Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 24 215,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 215,13 Kč od 1.8.2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 887,33 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, částku 4 563,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 563,58 Kč od 26.1.2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 28 778,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 4. 2018 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] [adresa], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem [adresa] pod c. [číslo]), jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen jako „Právní předchůdce žalobce“) Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [číslo] (dále jen „Smlouva"). Proces uzavření smlouvy byl takový, že žalovaný podepsal Žádost o revolvingový úvěr (dále jen „Žádost“), která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru. Žádost mohla být žalovaným podepsána fyzicky, či v portálu internetového bankovnictví. Žalobce doplňuje, že pokud na soudu předložené Žádosti nebude fyzický podpis žalovaného vyznačen, pak byla tato podepsána elektronickými prostředky, jak je uvedeno shora. Žalovaným podepsanou žádost Právní předchůdce žalobce vyhodnotil a v případě její akceptace následně vydal žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 30 000 Kč. Tímto okamžikem byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru ve znění Žádosti. Právní předchůdce žalobce o akceptaci žádosti a poskytnutí úvěrového rámce žalovaného dodatečně vyrozuměl písemným přípisem v němž byly shrnuty základní parametry úvěru. Žalobce doplňuje, že samotná Žádost byla označena číselnou řadou začínající číslem „2“, kdežto číslo uzavřené Smlouvy o úvěru začíná číslem „4“ a je zároveň číslem úvěrového účtu. Tato skutečnost je dle vyjádření Právního předchůdce žalobce způsobena tím, že v rámci komunikace se zprostředkovatelem úvěru Právní předchůdce žalobce užíval číselnou řadu uvedenou na Žádosti a po akceptaci Žádosti interně vedl číslo Smlouvy jakožto číslo úvěrového účtu, a to pro komunikaci se žalovaným, když toto číslo začínalo číslem „4“. K uvedenému vizte Žádost o úvěr a písemné vyrozumění o akceptaci Žádosti, řádek „Číslo úvěrového účtu“. Na základě uzavřené Smlouvy byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč, když mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000,- Kč, k uvedenému vizte tabulku „Přehled podmínek revolvingového úvěru“ v čl. II, popř. čl. III Žádosti, řádek „Aktuální úvěrový rámec v Kč“. V rámci uzavřené Smlouvy si žalovaný mohl sjednat i pojištění schopnosti splácet úvěr. Platba pojistného byla v takovém případě hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru. Dle informací poskytnutých Právním předchůdcem žalobce se žalovaný zavázal úvěr vč. sjednaného pojištění splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilního symbolu [var. symbol], se splatností 1. splátky ke dni 17. 6. 2018 a každé další splátky vždy do stejně číselně označeného dne následujícího měsíce. Doporučená měsíční splátka úvěru byla s ohledem k výši čerpaných finančních prostředků stanovena ve výši 1 500 Kč. Minimální stanovená měsíční splátka pak měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku 500,- Kč. Měsíční platba na pojištění, bylo-li sjednáno, pak byla ve výši 4,99 % z výše měsíční splátky úvěru. K výše uvedenému vizte čl. III Žádosti tabulku „Přehled podmínek revolvingového úvěru“ řádek „Celková výše měsíční splátky“ a „Výše měsíční úhrady za pojištění“ a dále případně čl. IV nebo V Žádosti. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků je dle informací poskytnutých Právním předchůdcem žalobce ve výši 150 011,24 Kč. K prokázání tvrzení o poskytnutí finančních prostředků žalovanému žalobce předkládá platební historii úvěrového účtu žalovaného. Poskytnutí finančních prostředků je uvedeno s popisem „FIN. VE PROSP. PJC“, popř. „FIN. VE PROSP. KLT“. Žalobce dále doplňuje, že roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a sazba RPSN ve výši 31,14 % ročně. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. K uvedenému vizte čl. II oddíl „Zaměstnání“ a „Příjmy a výdaje“, dále pak čl. IV, popř. čl. V, popř. čl. VI Žádosti. Žalobce uvádí, že pokud Žádost obsahuje ujednání o tzv. Klasickém úvěru, pak předmětem tohoto žalobního návrhu není pohledávka z takového úvěrového produktu, ale výhradně pohledávka z revolvingového úvěru popsaného v textu výše. Žalovaný porušil svoji povinnost, tj. pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru vč. případného poplatku za sjednané pojištění. Žalovaný Právnímu předchůdci žalobce uhradil částku v celkové výši 165 942 Kč. Úhrady žalovaného byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, případný poplatek za sjednané pojištění, poplatky za vedení úvěrového účtu, odeslání písemných upomínek či zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Právní předchůdce žalobce využil svého smluvního oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy č. [číslo] prohlásil ke dni 31. 7. 2023 za splatný. Žalobce doplňuje, že den splatnosti úvěru byl stanoven na poslední den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo žalovanému odesláno odstoupení od úvěrové smlouvy. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru byl právní předchůdce žalobce oprávněn po žalovaném požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále pak zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2023 mezi Právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo s účinností ke dni 21. 8. 2023 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. K uvedenému vizte čl. 3 odst. 3.1 smlouvy o postoupení pohledávek. Potvrzení o realizované úhradě úplaty za portfolio pohledávek žalobce soudu předkládá v příloze tohoto návrhu. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem Právního předchůdce žalobce, který je přílohou tohoto žalobního návrhu. V souladu s čl. 6 odst. 6.2 odeslání dopisu podepsaného osobou oprávněnou za Právního předchůdce žalobce, který oznamoval žalovanému změnu věřitele, zajistil žalobce.Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 379,96 Kč a skládala se z:- nesplacené jistiny ve výši 24 215,13 Kč- nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 688,08 Kč, který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 215,13 Kč v sazbě 22,68 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od 2.2.2023 do 31.7.2023, tj. do data, ke kterému byl úvěr zesplatněn.- nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 599,25 Kč- z nesplacené smluvní pokuty ve výši 277,50 Kč- z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč. Žalobce doplňuje, že poplatky za odeslání písemných upomínek jsou sjednány ve Smlouvě, resp. v Žádosti, a to v čl. V, popř. čl. VI, popř. čl. VII odst. 8 Žádosti, tabulku nazvanou „Přehled finančních důsledků nesplácení úvěru“.Žalobce uvádí, že za odeslání dopisu Odstoupení od úvěrové smlouvy si právní předchůdce žalobce účtoval částku ve výši 600 Kč a za upomínku k úhradě dlužné splátky částku ve výši 100 Kč. Kopie dopisu Odstoupení od úvěrové smlouvy je přílohou žalobního návrhu. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno pevnou částkou, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného příslušenství pohledávky v žalobním návrhu uvedeného jako kapitalizovaný úrok 3 887,33 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného smluvního úroku ve výši 2 688,08 Kč, nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 599,25 Kč a nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalovanému ve výši 600 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené datem zesplatnění závazku, a to za období od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. od 1. 8. 2023 do zaplacení, a to z postoupené jistiny ve výši 24 215,13 Kč. Žalobce rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 482 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 28. 8. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 482 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka žalobce na kontaktní adresu žalovaného z důvodu osobní návštěvy v počtu 2. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). V důsledku prodlení žalovaného vznikl Právnímu předchůdci žalobce, resp. i žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den Smluvní pokuta byla na žalobce postoupena ve výši 277,50 Kč. Žalobce nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 24 215,13 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 20. 7. 2023 do 25. 1. 2024, tj. do dne předcházejícího dni podání žalobního návrhu. Výše žalobním návrhem uplatněné smluvní pokuty tak činí 4 563,58 Kč, když v takto vypočtené smluvní pokutě je zahrnuta i postoupená smluvní pokuta. Žalobce napočítal smluvní pokutu i po postoupení pohledávky za žalovaným, proto její výše uplatněná žalobním návrhem činí více, něž kolik bylo na smluvní pokutě postoupeno. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta byla dle uzavřené smlouvy o úvěru splatná denně, tedy nebylo třeba žádného úkonu k jejímu zesplatnění. V žalobním návrhem uplatněné výši se smluvní pokuta stala splatnou ke dni 25.1.2024, tj. ke dni předcházejícímu dni podání žalobního návrhu. Ode dne podání žalobního návrhu žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ze shora vypočtené smluvní pokuty, a to do zaplacení. Podáním ze dne 26. 4. 2024 doplnil žalobce skutková tvrzení s tím, že Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. K uvedenému vizte čl. II oddíl „Zaměstnání“ a „Příjmy a výdaje“, dále pak čl. VI odst. 2 a 3 žádosti. V samotné žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný v době uzavření smlouvy pobíral mzdu ve výši 23 000 Kč (Příjem celé rodiny činil 35 000 Kč), přičemž výše měsíčních výdajů činila 3 000 Kč. Při sjednané měsíční splátce úvěru ve výši 1 500 Kč tak činil disponibilní měsíční zůstatek žalovaného 18 500 Kč ((23 000 – 3 000) – 1 500 = 18 500)). V rámci ověřování úvěruschopnosti žalovaného tedy právní předchůdce žalobkyně zjišťoval finanční poměry žalovaného a tyto vyhodnotil pozitivně, což vedlo k poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Žalobkyně dále odkazuje na dokument nazvaný Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – REVOLVINGOVÝ ÚVĚR, který na třetí straně uvádí cit: „Banka muže s Vaším souhlasem nahlédnout do evidence záznamu o Vašich závazcích, u kterých nedošlo k prodlení, a o potenciálních závazcích, vedené Pozitivním registrem SOLUS, zájmovým sdružením právnických osob, ICO 69346925. V souladu se zákonem c. 21/1992 Sb., o bankách, a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, muže Banka nahlédnout i bez Vašeho souhlasu do evidence záznamu o Vašich dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti, vedené Bankovním registrem klientských informací (BRKI) provozovaným CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., ICO 26199696 a Nebankovním registrem klientských informací (NRKI) provozovaným CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, zájmovým sdružením právnických osob, ICO 71236384, a dále do Registru FO a Registru IC vedeného SOLUS, zájmovým sdružením právnických osob, ICO 69346925.“ Právní předchůdce žalobkyně tak aktivně ověřoval finanční situaci žalovaného a tohoto dále prověřoval v dostupných bankovních i nebankovních registrech. Žalobkyně doplňuje, že žalovaný nemá a v době uzavření smlouvy neměl záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně rovněž uvádí, že u právního předchůdce vyžádala další než dosud předloženou dokumentaci prokazující ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, avšak případná další dokumentace již nebyla právním předchůdcem žalobkyně dohledána.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo řízení ohledně částky 846 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 506 Kč a smluvní pokutu 340 Kč zastaveno podle § 96 o.s.ř.
4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem , a to dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 17. 4. 2018 z něhož vyplývá, že žalovanému byl schválen revolvingový úvěr (Hello Credit) ze dne 15. 4. 2018 a byla z něj uhrazena kupní cena nákupu žalovaného, ze základní informace o úvěru vyplynulo, že úvěrový rámec činí 30 000 Kč, roční úroková sazba činí 22,68 %, RPSN 31,14 % .Z oznámení žalobce ze dne 28. 8. 2023 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 a vyzývá žalovaného k zaplacení dlužné částky 28 439,67 Kč do 14. 9. 2023. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky podle § 142a) o.s.ř. Z přehledu čerpání a splácení bylo zjištěno, že dlužná splátka ke dni 20. 6. 2023 byla vyčíslen na částku 28 739,96 Kč. Smlouvou o revolvingovém úvěru č. [číslo] ze dne 15. 4. 2018 bylo prokázáno, že revolvingový úvěr byl žalovanému poskytnut s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Listinou ze dne 27. 6. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce od smlouvy č. [číslo] odstoupil ke dni 31. 7. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky byla doložena aktivní legitimace žalobce k vedené sporu.
5. Na základě písemné dohody uzavřené mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného byla tedy uzavřena smlouva, dle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalovanému k opakovanému čerpání úvěrový rámec 30 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku vracet, žalovaný nicméně porušoval své smluvní povinnosti, když se se splácením dostal do prodlení. Z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 27. 6. 2023 oznámil žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni 31. 7. 2023 odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným a současně ho vyzval k úhradě dluhu k tomuto datu. Před přijetím nabídky dohody právní předchůdce žalobce zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr tak, že měl k dispozici tvrzení žalovaného o příjmu 23 000 Kč a výdajích 3 000 Kč, s tím, že dále tím, že měl možnost nahlédnout do registru SOLUS, BRKI, NRKI. Dále bylo vycházeno z tvrzení žalovaného o tom, že je ženatý, celkový příjem domácnosti činí 35 000 Kč.
6. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobce poskytnut úvěrový rácem ve výši 30 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdce žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a nijak neověřoval příjmy a výdaje žalovaného. Poskytovatel úvěru tedy řádně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne 15.4.2018 neplatná.
11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění dosavadního plnění. Z žaloby vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 011,245 Kč, žalovaný dosud uhradil částku 165 942 Kč, pročež žalovaný žalobci z tohoto titulu již nic nedluží. S ohledem na vše shora uvedené však soudu nezbylo jinak než žalobu zamítnout.
12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož by měl žalovaný, který byl ve věci plně procesně úspěšný, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, nicméně z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.