Výrok
I. Manželství manželů [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení] a [Jméno manžela], uzavřené dne [datum] na Lysé Hoře v obci [adresa], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl návrh na rozvod manželství, uzavřeného dne [datum], s tím, že manželství je nesouladné v důsledku vzájemných neshod v oblasti vedení domácnosti a zejména náboženského vyznání, což vedlo k postupnému citovému ochlazení a vzájemnému odcizení a ukončení společné domácnosti v lednu 2024. Z manželství se žádné děti nenarodily.
2. Soud dospěl k následujícímu závěru ohledně skutkového stavu, kdy manželé, kteří uzavřeli manželství [datum], od ledna 2024 nevedou společnou domácnost a intimně se nestýkají. Názorové neshody vedly k postupnému vzájemnému odcizení a ukončení společného soužití. Děti se z manželství nenarodily.
3. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
4. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
5. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že byly splněny všechny podmínky výše citovaných ustanovení, a je na místě návrhu vyhovět a manželství účastníků rozvést. Oba manželé s rozvodem souhlasili, když vyloučili obnovení jeho fungování, neboť dlouhodobé vzájemné neshody ohledně společného rodinného života a náboženského vyznání vedly k postupnému odcizení a tyto vyvrcholily v lednu 2024 odchodem manželky ze společné domácnosti, kdy manželé přestali spolu žít, každý si hospodaří sám, nevedou intimní život ani netráví spolu volný čas, žádný z nich už nemá zájem na obnovení jejich vztahu. Z těchto důvodů tedy soud návrhu manželů vyhověl a manželství účastníků rozvedl.
6. Příčiny rozvratu manželství soud shledal v názorových neshodách na manželský život a náboženské vyznání, jejichž následkem došlo k citovému odcizení a následně k ukončení společné domácnosti.
7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. (o zvláštních řízeních soudních), dle kterého ve věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, kdy okolnosti daného případu neodůvodňují přiznání nákladů, navíc oba manželé se nákladů řízení vzdali.