Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 440,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 47 960,31 Kč od 24. 5. 2023 do 10. 7. 2023 ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky 47 440,31 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 907,50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 907,50 Kč od 25. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 112 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 48 347,81 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že žalobkyně uzavřela dne 25.11.2022 se žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [číslo] (“Smlouva”), na základě které dodávala žalované elektřinu a distribuční služby na adresu [adresa], kdy za tyto služby se žalovaná zavázala řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 01.12.2022 – 04.05.2023, fakturou č. [číslo], se splatností 23.5.2023, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 47 960,31 Kč. Žalovaná zaplatila: dne 10.7.2023 část dluhu ve výši 520,00 Kč. Zbývající nedoplatek ve výši 47 440,31 Kč nebyl žalovanou doposud uhrazen. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky formou předžalobní výzvy ze dne 4.1.2024. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku ve výši 47 440,31 Kč neuhradila. Žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě ve výši 907,50 Kč, fakturou č. [číslo], se splatností 24.5.2023, který požaduje na základě všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny. Žalobkyně žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky formou předžalobní výzvy ze dne 4.1.2024. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku ve výši 907,50 Kč neuhradila. Dne 4.1.2024, byla žalovaná vyzvaná k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou zaslanou právním zástupcem žalobkyně. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala a žalobkyni nezbývá nic jiného než se obrátit na soud, aby se domohla svého práva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání, které bylo nařízeno na den 23.10.2024 se nedostavila, ačkoliv měla předvolání k jednání doručeno dne 2.9.2024 uložením u pošty. Soud tedy jednal v nepřítomnosti omluvené žalobkyně a v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhod dle obsahu spisu.
3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne 25.11.2022 fakturou - vyúčtováním za elektřinu č. [číslo], č,[číslo], předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, a z těchto listin soud zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o sdružených službách se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu do odběrného místa a žalované vznikla povinnost elektřinu odebírat. Žalovaná dodanou dodávku elektrické energie až na částku 520 Kč, nezaplatila.
4. Podle ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
5. Podle § 50 odst. 2 první věty zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 104/2015 Sb. a 131/2015 Sb. (dále jen „e.z.“) se smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.
6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v původním znění odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud posoudil věc po právní stránce jako závazek žalované ze smlouvy ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona. Žalobkyně prokázala vznik nároku na zaplacení žalované částky jako úplaty za skutečně dodané zboží – elektřinu. Žalovaná naproti tomu zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala skutečnosti, jež by žalovaný nárok zpochybnily. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Zároveň přiznal žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši.
9. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve sporu plný úspěch. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 1 934 Kč, z odměny za zastoupení za 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu právního zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d), odst. 2 písm. h) a. t.), paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony ve výši 100 Kč za každý (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.), a z náhrady DPH ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o.s.ř.). Celkem tedy 4 112 Kč. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení žalobkyně postupoval podle § 14b násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se v dané věci jedná o řízení zahájené formulářovou žalobou, které žalobkyně podává opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a nejedná se o peněžité plnění nad 50 000 Kč.