Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 190,93 Kč spolu s- úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky 49 242,46 Kč od 15. 5. 2024 do 12. 6. 2024,- zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 242,46 Kč od 25. 5. 2024 do zaplacení,- úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 49 242,46 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem ve výši 3 669,45 Kč od 14. 2. 2024 do 14. 5. 2024,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 648 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 51 190,93 Kč s tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná rovněž přistoupila k rámcové pojistné smlouvě. Dle smlouvy se žalovaná zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně v pravidelných splátkách ve výši 1 398 Kč měsíčně. Dále byl sjednán poplatek ve výši 1 000 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu (když se k výzvě soudu nevyjádřily, soud tak jejich souhlas předpokládal).
4. Na základě listin předložených žalobkyní – výpis z běžného účtu za den [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. [hodnota], úvěrové podmínky, potvrzení o vyplacení úvěru č. [hodnota], smlouva o úvěru ze dne [datum] včetně dodatku ze dne 5. 12. 2023, splátkový kalendář, výpis z bankovního a nebankovního registru, výzva k zaplacení půjčky číslo [hodnota], takzvaná předžalobní výzva ze dne 15. 5. 2024 včetně dokladu o odeslání, úvěrové podmínky, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. [hodnota], výpis z bankovního účtu žalované za období 1. 5. 2023- 7. 8. 2023 dospěl soud ke skutkovému závěru, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota] na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, kdy se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně v pravidelných splátkách ve výši 1 398 Kč měsíčně. Splátky žalovaná řádně a včas hradila pouze v období od 14. 9. 2023 do 14. 2 2024, kdy takto uhradila celkem 5 594 Kč. Na výzvy k úhradě zbylé dlužné částky žalovaná nereagovala.
5. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 50 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. o.z, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.
6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
7. Soud tedy s ohledem na shora uvedený skutkový závěr žalobě vyhověl, když má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky výši 50 000 Kč a rovněž dostála své povinnosti a před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované tak, jak jí to ukládá § 86 z. č. 256/2017 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy měla přístup k běžnému účtu žalované, ze kterého jsou patrné jak její příjmy, tak i výdaje. V tomto ohledu pak byla podstatná i výše poskytnutého úvěru (celkem 50 000 Kč) při zohlednění výše měsíční splátky (celkem 1 398 Kč) a výše prokázaného měsíčního příjmu žalované (cca. 13 330 Kč čistého měsíčně). Žalovaná však své povinnosti nesplnila, když uvedené splátky neplatila řádně a včas. Současně pak bylo podstatné i to, že žalovaná na předmětný úvěr z počátku řádně plnila, a to v období od 14. 9. 2023 do 14. 2. 2024, což mělo ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. rovněž účinky uznání i zbytku dluhu. Lhůta k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná, a protože nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, byla jí přiznána náhrada v paušální výši určené v § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 2 x 300 Kč za náhradu hotových výdajů a 2 048 Kč za zaplacený soudní poplatek, jak žalobkyně požadovala. Lhůta k plnění činí tři dny od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).