Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 6 300,16 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 13 800,16 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit danou částku nejpozději do [datum]. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani na základě výzvy k dobrovolnému plnění.
2. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. EPR [spisová značka], vyslovil Okresní soud v [adresa] svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci místně příslušnému Okresnímu soudu v Domažlicích. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].
3. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř. a zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.
4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne [datum].
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 7 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v jednorázové platbě ve výši 10 872 Kč ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru.. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % jako pevná na celou dobu splácení úvěru. Žalovaná se zavázala uhradit vedle poskytnutého úvěru ve výši 7 500 Kč také úrok, jež byl kapitalizován na částku 221,92 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 150,08 Kč. Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované na účet částku ve výši 7 500 Kč. Majitelem a jediným disponentem daného účtu byla žalovaná. Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila, což vyplývá z tvrzení žalobkyně.
6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.
7. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 7 500 Kč za částku 3 372 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 30 dnů s úrokem přesahujícím 511 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 36 %, tj. v kapitalizované výši 221,92 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byl sjednán i poplatek za zpracování úvěru ve výši 3 150,08 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Poplatek za sjednání úvěru soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.
12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 56 násobný.
13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatku, jež v daném případě je skrytým úrokem za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by právní předchůdce žalobkyně neměl vůli uzavřít se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.
14. Z tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě má soud za prokázané, že žalovaná na svůj závazek nic neuhradila. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 7500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.
15. Bylo v dané věci na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, popř. částečně zanikl. Žalovaná však zůstala v řízení zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřila.
16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 NOZ, dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ust. § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byl-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalovanému dne [datum]. Žalovaná byla dle výzvy povinna uhradit dlužnou částku do 3 dnů od obdržení dopisu, jež byl v souladu s ust. § 573 doručen dne [datum]. Lhůta k dobrovolnému plnění tak uplynula dne [datum]. Od [datum] byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
17. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nemohl přiznat žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení od data požadovaného v žalobě, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při poměřování úspěchu ve věci vycházel i z výše přiznaného a nepřiznaného příslušenství žalované částky a proto soud shledal jako úspěšnější právě žalovanou (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015).