Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 102,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 232,96 Kč od 11. 5. 2022 do 8. 10. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 102,92 Kč od 9. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro částku 4 130,04 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 10. 2025 nadále, se řízení zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 559,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala původně po žalovaném částky 39 232,96 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], vedeného pod č. [číslo] s tím, že žalovanému zajistila dodávku elektřiny poté, co jeho původní dodavatel ztratit možnost obchodovat s elektřinou. Za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávky elektřiny fakturou č. [hodnota] ze dne 26. 4. 2022 v částce 39 232,96 Kč se splatností 10. 5. 2022. Žalovaný nic nezaplatil, proto žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího předmětné faktury. Po zahájení řízení vzala žalobkyně zpět žalobu pro částku 4 130,04 Kč s tím, že tato částka byla žalobkyni v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému dne 8. 10. 2025 uhrazena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil.
3. Z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 39 232,96 Kč za odběr elektřiny v tomto vyúčtování, kdy cena byla účtována ve smyslu § 12a – 12c zákona č. 458/2000 Sb., kdy dodávky realizoval dodavatel poslední instance do odběrného místa žalovaného. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu odběru, žalovaný žádným způsobem nereagoval, nic nezaplatil a až v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému v rámci přihlášené pohledávky žalobkyně bylo plněno v částce 4 130,04 Kč. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by z předmětného vyúčtování cokoliv dalšího žalobkyni zaplatil.
4. Soud tedy dospěl z výše uvedených zjištění k závěru, že žalovaný nezaplatil dodávky elektřiny za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022 ve výši 39 232,96 Kč ve lhůtě splatnosti do 10. 5. 2022, které byly účtovány v sazbě dodavatele poslední instance.
5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný odebral od žalobkyně v žalovaném období elektřinu ve vyúčtovaném množství, přičemž cena odpovídala ceně dodavatele poslední instance, když žalovaný netvrdil a neprokázal jiné skutečnosti žádná tvrzení z jeho strany nebyla rozporována. Předmětné dodávky byl povinen žalovaný zaplatit, přičemž dosud na výše uvedenou fakturu za odběr elektřiny v částce 39 232,96 Kč zaplatil 4 130,04 Kč, proto je žalovaný povinen tyto dodávky do dne splatnosti faktury uhradit. Pro výše uvedené soud tedy žalobě vyhověl, když žalovaný netvrdil a neprokázal, že by předmětné dodávky uhradil. Z důvodu prodlení přiznal soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení s odkazem na § 1968 a násl. Občanského zákoníku, když ode dne následujícího po splatnosti byl žalovaný v prodlení.
6. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. zastaveno, když nebylo třeba zjišťovat stanovisko žalovaného, neboť k němu došlo před zahájením jednání.
7. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu, neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již výrazné výši a současně relativně už dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla úspěšná, proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 7 559,50 Kč, jež představují soudní poplatek ve výši 1 570 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 5 989,50 Kč (tvořené částkou 1 500 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, výzvy k plnění, sepisu žaloby po 500 Kč, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení a sepisu žaloby a předžalobní výzvu dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 700 Kč za zpětvzetí žaloby včetně režijního paušálu ve výši 450 Kč, to vše pak včetně 21 % DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokáta, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH.), které je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.