Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jednal s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, jejíž uzavření však žalobkyně není schopna doložit. Dne 27. 6. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. ú. [č. účtu]. Dle žalobkyně se jednalo o plnění bez právního důvodu, a proto požaduje vrácení předmětné částky, jakožto bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 23. 2. 2024. K zaplacení dluhu žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 6. 3. 2024 a jelikož žalovaný na dluh neuhradil ničeho, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení za dobu od 17. 3. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 27. 6. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet č. [č. účtu], označený jménem žalovaného, částku 16 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Dopisem ze dne 6. 3. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 23. 2. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 6. 3. 2024, odeslanou téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, podací lístek), a to ve lhůtě do tří dnů.
5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám..
6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Soud aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, aniž by v řízení byla tvrzena či prokázána existence právního důvodu pro takové plnění. Soud proto shledal, že žalovaný se v uvedeném rozsahu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil a za situace, kdy předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, soud podané žalobě vyhověl.
9. Co se týče příslušenství uplatněného nároku, žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu v termínu 3 dnů od doručení předžalobní výzvy, která byla žalovanému odeslána dne 6. 3. 2024. Při řádném doručování by se zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den po odeslání (srov. např. rozhodnutí KS v Ostravě, č. j. 15 Co 128/2019109), tj. 11. 3. 2024 a třídenní lhůta ke splnění dluhu tak uplynula 14. 3. 2024. Počínaje dnem 15. 3. 2024 se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně se tohoto úroku domáhala od 17. 3. 2024 a soud při vázanosti žalobním návrhem tomuto nároku vyhověl a žalovanému uložil povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výše se řídí nařízením č. 351/2013 Sb. a činí 14,75 % ročně.
10. S ohledem na výsledek sporu přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b a. t.), 3x režijní paušál po 100 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH (252 Kč) a připočtení soudního poplatku v částce 800 Kč, činí celkem 2 252 Kč. Soud v daném případě aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech (byť mírně odlišných v tom, že plnění je většinou požadováno z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru) podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.