116 C 8/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 24 237 Kč s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalované na odběrné místo [adresa], elektřinu a žalovaná se zavázala za tuto dodávku elektřiny platit dohodnutou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. [hodnota] nedoplatek ve výši 4 693 Kč za období [datum] –[datum] a dále fakturu č. [hodnota] nedoplatek ve výši 19 544 Kč za období od [datum] –[datum]. Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že rozporovala výši žalobkyní tvrzeného plnění, které měla údajně žalované poskytnout, když v důsledku pandemie viru Covid-19 byl provoz na odběrném místě za sledované období prakticky nulový.

3. Soud nařídil na [datum] ústní jednání, ke kterému se žalobkyně nedostavila. U ústního jednání provedl soud následující dokazování.

4. Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum], ze které soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky 36 780,88 Kč, a to z důvodu, že byla na ni postoupena pohledávka vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba5. Konečným vyúčtováním č. [hodnota], ze kterého soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila žalované konečné vyúčtování elektřiny za období [datum] –[datum] za množství odebrané elektřiny ve výši 2,73500 MWh znějící na částku 19 544 Kč představující nedoplatek se splatností [datum].6. Konečným vyúčtováním č. [hodnota], ze kterého soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila žalované řádné vyúčtování elektřiny za období [datum] –[datum], a to za množství odebrané elektřiny ve výši 4,35500 MWh znějící na částku 4 693 Kč se splatností [datum].7. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ze které soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako zákazníkem a společností [právnická osoba] jako dodavatelem, přičemž předmětem této smlouvy byl závazek společnosti [právnická osoba] dodávat elektřinu žalované ve sjednaném rozsahu do odběrných míst žalované specifikovaných v příloze této smlouvy. V článku II., bod 2 smlouvy je uvedeno, že dodávka elektřiny do odběrných míst zákazníka je sjednaná pro období od [datum] do [datum] a v případě prolongace smlouvy se dodávka prodlužuje o další kalendářní rok. V článku III., bod 1 smlouvy bylo dohodnuto, že cena za dodávku elektřiny v kalendářním roce 2017, 2018, 2019 činí v případě jednotarifu částku 1 142 Kč/MWh. V článku IV., bod 5 smlouvy bylo dohodnuto, že společnost [právnická osoba] je oprávněna účtovat žalované smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % ročně z dlužné částky denně, a to až do zaplacení, v případě prodlení s úhradou kterékoliv splatné pohledávky podle smlouvy. V článku VIII., bod 7 smlouvy bylo ujednáno, že smlouva může být měněna a doplněna pouze vzestupně číslovanými písemnými dodatky podepsanými k tomu oprávněnými zástupci smluvních stran. V příloze č. 1 označené jako technická specifikace odběrných míst je pak uvedena adresa odběrného místa [adresa].8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze které soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.9. Oznámením o postoupení pohledávek, ze kterého soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a zároveň žalobkyně oznámily žalované postoupení pohledávek vyplývajících z neuhrazených faktur č. [hodnota] a č. [hodnota] ke dni [datum] na žalobkyni, a to v celkové částce 24 437 Kč.10. Sdělením společnosti [právnická osoba], ze kterého vyplývá, že tato společnost oznamuje, že ukončila ke dni [datum], respektive [datum], svoji obchodní činnost spočívající v dodávkách elektřiny a plynu. Sdělení je neadresované.11. Sdělením společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že na adrese [adresa], jakožto odběrném místě, bylo za [datum] –[datum] množství spotřebované elektřiny 4,355 kWh a za období [datum] –[datum] bylo množství spotřebované elektřiny 2,735 kWh, přičemž množství spotřebované elektřiny bylo stanoveno na základě odečtu skutečných hodnot 1/4 hodinového profilu středních hodnot činného výkonu.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.13. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná se dne [datum] dohodly, že společnost [právnická osoba] bude dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [adresa], a to v období od [datum] do [datum], a žalovaná bude hradit dohodnutou cenu. Dále bylo dohodnuto, že v případě prolongace smlouvy se dodávka prodlužuje o další kalendářní rok. Cena plnění byla dohodnuta pro roky 2017, 2018 a 2019 na částku 1 142 Kč za MWh ve vysokém tarifu. Mezi stranami bylo dále dohodnuto, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splatné pohledávky ze strany žalované je společnost [právnická osoba] oprávněna účtovat žalované smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně, a to až do zaplacení. Dále bylo mezi účastníky dohodnuto, že smlouva může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými k tomu oprávněnými zástupci smluvních stran. Do odběrného místa na adrese [adresa] bylo za období [datum]. až [datum] dodáno 4,355 MWh elektřiny a za období od [datum] do [datum] 2,735 MWh elektřiny. Společnost [právnická osoba] vystavila žalované vyúčtování č. [hodnota] znějící na částku 4 693 Kč se splatností [datum] a dále vyúčtování č. [hodnota] znějící na částku 19 544 Kč se splatností [datum]. Pohledávka za žalovanou byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, bezvýsledně.14. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.18. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu, na základě které žalovaná odebírala elektřinu do odběrného místa a byla povinna za to zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kupní cenu. Žalobkyně prokázala, že do odběrného místa bylo dodáno v období [datum] až [datum] 4,355 MWh elektřiny a v období [datum] až [datum] 2,735 MWh elektřiny. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, dle této smlouvy měla dodávat právní předchůdkyně žalobkyně žalované elektřinu v době od [datum] do [datum]. Nicméně, ve vztahu k žalovanému období žalobkyně neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dodávkách služeb elektrické energie do předmětného odběrného místa, když dle smlouvy předložené žalobkyní měla právní předchůdkyně žalobkyně dodávat a žalovaná odebírat elektřinu jen do [datum] a smlouva mohla být měněna jen písemnými dodatky; žádný takový dodatek nebyl soudu předložen. Soud byl připraven u ústního jednání poučit žalobkyni po provedeném dokazování, že jimi navrženými důkazy svá skutková tvrzení o existenci smluvního vztahu pro žalované období neprokazuje, nicméně žalobkyně se o své vlastní vůli nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, a proto nemohla být poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout důkazy. Shodně toto platí i ohledně výše kupní ceny, když žalobkyně soudu neprokázala, v jaké výši měla být dohodnuta kupní cena za odebranou elektřinu v žalovaném období.19. Za této situace při soudem zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně by vůči žalované mohl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z. Soud byl proto připraven ve smyslu § 118a odst. 1, 2 o. s. ř. poučit žalobkyni o nutnosti doplnit skutková tvrzení a navrhnout důkazy s ohledem na právní posouzení nároku žalobkyně soudem, a to zejména v tom smyslu, aby žalobkyně doplnila, kdy, jakým způsobem, v jakém rozsahu a zejména v jaké výši se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, dále kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení (resp. k zaplacení peněžité náhrady), kdy tato výzva byla doručena a kdy nastala splatnost takového nároku a dále především, aby žalobkyně k takto případně doplněným skutkovým tvrzením navrhla relevantní důkazy. I v této otázce je však soud nucen konstatovat, že žalobkyně se neúčastí u ústního jednání o vlastní vůli připravila o možnost být v tomto směru poučena.20. Lze tak uzavřít, že žalobkyně s ohledem na uvedené neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní k žalovanému nároku, a soud proto žalobu zamítl.21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého byla procesně úspěšným účastníkem řízení žalovaná a náleží ji tak plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z odměny za právní zastoupení advokátem, a to za 4 úkony právní služby á 2 100 Kč podle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 1x převzetí a příprava věci, 1 x sepis odporu, 1 x vyjádření k žalobě a 1 x účast u jednání, celkem 8 400 Kč, dále 4 x režijní paušál (2 x 300 Kč, 2 x 450 Kč s ohledem na změnu advokátního tarifu od 1. 1. 2025), celkem 1 500 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH, náklady řízení žalované tak celkem činí 11 979 Kč. Tyto je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce podle § 149 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 o. s. ř.