Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 900 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 490 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 32 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 900 Kč od 3. 8. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že na základě Zřizovací listiny je žalobkyně oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 27. 6. 2023 provedla žalobkyně technický úkon představující odtah motorového vozidla registrační značky [SPZ]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, a to dle ust. § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tak jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. [číslo]. Cena za tento technický úkon činila 1 900 Kč. Parkovné činilo částku 250 Kč za první až třetí den střežení, částku 400 Kč za parkovné čtvrtý až sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč za parkovné za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky činí 32 250 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 4. 2. 2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 20. 2. 2025 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.
5. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že odtah motorového vozidla tovární značky BMW X5, RZ [SPZ] provedeným žalobkyní dne 27. 6. 2023 a následném umístění na parkovišti provozovaném žalobkyní byl učiněn v souladu s ust. § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V souvislosti s tímto úkonem vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni cenu za tento technický úkon ve výši 1 900 Kč, a to ve lhůtě do 1. 8. 2023, jak vyplývá z faktury vystavené žalobkyní. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a v důsledku toho se dostal do prodlení s touto platbou dne 2. 8. 2023 a dle § 1970 občanského zákoníku jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky, které dle prováděcího předpisu činí 15 % ročně. Žalobkyně se těchto úroků domáhá až od 3. 8. 2023. Žalovanému také vznikla povinnost zaplatit parkovné za umístění vozidla na střeženém parkovišti provozovaném žalobkyní, jehož cena je stanovena příslušným nařízením hlavního města Prahy, a to částkou 250 Kč za první až třetí den střežení, částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a následně částkou 50 Kč za každý následující den. Celková výše dlužné částky tak činí 32 250 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně tuto svoji povinnost nesplnil, žalovanou částku dosud neuhradil, a proto soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl.
6. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plné náklady řízení. Tyto celkové náklady řízení činí souhrnnou částku 1 490 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 290 Kč a částkou 200 Kč jako náklady nezastoupeného účastníka mající oporu v § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., které se skládají ze dvou úkonů po 100 Kč, a to návrh ve věci samé a výzva k plnění. S ohledem na tyto závěry byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 1 490 Kč.