Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 631,39 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 623,99 Kč od 9. 7. 2023 do 19. 8. 2024, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 9 681,39 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 002, 51 Kč od 12. 12. 2023 do 19. 8. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 681,39 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11 631,39 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (dále Smlouva), na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem žalobkyni vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 300 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a do splatnosti úvěru uhradil toliko 8 704,37 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaná částka nebyla dosud uhrazena. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě transakcí na jeho účtu, z bankovních a nebankovních registrů na základě ekonomického modelu žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě tvrzeních uvedených v žalobě a na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo zjištěno z listin předložených žalobkyní, že skutková tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě a jejím doplněním ze dne 27. 2. 2025 týkajícím se podrobností k prověření úvěruschopnosti žalovaného, odpovídají žalobkyní předloženým listinám, když těmito listinami byly žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] včetně VOP a ceníku, výpis z úvěrového účtu, poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy z dne 14. 11. 2023, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 16. 12. 2023, výpis z běžného účtu žalovaného. To, že žalovaný byl řádně žalobkyní prověřen v otázce jeho schopnosti úvěr splácet svědčí i to, že žalovaný svůj dluh z počátku řádně a včas splácel, když takto žalobkyni uhradil celkem částku 8 704,37 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku zaplatil více, než tvrdila žalobkyně, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Před podáním žaloby byl žalovaný ještě upomenut výzvou ze dne 23. 8. 2024.
5. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud učinil skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], na základě které obdržel žalovaný částku 10 000 Kč. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok a také související poplatky. Žalovaný dosud žalobkyni vrátil částku 8 704,37 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jeho běžného účtu jsou čitelné příjmy ze zaměstnání (cca. 25 000 Kč) i jeho běžné výdaje. Před podáním žaloby byl ještě žalovaný znovu vyzván k úhradě svého dluhu, avšak již nic dalšího neuhradil.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu v předložené smlouvě o úvěru, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, dosud žalobkyni dluží částku 11 631,39 Kč s příslušenstvím, kterým jsou jak úroky, tak zákonné úroky z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v § 2 nař. vlády č. 357/2013 Sb. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem dle § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., když před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, přiznal jí soud proti žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), která činí částku 300 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátního tarifu), celkem částku ve výši ve výši 900 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada 21 % DPH ve výši 252 Kč podle ust. § 137 o.s.ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího právního zástupce.