Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

11 C 76/2026

Soud: Okresní soud ve Frýdku-MístkuDatum rozhodnutí: 17. 8. 2026Č. j.: 11 C 76/2026-18Samosoudce: Mgr. et Mgr. Martin PavlíkAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 4. 11. 2026Předmět řízení: o 80 713,83 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSFM:2026:11.C.76.2026.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 80 713,83 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 80 713,83 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 807 Kč na účet číslo [účet], VS: [VS], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 80 713,83 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když žalovaný měl žalobkyni dlužit tuto částku na základě smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným dne 20. 10. 2021, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr, který se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně nejpozději do 20. 12. 2025. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách společnosti [právnická osoba], kdy žalovaný doručil společnosti prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost dlužníka a následně prověřila i jeho úvěruschopnost lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného, původní věřitel dospěl k závěru o schopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Žalovaný však porušil svoje povinnosti dané předmětnou smlouvou a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, když celkem čerpal částku 228 737,03 Kč a uhradil toliko 274 708,40 Kč, přičemž z toho byla částka ve výši 186 281 Kč započtena na jistinu a částka ve výši 88 427,40 Kč započtena na příslušenství. Společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku dne 27. 1. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 17. 4. 2026 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 4. 5. 2026 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným nepodepsala smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 20. 10. 2021, když této smlouvě chybí podpisy obou účastníků a dále, že poskytla žalovanému částku v souhrnné výši 228 737,03 Kč bez jakéhokoli důvodu a žalovaný uhradil celkem částku 274 708,40 Kč. K postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] na žalovanou došlo na základě rámcové smlouvy ze dne 27. 1. 2020. Dne 23. 1. 2026 byla sepsána listina nazvaná jako oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby a dne 27. 1. 2026 byly obě listiny odeslány žalovanému.

5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není důvodný. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření jakékoliv smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě tzv. Smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou podle jejich tvrzení měla být mezi stranami uzavřena. Tato listina předložená žalobkyní však neobsahovala žádný podpis ani žalobkyně ani žalovaného a ani jinak nelze z předložené listiny dovodit, že smlouva tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 228 737,03 Kč, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch právní předchůdkyni žalobkyně vydat ve smyslu § 2991 o. z. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem částku 274 708,40 Kč, aniž by bylo mezi účastníky nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva s konkrétními právy či povinnostmi. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Tudíž žalobkyni z titulu neplatné úvěrové smlouvy (bezdůvodného obohacení) již ničeho nedluží, naopak je to právě žalobkyně, která se na jeho úkor bezdůvodně obohatila, nicméně tento nárok žalovaného není předmětem tohoto řízení. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnul.

8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl úspěch žalovaný, který by tak měl právo na úhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 80 713,83 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 3 229 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 5 % ze žalované částky, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 807 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací