Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1520 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím jednotlivě požadovaných částek a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.
2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o přepravě osob, která byla uzavřena tím, že žalovaný dne [datum] využil ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobcem, aniž by uhradil jízdné ve výši 20 Kč.
3. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem dle § 115a o. s. ř.
4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.
5. Mezi žalobcem, co by provozovatelem dopravního prostředku, a žalovaným, cestujícím, byla uzavřena smlouva o přepravě osob, kdy žalovaný využil dne [datum] ke své přepravě trolejbus linku [číslo] provozovanou žalobcem, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem nebo Plzeňskou kartou. Při této přepravní kontrole byl sepsán zápis, žalovaný byl řádně legitimován, příslušný zápis podepsán.
6. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil smluvní povinnost vyplývající z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. opakovaně využíval ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobcem, aniž by hradil jízdné, vznikl žalobci nárok dožadovat se po žalovaném i přirážky k jízdnému s poukazem na § 18a zákona č. 111/1994 Sb. a § 37 zákona č. 266/1994 Sb. přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek, vyhl. ministerstva přepravy a spojů č. 170/2005 Sb. vždy po 1 500 Kč.
7. Vztah žalovaný mezi účastníky řízení je právně kvalifikovaný jako smlouva o přepravě osob podřazený ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. Žalobce si řádně plnil své povinnosti, byl připraven přepravit žalovaného do místa jeho určení, žalovaný si však řádně neplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že využil ke své přepravě linky provozované žalobcem, aniž by hradil jízdné. V důsledku porušení této povinností mu vznikla povinnost hradit kromě jízdného i přirážka k jízdnému.
8. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
9. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobcem, soud posoudil nárok za plně po právu, proto mu v plném rozsahu vyhověl.
10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za 2 úkony právní služby 2 x 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tedy byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 600 Kč.