Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 650 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 883,39 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 310,29 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 41 650 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 844 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 41 650 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným smlouvu o kontokorentu č. [číslo] dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč. Žalovaný byl povinen splatit celý úvěr alespoň 1krát za šest měsíců. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky z úvěru splatné ke dni [datum].
2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání ze dne [datum]. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno [datum]. V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
3. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 2 000 Kč. Ve smlouvě byly sjednány i poplatky jejichž účtování je závislé na plnění smlouvy a nakládání s účtem (upomínka /výzva k uhrazení dlužné částky – 300/500 Kč, výzva ke splnění smluvních podmínek – 500 Kč). Dodatkem ke smlouvě o kontokorentu ze dne [datum] byl navýšen úvěrový limit na částku 10 000 Kč. Dále pak byl úvěrový limit navýšen na částku 15 000 Kč dodatkem ze dne [datum]. Dodatkem ze dne [datum] byl úvěrový limit navýšen na částku 30 000 Kč. Dodatkem ze dne [datum] byl úvěrový rámec navýšen na částku 40 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní upozorněn na skutečnost, že v průběhu posledních 3 měsíců neplní podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzván ze strany žalobkyně k dodržení podmínky kontokorentu a byly navrhnuty způsoby řešení. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění úvěru ke dni [datum] a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky do [datum].
4. Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Soud pak dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platně smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, kdy úvěrový rámec byl stanoven na konečnou částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, když nedodržoval podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu k dobrovolné úhradě.
6. Bylo v daném případě na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, že žalobou uplatněný nárok zanikl a popř. v jakém rozsahu. Žalovaný však zůstal v řízení pasivní.
7. Soud s ohledem na shora uvedené shledal žalobu zcela důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 844 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 650 Kč sestávající z částky 1 500 Kč (3 x 500 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.