Výrok
I. Návrh žalobkyně, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 146,39 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 146,39 Kč od 14.12.2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 146,39 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 13.12.2022 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v konečné výši 15 146,39 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit nejpozději do 13.12.2023. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [VS]. Žalovaný poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020. Žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy k úhradě. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení a aby tedy učinil dotaz na banku žalovaného Air Bank, a.s., kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu] k datu 13.12.2022.
2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do nebankovních registrů a dále prohlášením žalovaného, že má pravidelný měsíční příjem a je schopen zápůjčku splatit.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně doložila úvěrovou smlouvu ze dne 13.12.2022, tato listina však neobsahovala ani podpis některého z účastníků smlouvy, ani verifikační kód, přesnou časovou stopu uzavření či jiný obdobný údaj, a ani jinak pak nelze z předložených listin dovodit, že předmětné smlouvy daného obsahu skutečně mezi označenými smluvními stranami uzavřeny byly, byť třeba v jiné než písemné podobě. Ze zprávy Air Bank, a.s. ze dne 27.11.2024 bylo zjištěno, že číslo účtu klienta – žalovaného je [č. účtu], na dotazovaném účtu jsou evidovány příchozí platby od společnosti [právnická osoba], avšak pod jiným variabilním symbolem.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně neuzavřel smlouvu o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouva není podepsána. Na účet žalovaného dle zprávy banky sice byly poukazovány nějaké platby od právního předchůdce žalobkyně, nikoli však pod variabilním symbolem uvedeným v žalobě 4299508. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když nedovodil řádně uzavřenou smlouvu o kontokorentním úvěru a nebylo možno ani dovodit vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, v daném případě měl ve věci plný úspěch žalovaný, z obsahu spisu však vyplynulo, že mu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.