opatření vztahuje, a to ani jako předběžnou otázku, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast při jednání dne [datum]).