Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 14 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 900 Kč od 6.1.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 3. 3. 2025 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 900 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně, právní zástupce žalobkyně omluvili, žalovaný se nedostavil, soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků a právního zástupce žalobkyně.
4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisem z obchodního rejstříku, smlouvami o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, potvrzením o provedené platbě a podacím lístkem.
5. Za situace, kdy žalobkyně předložila soudu k důkazům pouze smlouvy o postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, potvrzení o provedení platby a podací lístek, nepodařilo se v řízení prokázat základní skutkový stav, na jehož základě by soud mohl žalobu vůbec po právní stránce posoudit a dovodit, zda žaloba byla důvodná či nikoli. Na základě provedených důkazů shora uvedených nebylo možné zjistit náležitě úplně skutkový stav věci dostačující pro rozhodnutí soudu, za této situace soudu nezbývalo ničeho jiného, než žalobě nevyhovět a žalobu v celém rozsahu zamítnout.
6. Soud má v prvé řadě pochybnosti o aktivní legitimaci žalobkyně, vzhledem k tomu, že v žádné smlouvě nebyla postupovaná pohledávka, která je předmětem sporu náležitě specifikována, není proto zřejmé, zda těmito smlouvami byla skutečně postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným ve výši 14 900 Kč.
7. Pokud žalobkyně k aktivní legitimaci předložila excelovou tabulku seznamu postupovaných pohledávek, z tohoto seznamu nelze dovodit, zda se jedná skutečně o seznam postupovaných pohledávek a zda se jedná o seznam postupovaných pohledávek z první smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2024 nebo druhé smlouvy ze dne 12.12.224. Pokud žalobkyně nepředložila soudu řádné důkazy, ani neposkytla dostačující skutková tvrzení, nesplnila zákonné povinnosti vyplývající z občanského soudního řádu, neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní a vystavila se nebezpečí neúspěchu ve sporu.
8. V prvé řadě však soud žalobě nevyhověl pro absenci smlouvy o úvěru, žalobkyně sice tvrdila, že smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena, svá tvrzení však nespecifikovala, neuvedla, jaká smlouva byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena, co bylo obsahem této smlouvy a kdy tato smlouva byla uzavřena, respektive zda na základě této smlouvy došlo k vyplacení finančních prostředků ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému, kdy, jakým způsobem a jak byla ujednána splatnost. Za této situace neshledal soud předložené důkazy, a to potvrzení o provedené platbě za dostačující. Povinnost důkazní tíží žalobkyni, která je povinná, má-li být ve sporu úspěšná, nejen tvrdit rozhodující skutečnosti, ale soudu předložit důkazy prokazující tato tvrzení, pokud žalobkyně soudu ani netvrdila, ani neprokazovala existenci smlouvy o úvěru, nemohl soud dovodit, že smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena, že se jedná o smlouvu o úvěru, že na základě této smlouvy došlo k vyplacení finančních prostředků. Předložená potvrzení o provedené platbě, která nejsou specifikována žádnými osobními údaji až na částky a účet, není dostačující k prokázání toho, že smlouva byla uzavřena a že na základě této smlouvy finanční prostředky byly vyplaceny. Ve věci absentuje předložení předžalobní výzvy, dokladů o odeslání, řádného seznamu postupovaných pohledávek, respektive tvrzení a důkazy k tomu, že se úvěrující společnost před uzavřením úvěrové smlouvy řádně a dostačujícím způsobem zabývala úvěruschopností žalovaného ve smyslu ustanovení § 257/2016 Sb. Ze všech důvodů shora uvedených soud proto žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.
9. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně byla zcela procesně neúspěšná, žalovaný jako procesně úspěšný účastník řízení dle obsahu spisu žádné náklady na řízení nevynaložil, dle obsahu spisu mu žádné náklady v řízení nevznikly. Bylo proto výrokem II rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.