Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 011,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 188,97 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení a z částky 37 342,92 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 739 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky ve výši 39 011,89 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovanou částku má žalovaný dlužit na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 7. 7. 2022, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal za dodanou komoditu zaplatit dle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podle nichž měla žalobkyně právo účtovat za každou odeslanou upomínku poplatek ve výši 240 Kč. Provedená dodávka elektřiny za období od 26. 7. 2022 do 16. 11. 2022 byla vyúčtována fakturou splatnou dne 23. 5. 2023 na částku 1 188,97 Kč a za období od 17. 11. 2022 do 11. 10. 2023 byla vyúčtována fakturou splatnou dne 30. 10. 2023 na částku 36 435,42 Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho neuhradil, a proto dluží z těchto faktur částku 37 624,39 Kč. Vedle toho pro včasné neuhrazení faktury pak žalobkyně zaslala dne 26. 6. 2023 a 18. 9. 2023 žalovanému upomínky, za kterou si vyúčtovala částku 480 Kč (2 x 240 Kč). Současně žalobkyně vyúčtovala žalované i poplatek za odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč, fakturou splatnou dne 30. 10. 2023. Žalobkyně zaslala dne 24. 5. 2024 žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však žádnou z uvedených plateb doposud neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 17. 12. 2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 6. 1. 2025 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.
5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny ze dne 7. 7. 2022 dle ust. § 2079 o. z. Na základě takto uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu. Tyto ceny měly být žalovaným hrazeny na základě vyúčtování (faktur), které bylo podle smluv splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování (15. den od jejího vystavení). Součástí smlouvy o dodávce elektřiny pak bylo platné ujednání stran o povinnosti žalovaného platit stanovené poplatky, a to zejména poplatek za vystavení jednotlivé upomínky ve výši 240 Kč. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy ze dne 7. 7. 2022 mezi ním a žalobkyní neuhradil za dodanou elektřinu v období od 26. 7. 2022 do 16. 11. 2022 cenu ve výši 1 188,97 Kč, která byla splatná dne 23. 5. 2023 a za období od 17. 11. 2022 do 11. 10. 2023 cenu ve výši 36 435,42 Kč. Vedle toho pro včasné neuhrazení této faktury pak žalobkyně zaslala dne 26. 6. 2023 a dne 18. 9. 2023 žalovanému upomínku, za kterou si v souladu se smlouvou vyúčtovala částku 480 Kč (2 x 240 Kč). Současně žalobkyně vyúčtovala žalované i poplatek za odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč, fakturou splatnou dne 30. 10. 2023. S ohledem na výše uvedené proto žalovaný dluží žalobkyni právě částku 39 011,89 Kč. Jelikož žalovaný takto žalobkyni neuhradil za dodanou elektřinu a odpojení odběrného místa uvedenou částku, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 o. z., dnem následujícího po dni splatnosti uvedené faktury, do prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení celkové částky 39 011,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 188,97 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení a z částky 37 342,92 Kč od 31. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.
8. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.
9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 1 800 Kč) ve výši 378 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 561 Kč činí 3 739 Kč.