Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % p. a., a to v měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných do každého 25. dne měsíce až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich s účinností od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.
II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 10 592 Kč za zákonným úrokem z prodlení z částky 10 592 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % p. a., se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1410,50Kč, a tuto uhradit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [PSČ obec] včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.
2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným dne [datum]. Dle tvrzení žalobce měla být čerpána z účtu částka ve výši 22 000 Kč. Žalovaný si neplnil své povinnosti vrátit úvěr zpět svému věřiteli řádně a včas.
3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na výzvy nereagoval.
4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě, které se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 22 000 Kč. Žalovaný měl předmětnou částku uhradit do [datum] se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 279,83 % ročně. Soud posoudil, že předmětná smlouva obsahuje ujednání v místě úpravy úroku, která zásadním způsobem narušuje rovnost povinností zcela v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. K předmětným ujednáním by soud za předpokladu jiného právního posouzení, než ke kterému dospěl, nepřihlížel s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb.
5. Z potvrzení o poskytnutých částkách – výpis z účtu má soud za prokázané, že žalovaný získala dne [datum] finanční prostředky ve výši 22 000 Kč.
6. Ze zprávy Airbank. ze dne [datum] soud zjistil, že disponentem, na který byla dne [datum] připsána částka ve výši 22 000 Kč je žalovaný a na předmětný účet byla ze strany právního předchůdce žalobce poukázána částka ve výši 22 000 Kč pod VS [var. symbol].
7. Z listin předložených ze strany žalobce soud nezjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu nenabídl ani potřebná skutková tvrzení.
8. Podle § 86 odstavec 1 z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.
9. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.
10. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného, nezkoumal je vůbec, jím tvrzené informace o prověření jsou jen formální, ničím nepodložené. Příjem žalovaného není zcela doložen, stejně tak výdaje. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátila zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu, tak jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.
11. Soud s ohledem na právní posouzení přistoupil k částečnému zamítnutí návrhu. Žalovaný čerpal částku ve výši 22 000 Kč a předmětnou částku je povinna navrátit zpět žalobci. Soud s ohledem na právní posouzení přistoupil k zamítnutí nároku žalobce co do části 10 592 Kč odpovídající úroku a příslušenství z této částky.
12. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že již rok není činný v klasickém pracovním poměru a příjem si zajišťuje brigádně. Je schopen tímto způsobem dosáhnout měsíčního příjmu až 15 000 Kč. O práci přišel v důsledku ztráty řidičského oprávněné, neboť řídil vozidlo pod vlivem návykové látky. V době soudního rozhodnutí z důvodu administrativy obdržel první podporu v nezaměstnanosti ve výši 15 000 Kč. Žalovaný žije u kamarádky a na bydlení přispívá částkou ve výši 2000 Kč měsíčně. Dalším výdajem je měsíční platba za telefon ve výši 1050 Kč. Žalovaný má základní vzdělání. V minulosti pracoval na pozici skladníka. Žalovaný registruje další závazky. Žádal soud, aby mu bylo umožněno závazek vůči žalobci hradit v měsíčních splátkách po 1 500 Kč.
13. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinnosti ve výši 22 000 Kč ve vztahu k žalobci do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu po žalovaném i zákonný úrok z prodlení, z časti přiznané soudem, postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
14. Soud umožnil žalovanému, aby soudem v rozhodnutí deklarovanou měl možnost splácet ve prospěch žalobce v měsíčních splátkách po 1 500 Kč pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich. Soud si je vědom toho, že majetkové poměry strany povinné nejsou samy o sobě důvodem pro prodlouženou dobu uspokojení věřitele. Soud však vyhodnotil pozici žalobce, který jako profesionál podniká v oboru půjčování financí, vstupuje tak do rizik podnikání, a to zcela vědomě, kdy vábí své dlužníky, neřeší řádně úvěruschopnost a vystavuje se tak riziku, že vypůjčené finance mu nemusí být vráceny. V paralele tohoto soud vyhodnotil poměry žalovaného, výši jím nabízené splátky, výši uložené povinnosti a uzavřel, že možnost splátek pod hrozbou ztráty této výhody bude dostatečně motivovat žalovaného, aby si své povinnosti hradil nadále už jen řádně a včas a předmětná výhoda v podobě splátek nikterak nepoškodí žalobce.
15. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v dané právní věci rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 22 000 Kč (67,50 %): 10 592 Kč (32,50 %) rozdíl 35 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1630 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 700 Kč podle § 14 b) odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14 b odst. 6 vyhl. 177/1996 Sb.- 4 030 Kč 100 % Kč. Celkem byla tak žalovaná povinna uhradit na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 410,50 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky [Jméno advokátky].