Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 29.6.2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 19.2.2024 do 28.6.2024 ve výši 14,75 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a částky 3 440 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 4.9.2024 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 440 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení.
4. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22.10.2024 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.
5. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, potvrzení o schválení úvěru, potvrzením o provedené platbě, přehledem čerpání, doklady o ověření úvěruschopnosti, oznámením o zesplatněním, potvrzením o odeslání, oznámení zesplatnění, sazebníkem poplatku, předžalobní výzvou a dokladem o odeslání.
6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
7. Mezi účastníky byla dne 17.11.2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy a současně na základě smlouvy o navýšení úvěrového limitu ze dne 17.11.2023 byly žalovanému poskytnuty žalobkyni úvěr ve výši 20 000 Kč, k opakovanému čerpání úvěru docházelo postupně, smlouva byla uzavřena na dálku prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, žalovaný měsíční splátky nehradil, na úvěr neuhradil ničeho, proto došlo k zesplatnění úvěru 18.2.2023, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o zesplatnění. Předžalobní výzva ze dne 10.6.2024 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný ničeho nezaplatil, přičemž výzva byla odeslána 25.6.2024.
8. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze které vyplývá rovněž pasivní legitimace žalovaného. Z přehledu čerpání je zřejmé, jaké finanční prostředky žalovaný vyčerpal, tedy částku ve výši 20 000 Kč.
9. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyni a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb. a rovněž ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dopadají na úvěrující společnost povinnosti vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, tedy povinnosti zkoumat a zabývat se úvěruschopností úvěrovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Soud nárok žalobkyně posoudil z titulu bezdůvodného obohacení, a nikoli ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy. Soud dovodil, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně jako úvěrující společnost nikoliv řádně a dostačujícím způsobem zabývala se finančními a majetkovými poměry úvěrovaného a zkoumat, zda je schopen hradit závazky vyplývající ze smlouvy, ačkoliv tvrdila, že se úvěruschopnosti zabývala, není zřejmé, jakým způsobem zhodnotila příjmy a výdaje žalovaného v rozhodném období před uzavřením úvěrové smlouvy. Nárok žalobkyně neposoudil z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb., tedy jako o nároky z bezdůvodného obohacení, neboť v řízení vyšlo najevo, že žalovaný celkem vyčerpal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru 20 000 Kč, ničeho žalobkyni nevrátil, dluží žalobkyni na jistině 20 000 Kč a dále příslušenství představující zákonné úroky z prodlení po doručení předžalobní výzvy, tedy od 29.6.2024 do zaplacení v zákonné výši 14,75 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na nedostatek posouzení úvěruschopnosti, který vedl nejenom k relativní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., ale rovněž s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy soud ve zbytku žalobě nevyhověl a výrokem II. žalobu, co do zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky a částky 3 440 Kč zamítl.
13. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, soud jí přiznal právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, resp. soud shledal to, že je procesně úspěšná v převážném rozsahu a přiznal jí plné právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto účelně vynaložené náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 938 Kč, odměnu právního zastoupení za 3 úkony právní pomoci s ohledem na formulářový typ žaloby podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, jeden úkon po 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu – 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč + DPH, dohromady 2 252 Kč. Tyto náklady řízení dle výroku III. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.