Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 615 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 1. 2017 do 25. 10. 2019, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 811 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 14 615 Kč s příslušenstvím, kterou měl žalovaný dlužit právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti [právnická osoba], z titulu smlouvy o poskytnutí podnikatelské zápůjčky č. [číslo], na podkladě které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 3. 11. 2016 bezhotovostním převodem částku 10 000 Kč. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek [název] SMS zpráv. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil žádost a seznámil se s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně s čímž vyslovil souhlas. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradil nejpozději do 14. 1. 2017 spolu s poplatkem ve výši 4 615 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou ze dne 16. 1. 2017 právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 12. 2. 2025 vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 13. 2. 2025 do datové schránky a žalovanému doručeno dne 26. 2. 2025 do vlastních, přičemž žalobkyně i žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o podnikatelské zápůjčce [název] č. [číslo] ze dne 3. 11. 20216, výpisem z bankovního účtu, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2017 a předžalobní upomínkou ze dne 14. 10. 2019 včetně poštovního podacího archu. Na základě těchto předložených listinných důkazů soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne 3. 11. 2016 nepodepsala se žalovaným smlouvu o podnikatelské zápůjčce [název] č. [číslo], když této smlouvě chybí podpisy obou účastníků, přičemž na místo podpisů je uvedený text v závorce, že projev vůle uzavřít tuto smlouvo projeven podáním žádosti o zápůjčku dle VOP. Žalobkyně k žalobě nepřipojila žádnou listinu nazvanou žádost o zápůjčku ani VOP. Dále soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně dne 3. 11. 2016 částku 10 000 Kč. K postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] na žalovanou došlo smlouvou ze dne 16. 1. 2017. Dne 14. 10. 2019 byla sepsána listina nazvaná jako předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužné částky 28 364 Kč se lhůtou splatnosti 7 dnů od doručení a následujícího dne byla odeslána žalovanému.
5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Z předložených listin byla zjištěna skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostním převodem žalovanému dne 3. 11. 2016 částku 10 000 Kč. V řízení bylo tvrzeno žalobkyní, že smlouva se uzavírá žádostí o poskytnutí úvěru, potvrzením VOP a prostřednictvím SMS zpráv. Z předložených důkazů však tyto skutečnosti nevyplývají, když žalobkyně předložila toliko smlouvu o zápůjčce bez podpisu kterékoli smluvní strany. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu a vznikl jí tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 o. z. Tato pohledávka za žalovaným pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání této pohledávky. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem částku 10 000 Kč a žalovaný jí nevrátil ničeho, pročež jí stále dluží částku 10 000 Kč, která zároveň představuje majetkový prospěch žalovaného na úkor žalobkyně. K vydání bezdůvodného obohacení byl přitom žalovaný vyzván prokazatelně předžalobní upomínkou se lhůtou plnění 7 dnů, která byla odeslána dne 15. 10. 2019 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. 18. 10. 2019 a sedmidenní lhůta k vrácení poskytnutého plnění (bezdůvodného obohacení) uplynula 25. 10. 2019. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 10 000 Kč dne 26. 10. 2019 a dle § 1970 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení v požadované výši 8,05 % ročně od 28. 10. 2009 do zaplacení, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního nařízení č. 351/2013 Sb. by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl přiznat žalobkyni úrok vyšší, než požadovala. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny vč. příslušenství 14 340 Kč (10 000 Kč jistina a 4 340 Kč příslušenství), což představuje 68 % z celkového předmětu řízení, zatímco částka jistiny vč. příslušenstvím, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí po kapitalizaci příslušenství částku 6 847 Kč (4 615 Kč jistina a 2 232 Kč příslušenství), což představuje 32 % z celkového předmětu řízení. Na základě zásady úspěchu ve věci soud zjistil, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně, které tak náleží právo na úhradu části nákladů řízení ve výši 36 %.
10. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč by činily 2 252 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 36 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 811 Kč.