Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 14 321,89 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 859 Kč od 22.7.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 24 321,89 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, představující dluh žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], uzavřené dne 22.3.2025 mezi žalobkyní a žalovanou distančním způsobem na adrese www.[právnická osoba], dle které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 36 400 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se tento úvěr zavázala splácet včetně úroků a poplatků v pravidelných denních splátkách. Žalobkyně úvěr po přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla na její účet č. [č. účtu] dne 22.3.2025 celkem částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná řádně úvěr nesplácela, proto žalobkyně smlouvu vypověděla a požadovala úhradu jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 199 Kč a poplatek za službu „[upřesnění skutku] “ ve výši 660 Kč, smluvní úrok 12 749,77 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 16.2.2026 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobě.
4. Z listiny nazvané Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] s datem 22.3.2025, Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bez podpisu stran, Předpisu splátek, Výpisu o posouzení úvěru, Obecných interních principů žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti, bylo zjištěno, že smlouva, kde jako smluvní strany jsou označeni účastníci řízení je podepsána pouze za stranu věřitele, další související dokumenty nejsou vůbec podepsány stranami. Z přehledu plateb a z výpisu z účtu u [právnická osoba]., vedeného na jméno žalované č. [č. účtu], bylo dále zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně dne 22.3.2025 částky 5 000 Kč, 2 000 Kč, 3 x 1 000 Kč, celkem tedy 10 000 Kč, a to bez jakéhokoliv zjišťování a prověřování úvěruschopnosti žalované, žalovaná nezaplatila žalobkyni nic.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, navíc předmětná smlouva není za stranu žalovanou podepsána, tudíž smlouva nebyla řádně uzavřena.
8. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. S ohledem na neplatnost smlouvy byly strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 10 000 Kč, přitom žalovaná nezaplatila nic, soud tedy přiznal žalobkyni jistinu v žalované výši a zamítl žalobu ve vztahu k dalším žalovaným nárokům.
10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když v dané věci byla úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.