Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 740 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 440 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 11 740 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když tuto měl žalovaný dlužit žalobkyni, která je podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně přitom zjistila, že motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ: [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], je evidováno v registru vozidel jako provozované, ale v období od 14.9.2023 do 7.3.2024, tedy po dobu 176 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl provozovatelem a vlastníkem vozidla právě žalovaný a ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., je žalovaný povinen k úhradě příspěvku vůči žalobkyni. Celková výše příspěvku sestávající ze základu příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, činí 11 740 Kč (z toho 11 430 Kč za základ příspěvku vypočtený ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., konkrétně 65 Kč za jeden den při zohlednění 179 dnů, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání výzvou, splatnost příspěvku nastala dne 9.7.2024. Žalovaný však v této lhůtě příspěvek neuhradil a ani neprokázal, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., přičemž se dnem následujícím dostal s placením základu příspěvku a poplatku na jeho vymáhání do prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 13.2.2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 3.3.2025, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že jak žalovaný, tak žalobkyně, která s takovýmto postupem soudu vyslovila souhlas již v samotné žalobě, s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný v období od 14.9.2023 do 7.3.2024, vlastnil a provozoval motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN], a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně, dle které měl uhradit příspěvek do 60 od doručení výzvy, příspěvek za nepojištěné vozidlo ve smyslu ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v celkové výši 11 430 Kč, tento příspěvek ani poplatek za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek až doposud ani z části neuhradil.
5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
6. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.
7. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Dle předložených listinných důkazů a učiněného skutkového závěru žalovaný v období od 14.9.2023 do 7.3.2024, vlastnil a provozoval motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a to aniž by měl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, tj. bez pojištění odpovědnosti a tedy v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který v ust. § 1 odst. 2 písm. a), stanoví, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Z tohoto důvodu pak žalovanému, jako vlastníku a současně provozovateli vozidla, vznikla dle cit. ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou žalovaný své shora specifikované vozidlo provozoval v rozporu s uvedeným zákonem. Výše tohoto příspěvku přitom odpovídá dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. součtu hodnoty vypočtené vynásobením denní sazby ve výši 65 Kč počtem 179 dní, po něž bylo vozidlo žalovanému provozováno bez pojištění, a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek žalobkyní ve výši 300 Kč, tj. celkem v částce právě 11 740 Kč.
8. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. písemně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 11 740 Kč (včetně nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč), žalovaný však ve lhůtě splatnosti příspěvku, tj. ve lhůtě 60 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně k úhradě příspěvku vyplývající z ust. § 4 odst. 7 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., tento příspěvek žalobkyně neuhradil a současně ani žalobkyni neprokázal, že své vozidlo neprovozoval v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyní požadovaný příspěvek za provozování vozidla žalovaného bez pojištění společně s náklady na jeho mimosoudní vymáhání se s ohledem na uvedené stal splatným ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy k jeho úhradě.
9. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni ji požadovanou částku v celkové výši 11 740 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši, když tato zákonná výše úroků z prodlení plně odpovídá ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., podle kterýchžto ustanovení zákonná výše úroků z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto žalobkyni v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. Soud proto zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a částku 1 452 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 300 Kč, včetně 3 režijních paušálů ve výši 100 Kč za tyto úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21 % DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.