Výrok
I. Společné jmění účastníků [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného dne [Datum narození žalobce] a [Jméno žalované], narozené [rodné přijmení] [Datum narození žalované] se zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 1. 2026 domáhal u zdejšího soudu zrušení společného jmění manželů, které bylo založeno uzavření manželství [datum].
2. Návrh zdůvodnil tím, že žalovaná manželka se opakovaně zadlužuje u nebankovních společností, dluhy řádně nesplácí, závazky jsou po splatnosti. Manželovi proto hrozí závažná majetková újma, neboť dluhy spadají do společného jmění manželů, přičemž on o existenci dluhů nevěděl a dozvěděl se o nich až dodatečně. Nesouhlasil s jejich vznikem. Podle navrhovatele existuje reálné riziko, že v případě vymáhání budou postiženy i výlučné prostředky navrhovatele.
3. Žalobce k návrhu předložil oddací list, z něhož vyplývá, že manželství účastníků bylo řádně uzavřeno den [datum] na [město].
4. Žalobce u prvního jednání ve věci doplnil skutková tvrzení, dodal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení společného jmění manželů, neboť žalovaná se opakovaně bez vědomí manžela zadlužovala u bankovních i nebankovních subjektů. Úvěry dosahují aktuálně cca 700 000 Kč. On o úvěrech nevěděl, se zadlužováním nesouhlasí. Závažnost žaloby vychází rovněž z toho, že za ním chodí pracovníci inkasních společností, domáhají se po něm úhrady, přestože o žádných závazcích své manželky nevěděl, aktuálně má v exekuci zablokovány peníze.
5. Manželka ve svém vyjádření před soudem uvedla, že souhlasí se zrušením společného jmění manželů.
6. S ohledem na shodná skutková tvrzení ohledně uzavření manželství a zadlužování manželky, čerpání úvěrů bez vědomí a souhlasu manžela, stejně jako její neschopnost závazky zaplatit, soud netrval na předložení důkazů, které by prokazovaly důvodnost žaloby, vycházel ze shodných skutkových tvrzení a shody obou účastníků na tom, že je třeba zrušit společné jmění manželů.
7. Podle § 724 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li proto závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.
8. Podle § 724 odst. 2 občanského zákona závažným důvodem je vždy skutečnost, že manžel u věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika, jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.
9. Soud s ohledem na shodná skutková tvrzení obou manželů o tom, že účastníci řádně uzavřeli manželství a že za trvání manželství manželka opakovaně čerpala úvěry u bankovních i nebankovních institucí, že aktuálně se jedná o úvěry v celkové výši 700 000 Kč, které není schopna hradit, protože je nemocná, podstupuje chemoterapie, nemůže pracovat, že manžel nevěděl o těchto závazcích a aktuálně jsou tyto závazky hrazeny ze společného jmění manželů a vyvstává obava z toho, že i do budoucna se může manželka zadlužovat, soud vyhověl návrhu manžela, se kterým manželka v celém rozsahu souhlasila a zrušil společné jmění manželů, neboť v řízení nebylo sporu o tom, že manželka je marnotratná a podstupuje nepřiměřená rizika, jejichž důsledkem je zadlužení společného jmění manželů a riziko, že tyto závazky mohou být uspokojovány i z výlučných prostředků druhého manžela.
10. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 150 o. s. ř., v projednávané věci vznikly na straně žalobce náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soud s ohledem na charakter sporu, kdy se jedná o spor mezi manžely, kteří mají společné jmění manželů, navíc za situace, kdy mezi účastníky nebylo sporu o zrušení SJM, protože oba manželé de facto souhlasili se zrušením společného jmění manželů, není tedy na žádné straně procesního úspěchu a procesního neúspěchu a s přihlédnutím k tomu, že aktuálně má manželka závazky, že je závažně nemocná, podstupuje chemoterapii, soud dovodil, že jsou splněny zákonné podmínky vyplývající z ustanovení § 150 a nepřiznal žalobci právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení.