Výrok
I. Návrh žalobkyně, že soud určuje, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí, a to: pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, a to id. podílu ve výši 11/12, parc. č. [číslo] – zahrada, a to id. podílu ve výši 11/12, jak jsou tyto nemovité věci zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [číslo], pro obec a k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [číslo] – ostatní plocha, a to id. podílu ve výši 11/72, jak je tato nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [číslo] pro obec a k. ú. [adresa], pozemku parc. č. [číslo] – ostatní plocha, a to id. podílu ve výši 11/12, parc. č. [číslo] – lesní pozemek, a to id. podílu ve výši 11/12, pozemku parc. č. [číslo] – lesní pozemek, a to id. podílu ve výši 11/12, pozemku parc. č. [číslo] – lesní pozemek, a to id. podílu ve výši 11/12, jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [číslo] pro obec a k. ú. [adresa], se zamítá.
II. Žalovaným 1. a 2. se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů státu ve výši 16 846, 83 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala určovací žalobou došlou soudu dne 31. 8. 2020 určení, že je vlastníkem nemovitých věci citovaných ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že v řízení, vedeném u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], byla na základě provedeného znaleckého posudku paní [Jméno žalobkyně] rozhodnutím, vyhlášeným dne [Jméno opatrovnice], kterým byla paní [Jméno opatrovnice] jmenována zatímním opatrovníkem. Z provedeného dokazování u Okresního soudu v [adresa] mimo jiné vyplynulo, že paní [Jméno žalobkyně] trpí duševní poruchou, demencí v pokročilé fázi, a to nikoliv po krátkodobě nebo přechodně, tedy se lze nyní objektivně domnívat, že paní [Jméno žalobkyně] trpěla nějakou formou této duševní poruchy již v roce 2017, kdy měla uzavřít Darovací smlouvu č. [číslo] ze dne 27. 11. 2017, právní účinky vkladu k 7. 6. 2018, [číslo], tedy převést bezúplatně následující nemovité věci: pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba budova s číslem popisným – [adresa], rodinný dům, a to id. podíl ve výši 11/12; pozemek parc. č. [číslo] – ostatní plocha; a to id. podíl ve výši 11/12; pozemek parc. č. [číslo] – lesní pozemek; a to id. podíl ve výši 11/12; pozemek parc. č. [číslo] – lesní pozemek; a to id. podíl ve výši 11/12; pozemek parc. č. [číslo] – lesní pozemek; a to id. podíl ve výši 11/12; pozemek parc. č. [číslo] /1 – zahrada; a to id. podíl ve výši 11/12; jak jsou všechny tyto nemovité věci v obci a k.ú. [adresa], na LV č. [číslo]; a dále pozemek parc. č. [číslo] – ostatní plocha, a to id. podíl ve výši 11/72; tak jak je tato nemovitá věc v obci a k.ú. [adresa], na LV č. [číslo]; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], katastrální pracoviště [adresa]. Dle výše uvedené darovací smlouvy se nabyvatelem uvedených nemovitostí stal pan [jméno FO], [datum], bytem [adresa], kdy touto cestou paní [Jméno žalobkyně] přišla o veškerý svůj hodnotný majetek. V uvedením řízení před Okresním soudem v [adresa] mimo jiné vyplynulo zjištění znalce, že paní [Jméno žalobkyně] pro uvedenou duševní poruchu není schopna porozumět žádnému právním jednání, resp. činit jakákoliv právní jednání, jejíž předmětem by bylo nakládání s majetkovými hodnotami nad 500 Kč. Na základě výše uvedeného se paní [Jméno opatrovnice], jakožto jmenovaný zatímní opatrovník, resp. budoucí opatrovník, domnívá, že uvedené právní jednání, tj. Darovací smlouva [číslo] ze dne 27. 11. 2017, je neplatné, kdy touto žalobou takovou neplatnost vůči žalovanému namítá, resp. se domáhá určení vlastnického práva k uvedeným nemovitým věcem pro paní [Jméno žalobkyně], kdy žalobkyně má za to, že je dán naléhavý právní zájem ve věci, když mezi žalobkyní a žalovanou je vlastnické právo sporné, předmětem sporu je vlastnické právo zapisované do katastru nemovitostí, a žalovaný zjevně hodlá s nemovitými věci dále nevratně právně nakládat, když bylo zahájeno řízení o povolení vkladu vlastnického práva pro třetí osobu vedené u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], číslo řízení [číslo] a žalobkyně navrhla zápis poznámky spornosti. Vyjma výše uvedených důkazů se navrhuje, aby soud zadal provedení znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, za účelem posouzení způsobilosti paní [Jméno žalobkyně] právně jednat ve vztahu k Darovací smlouva [číslo] ze dne 27. 11. 2017 ve spojení se zjištěnou duševní poruchou.
2. Žaloba byla podána proti původnímu žalovanému [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Tento původně žalovaný se k věci vyjádřil podáním ze dne 15. 9. 2022 s tím, že již není vlastníkem předmětných nemovitostí. Spoluvlastnický podíl o velikosti id. 11/12 k pozemkům p. č. st. [číslo], a [číslo], a spoluvlastnický podíl o velikosti id. 11/72 k pozemku p.č. [číslo] vše v k. ú. [adresa], nabyla společnost [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované], sídlem [adresa]. K tomuto dodává, že v žalobě je patrně nesprávně označen pozemek p. č. [číslo] v k. ú. [adresa] jako p. č. [číslo] /1 – pozemková parcela takového čísla se však v k. ú. [adresa] nenachází. Společnost [Jméno žalované]. je také vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 11/72 na pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Spoluvlastnický podíl o velikosti id. 11/12 na pozemcích p.č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k. ú. [adresa] pak nyní vlastní pan [Jméno žalovaného 2], bytem [adresa]. Bez ohledu na změnu vlastníků předmětných spoluvlastnických podílů má za to, že není možné žalobě vyhovět. Žalobkyně, jeho matka, v době uzavření darovací smlouvy (27. 11. 2017) byla orientována v místě i čase, neprojevovala žádné známky demence či jinak narušeného úsudku. Nemovitosti mu darovala po její vlastní předchozí úvaze. Nevyvíjel na ní žádný nátlak. V této souvislosti musí upozornit na zavádějící tvrzení právního zástupce žalobkyně, který v žalobě uvádí, že matka, podle posudku vypracovaného pro účely řízení o omezení ve svéprávnosti, trpí demencí v „pokročilé fázi“. Toto je jednak poměrně nepřesný a nelékařský pojem, avšak především jde o zavádějící tvrzení nemající oporu v provedeném znaleckém posudku. Ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 20. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně trpí demencí v mírném až středně těžkém stupni. Rovněž tento posudek nezmiňuje, že by aktuální choroba měla vliv na dřívější rozhodování, či že by byla přítomna u žalobkyně již dne 27. 11. 2017, jak se domnívá žalující strana. Naopak ze znaleckého posudku vyplývá, že žalobkyni byla psychiatrická péče poskytována až od poloviny roku 2018, kdy bylo zjištěno depresivní ladění žalobkyně a pseudodemence. Samotná demence byla žalobkyni diagnostikována až v dubnu 2019. Na tomto místě je nutné upozornit, že pseudodemence je přechodným (léčitelným) stavem vzniklým v důsledku jiných obtíží, obvykle právě depresí či úzkostných stavů. Nejedná se tak na rozdíl od demence o neurodegenerativní onemocnění. K této otázce, jakož i psychickému stav matky k 27. 11. 2017 se však může vyjádřit pouze znalec. Je však na straně žalující, aby prokazovala svá tvrzení a označovala k nim patřičné důkazní prostředky. V současnosti strana žalující neoznačila žádné důkazy, které by prokazovaly její tvrzení stran výskytu demence, či jiného ovlivnění psychických schopností matky ke dni uzavření darovací smlouvy, tj. 27. 11. 2017. Naopak osoby matce blízké, její bratr [jméno FO] a [jméno FO], který s matkou žil ve společné domácnosti od roku 2015, nezaznamenali žádné důvody pro domněnku, že by uvažování matky v roce 2017 bylo zastřené duševní poruchou. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem za současného stavu řízení navrhuje, aby soud předmětnou žalobu na určení vlastnického práva k nemovitým věcem zamítl jako nedůvodnou.
3. Usnesením ze dne 11.dubna 2023 č.j. 15 C 250/2020–47 soud připustil, aby do řízení vstoupil žalovaný [Jméno žalované]. (žalovaný 1.) a [Jméno žalovaného 2] (žalovaný 2.).
4. Žalovaný 1. se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 3. 7. 2023 s tím, že žalovaná [právnická osoba]. přijímá stav řízení, jaký tu byl v době jejího vstupu do tohoto řízení. V současnosti je žalovaná společnost [právnická osoba]. je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 11/12 k pozemkům parc. č. St. [číslo] a parc. č. [číslo], a dále spoluvlastnického podílu o velikosti id. 11/72 k pozemku parc. č. [číslo], a to vše v katastrálním území a obci [adresa] zapsané na Listech vlastnictví č. [číslo] a [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro [adresa], katastrální pracoviště [adresa]. Žalovaná s podanou žalobou v celém rozsahu nesouhlasí, a to z níže uvedených důvodů. Žalovaná [právnická osoba]. se plně ztotožňuje se stanoviskem právního předchůdce žalované [jméno FO], že v době uzavření darovací smlouvy dne 27. 11. 2017 byla žalobkyně orientována v místě i čase, neprojevovala žádné známky demence či jinak narušeného úsudku. Nemovitosti jí byly darovány po její vlastní předchozí úvaze a sám [jméno FO] uvedl, že na žalobkyni nevyvíjel žádný nátlak. Ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 20. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně trpí demencí v mírném až středně těžkém stupni. Tento posudek nezmiňuje, že by aktuální choroba měla vliv na dřívější rozhodování, či že by byla přítomna u žalobkyně již v době uzavření darovací smlouvy. Naopak ze znaleckého posudku vyplývá, že žalobkyni byla psychiatrická péče poskytována až od poloviny roku 2018, kdy bylo zjištěno depresivní ladění žalobkyně a pseudodemence. Samotná demence byla žalobkyni diagnostikována až v dubnu 2019. Pseudodemence je přechodným (léčitelným) stavem vzniklým v důsledku jiných obtíží, obvykle právě depresí či úzkostných stavů. Nejedná se tak na rozdíl od demence o neurodegenerativní onemocnění. K posouzení psychického stavu žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy se může vyjádřit pouze znalec. Důkazní břemeno je na straně žalující, kdy právě žalobkyně má povinnost označit důkaz na podporu svých tvrzení, že v době uzavírání darovací smlouvy bylo u ní diagnostikována demence, či jiného ovlivnění psychických schopností.
5. Žalovaný 2. se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 22. 6. 2023 s tím, že žaloba nejprve směřovala proti synovi žalobkyně [jméno FO], po prodeji nemovitosti dne 11. 8. 2020, žalobkyně upravila žalobní petit s tím, že do řízení vstoupili noví účastníci na straně žalovaného, a to společnost [právnická osoba]. a [Jméno žalovaného 2]. Žalovaný 2. podíl na nemovitostech nabyl v dobré víře s tím, že podíl na nemovitostech nabývá od vlastníka nemovitosti. Ze žaloby se dověděl, že žalobkyně trpí [podezřelý výraz] poruchou a že zřejmě z těchto důvodů trpěla duševní poruchou i v roce 2017, tedy v době, kdy došlo k uzavření darovací smlouvy a podíly na nemovitostech byly převedeny na jejího syna [jméno FO]. Žalovaný 2. přesvědčen, že žalobkyně převáděla na svého syna podíly na nemovitostech v době, kdy byla zcela svéprávná a byly schopna rozpoznat následky svého jednání. V době, kdy uzavírala darovací smlouvu a převáděla nemovitosti na svého syna [jméno FO], netrpěla žádnou duševní chorobou, pro kterou by mohla být považována za osobu nesvéprávnou. Znalecký[Anonymizováno] posudek, který byl ve vypracován v řízení vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod [číslo jednací] v žádné případě neřeší otázku nesvéprávnosti zpětně k datu 27. 11. 2017, ale omezení svéprávnosti toliko od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobkyně byla omezena svéprávností teprve od právní moci rozhodnutí, tedy nejdříve od 29. 7. 2020. Vzhledem k tomu má zato, že okresní soud se bude muset zabývat otázkou duševního stavu žalobkyně v době podpisu samotné darovací smlouvy. Žalovaný 2. bude navrhovat výslechy svědků, kteří byli se žalobkyní v kontaktu ke dni 27. 11. 2017, zprávy ošetřujících lékařů, výslechy poštovních doručovatelek, které žalobkyni doručovaly poštu. Na základě výše uvedeného navrhuje, aby po provedeném dokazováni soud žalobu zamítl, když má zato, že žalobkyně v době podpisu darovací smlouvy byla osobou svéprávnou.
6. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 29.7.2020 [číslo jednací] ve výrocích I. – IV., v právní moci 30. 9. 2020, bylo zjištěno, že žalobkyně [Jméno žalobkyně] byla omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k žádným právním úkonům s výjimkou obstarání běžných záležitostí každodenního života, a to na dobu 5 let, opatrovníkem [Jméno žalobkyně] soud jmenoval [Jméno opatrovnice], nar. [datum], která je oprávněna a povinna zastupovat jmenovanou v rozsahu jejího omezení ve svéprávnosti. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého posuzovaná trpí závažným duševním onemocněním, diagnosticky se jedná o syndrom demence, aktuálně ve stupni mírném až středně těžkém. Tato porucha je trvalého charakteru, současnými medicínskými možnostmi ji nelze vyléčit. Obecné příznaky jsou poruchy paměti, orientace, zejména pak snížení rozpoznávacích, obecně intelektových a kognitivních schopností, narušena je schopnost logické úvahy, rozhodování, nerozpozná přínos rozhodnutí pro vlastní osobu a budoucnost. Narušena je schopnost abstraktního myšlení. Dochází ke zpomalení psychomotorického tempa, k poruchám spánku a poruchám chování. Posuzovaná není schopna samostatné existence, narušena je schopnost početních úkonů, porozumění složitějším textům, má tendence k zanedbávání hygieny a zanedbávání stravování. Je snadno ovlivnitelná, manipulovatelná a tím také zneužitelná. Duševní porucha posuzované velmi výrazně ovlivňuje její rozumové, ovládací a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu jednání v běžných záležitostech každodenního života, tyto snižuje do výrazného podprůměru. Lze předpokládat, že její duševní stav se v čase bude postupně zhoršovat. Porucha negativně ovlivňuje její schopnost právně jednat, není schopna žádného právního jednání. Svým případným jednáním by si mohla přivodit závažnou újmu. Je schopna nakládat s financemi v rozsahu nákupu běžných potřeb každodenního života, ve výši do 500 Kč. Není si vědoma vyšší hodnoty peněz, mince a bankovky pozná. Stran financí je zvýšeně a snadno manipulovatelná, ovlivnitelná a tímto také snadno zneužitelná ze strany třetích osob. Je schopna spravovat své jmění do výše 500 Kč. Není schopna pořizovat pro případ úmrtí závěť v žádném rozsahu. Není schopna pravidelného pracovního výkonu, v této souvislosti není schopna samostatně právně jednat. Vlivem své duševní poruchy není schopna samostatně jednat na úřadech a účelně si vyřizovat své záležitosti, včetně vyřizování dokladů. Z důvodu výrazně snížených intelektových a rozpoznávacích schopností není schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy jakéhokoliv typu. Není schopna si zajistit bydlení, chápat smlouvu o bydlení, není schopna si zajistit poskytování sociálních služeb a v této souvislosti právně jednat. Není schopna rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do svého zdravotního stavu. Na svůj zdravotní stav má jen minimální náhled. Posuzovaná u jednání dne 1. 3. 2019 vypověděla, že bydlí u dcery v [adresa], na předchozí bydliště si nemohla vzpomenout. Bydlela v rodinném domě, byla tam zahrada, bydlela tam sama, pak tam bydlel i kamarád od syna, používal jeden pokoj, ona používala obyvák a kuchyň. Spolu nevařili, jídlo si zajišťovali sami. Co je v [adresa], se se synem neviděla, předtím za ní někdy přijel, syn bydlí ve [adresa]. Když synovi darovala dům, byli u notáře, nebavili se o tom, kde bude bydlet. Taky se nebavili o tom, jak bude platit nebo kdo bude platit náklady na bydlení. Chodí k [tituly před jménem] [jméno FO], se srdcem problémy nemá, tlak má kolísavý, byla u psychiatra na vyšetření, byla v nemocnici, měla úraz. Užívá léky, ty jí chystá dcera, má je ráno nachystané a užívá je po snídani. Jiné peníze než důchod, jí nechodí, žádnou vkladní knížku nemá, hodnotné věci nemá. Sousedce vozili obědy, tak si také objednala tuto službu, vozili je přes týden, o víkendu ne, jídlo jí zbylo i na večeři. Pokud by jí měl někdo pomoci na úřadech nebo při vyřizování jejích věcí, tak nejbližšími jsou její dcera a zeť. Léky u [tituly před jménem] [jméno FO] jí vyřizuje dcera, teď nemá objednané žádné vyšetření. Důchod jí chodí do banky. Přesnou výši důchodu neví. Nakupovali jí syn a dcera, oni jí nakoupili a ona jim to potom zaplatila. Určitě jí domů chodily složenky, když přišly, řekla synovi, aby vybral peníze a zaplatil. Na procházky ani nakupovat nechodila, byla doma. Když měl syn volno, tak se stavil na návštěvu a pak jel do [adresa]. Myslí si, že spolu dobře vycházeli. Obědy jí zajistil syn, jel do firmy, kde se to vařilo a objednal to, ona to nevyřizovala. V daném případě má soud z provedených důkazů prokázáno, že posuzovaná trpí závažnou duševní poruchou, která je trvalého charakteru, léčbou není ovlivnitelná. Diagnosticky se jedná o syndrom demence, aktuálně ve stupni mírném až středně těžkém. V důsledku této duševní poruchy již není posuzovaná schopna činit právní jednání, aniž by si způsobila újmu, a pochopit následky uskutečněných právních jednání. S ohledem na tyto skutečnosti potřebuje pomoc ve všech sférách života, aby ji zastupoval opatrovník. Rozpozná bankovky a mince, v současné době je schopna nakládat s finančními prostředky do částky 500 Kč a spravovat své jmění. rovněž do výše 500 Kč. Hospodaření s částkou 500 Kč lze považovat za obstarávání běžné záležitosti každodenního života, jako nákup základních potravin a základních hygienických potřeb. Na. svůj zdravotní stav má jen minimální náhled. S přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku lze očekávat postupné zhoršování zdravotního stavu posuzované. Soud neshledal důvodným k ochraně oprávněných zájmů posuzované méně omezující opatření, proto v souladu se závěry Znaleckého posudku omezil svéprávnost posuzované tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
7. Z rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne 12. 5. 2021 [číslo jednací] bylo zjištěno, že soud schválil právní jednání stálé opatrovnice [Jméno opatrovnice], narozené [datum], učiněné za opatrovanku [Jméno žalobkyně], narozenou [Datum narození žalobkyně], a to podání určovací žaloby a vedení řízení o této žalobě proti [jméno FO], narozenému [datum], vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].
8. Z listu vlastnictví č. [číslo] pro k. ú. [adresa] k datu 3. 10. 2022 bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo] k. ú. [adresa] jsou [Jméno žalovaného 2] v podílu 1/6, [jméno FO] v podílu 1/12 [Jméno opatrovnice] v podílu 1/72, [jméno FO] v podílu 1/12, [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] v podílů 1/6, [jméno FO] v podílu 1/16, [jméno FO] v podílu 1/6 a [Jméno žalované]. v podílu 11/72.
9. Z listu vlastnictví č. [číslo] pro k. ú. [adresa] k datu 3. 10. 2022 bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, pozemku parc. č. [číslo] zahrada jsou [Jméno opatrovnice] v podílu 1/12, [Jméno žalované]. v podílu 11/12., k. ú. [adresa] je zapsán [Jméno žalovaného 2] v podílu 1/6, [jméno FO] v podílu 1/12 [Jméno opatrovnice] v podílu 1/72, [jméno FO] v podílu 1/12, [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] v podílů 1/6, [jméno FO] v podílu 1/16, [jméno FO] v podílu 1/6 a [Jméno žalované]. v podílu 11/72.
10. Z listu vlastnictví č. [číslo] pro k. ú. [adresa] k datu 27. 2. 2023 bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. [číslo],[číslo],[číslo],[číslo] jsou [Jméno žalovaného 2] v podílu 11/12, [Jméno opatrovnice] v podílu 1/12.
11. Z notářského zápisu [číslo] ze dne 27. 11. 2017 sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako dárkyní a [jméno FO], nar. [datum] jako obdarovaným byla sepsána Darovací smlouva, jejímž obsahem bylo darování nemovitostí a to 11/12 pozemku parc.č. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí rodinný dům č. p. [číslo], [číslo] ostatní plocha, [číslo] lesní pozemek, [číslo] lesní pozemek, [číslo] lesní pozemek, [číslo] zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [číslo] pro obec a k. ú. [adresa],12. Ze znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovaného dne 20. 3. 2020 bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k těmto závěrům:Dne 4. 2. 2020 byla vyšetřena posuzovaná [Jméno žalobkyně], v místě jejího aktuálního pobytu, Dům pokojného stáří ve [adresa]. Znalecké šetření proběhlo ambulantní formou, standardně. Znalkyně měla pro potřeby vypracování znaleckého posudku k dispozici spis, poskytnutý OS [adresa], vlastní psychiatrické vyšetření posuzované, zdravotnickou dokumentaci zařízení. Na základě vyhodnocení výše uvedených údajů a po znalecké úvaze dospěla znalkyně k těmto závěrům: Psychiatrickým vyšetřením bylo zjištěno, že posuzovaná [Jméno žalobkyně] v současné době trpí závažným duševním onemocněním, kdy diagnosticky se jedná o syndrom demence, aktuálně ve stupni mírném až středně těžkém, pro který je také medikována. Tato porucha je trvalého charakteru, současnými medicínskými možnosti ji nelze vyléčit, léčivy je možné do určité míry zpomalit průběh. Posuzovaná [Jméno žalobkyně] v současné době trpí závažným duševním onemocněním, kdy diagnosticky se jedná o syndrom demence, aktuálně ve stupni mírném až středně těžkém, pro který je také medikována. Tato porucha je trvalého charakteru, současnými medicínskými možnosti ji nelze vyléčit, léčivy je možné do určité míry zpomalit průběh. Duševní porucha posuzované aktuálně velmi výrazně ovlivňuje její volní, rozumové, ovládací a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu jednání v běžných záležitostech každodenního života, tyto snižuje do výrazného podprůměru. Lze předpokládat, že její duševní stav se v čase bude postupně zhoršovat. Duševní porucha posuzované negativně ovlivňuje její schopnost právně jednat, není schopna žádného právního jednání. Svým případným dalším právním jednáním, na základě významného, úbytku kognitivních schopností, by si mohla přivodit závažnou újmu. Posuzovaná je schopna samostatně nakládat s financemi, v rozsahu nákupu běžných drobných potřeb každodenního života, ve výši do 500 Kč. Není si vědoma vyšší hodnoty peněz, mince a bankovky rozpozná. Stran financí je zvýšeně a snadno manipulovatelná, ovlivnitelná a tímto také snadno zneužitelná ze strany třetích osob. Je schopna spravovat své jmění, do výše cca 500 Kč. Není schopna pořizovat pro případ úmrtí závěť, v žádném rozsahu. Posuzovaná není schopna samostatně jednat na úřadech a účelně si vyřizovat své záležitosti, včetně vyřizování dokladů. Posuzovaná není z důvodu snížených intelektových a rozpoznávacích schopností porozumět důsledkům uzavření smlouvy, jakéhokoli typu. Není schopna sama si zajistit bydlení, chápat smlouvu o bydlení, není schopna si zajistit poskytování sociálních služeb a v této souvislosti právně jednat. Není taktéž schopna: rozhodovat o vlastní léčbě a zásazích do svého zdravotního stavu. Na svůj zdravotní stav má jen minimální náhled.13. Z doplnění znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 1. 2024 bylo zjištěno, že znalkyně doplnila znalecký posudek o tyto závěry:Úkolem znalkyně bylo posouzení způsobilosti paní [Jméno žalobkyně] právně jednat ve vztahu k darovací smlouvě č. [číslo] ze dne 27. 11. 2017 ve spojení se zjištěnou duševní poruchou. Jedná se tedy o doplňující znalecký posudek ve smyslu části 4, bod 7 (str. 9) znaleckého posudku, tedy zda s ohledem na zjištěný zdravotní stav posuzované byla posuzovaná dne 27. 11. 2017 schopná právně jednat nebo jíž byla stižená takovým snížením intelektových a rozpoznávací schopností, že nebyla schopná porozumět důsledku uzavření uvedené darovací smlouvy. První zmínka v lékařské dokumentaci o zhoršeném psychickém stavu, na který upozornila dcera posuzované, je ze dne 27. 12. 2018 (13 měsíců po datu podpisu projednávané smlouvy), kdy „přichází v doprovodu s dcerou, chtěli by řešit psychiatrii. Bydlí doma sama, dochází syn a dcera. Hůře mobilní.“ V lednu 2019 je provedeno CT mozku, které prokazuje počínající atrofii, tedy počínající úbytek mozkové hmoty. Tuto informaci nelze jednoznačně vnímat jako jasný začátek onemocnění syndromu demence, tato skutečnost může svědčit pro počínající rozvoj demence, ale může také svědčit o úbytek mozkové hmoty s ohledem na věk. Další informace o průtoku krčními tepnami potvrdil zcela fyziologický nález, tedy bez omezení prokrvení mozku (uvažováno v souvislosti s cévní etiologií rozvoje syndromu demence). Následuje psychiatrické vyšetření, v 1/2019, kdy lékařka hodnotí „zachovanou orientaci osobou, část čně místem, desorientaci časem, hypoprosexii (poruchy soustředění), občasné amnestické (paměťové) výpadky, kontakt dobrý, odpovědi přiléhavé, bez latencí (prodlevy v odpovědích), upravená, spolupracující, psychomotorické tempo inhibované (zpomalené), řeč srozumitelná, bez kvalitativních poruch myšlení a vnímání, depresívní ladění, klidná, spánek ne zcela kvalitní, působí bezradným dojmem - opakovaně hledá oporu u dcery, bez akutní suicidální (sebevražedné) tenze.“ Na základě zhodnocení tohoto psychopatologického rozboru nelze jednoznačně diagnostikovat přítomný syndrom demence, jde o obraz překrývající se se syndromem jak demence, tak deprese. Psychologické vyšetření realizované v dubnu roku 2019 pak konstatuje přítomnost demence středně těžké. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že se jedná o diagnostiku (byť jednoznačnou a jasnou) časově vzdálenou od projednávaného data 27. 11. 2017 v řádu 17 měsíců. Z tohoto hlediska – se znalostí typů onemocnění demence, jejich rozvoje v čase, projevů apod., nelze jednoznačně určit, kdy k rozvoji syndromu demence došlo. I kdybychom uvažovali, že běžný rozvoj syndromu demence se počítá v řádů měsíců až let (jedná-li se o velmi postupný rozvoj), pak se jedná o situace přísně individuální. Z klinické praxe jsou známy případy rozvoje syndromu demence v řádu několika málo měsíců (jedná se zejména o následky krvácivých příhod do mozku, traumatu mozku apod., ale také let (např. demence při Alzheimerově nemoci). Odpověď na dotaz, zda v době podpisu smlouvy dne 27. 11. 2017 byly u posuzované dostatečně zachovány její kognitivní schopnosti – tedy schopnost rozhodovat, racionálně chápat situace a následky svých rozhodnutí – tedy zda k tomuto datu byla posuzovaná schopna právně jednat, by s ohledem na dostupné lékařské informace, výsledky psychiatrického, psychologického vyšetření a výsledků zobrazovacích metod byla odpověď zcela spekulativní. Do doby podpisu smlouvy lze uvažovat o projevech depresívní poruchy, pasivity, sníženého zájmu o dění kolem, poruchy spánku. K tomuto závěru je možno dojít na základě informací v lékařské dokumentaci - „nemá peníze, nemá peníze na léky, nechce k dceři, raději je doma, nechce léky na psychiku, sama praktická lékařka hodnotí depresivní symptomatologii.“ Nicméně z forenzního hlediska nezakládá přítomnost mírné depresivní symptomatiky omezení ve schopnosti právně jednat. Takovéto omezení je možno konstatovat při projevech těžké deprese – avšak takové příznaky z lékařské dokumentace, ale ani z žádných jiných dostupných informačních zdrojů zjištěny nebyly. V době zpracování znaleckého posudku, tedy ke dni vyšetření 4. 2. 2020, kdy posuzovaná uvedla „po její smrti by se dům prodal a peníze rozdělily, že obě děti mají kde bydlet a že by tam nikdo bydlet nechtěl“ je nutno tuto informaci chápat již s ohledem na omezené rozumové schopnosti, defektní paměťové schopnosti – tedy za plně přítomného syndromu demence. Zda tedy s ohledem na zjištěný zdravotní stav posuzované byla posuzovaná dne 27. 11. 2017 schopná právně jednat nebo již byla stižená takovým snížením intelektových a rozpoznávací schopností, že nebyla schopná porozumět důsledku uzavření uvedené darovací smlouvy, pak pokud se jedná o odpověď pod bodem 7 uvedeného znaleckého posudku, tedy „posuzovaná není z důvodu snížených intelektových a rozpoznávací schopnosti schopná porozumět důsledku uzavření smlouvy, jakéhokoliv typu. Není schopna sama si zajistit bydlení, chápat smlouvu o bydlení, není schopná si zajistit poskytování sociálních služeb a v této souvislosti právně jednat. Není taktéž schopna rozhodovat o vlastní léčbě a zásazích do svého zdravotního stavu. Na svůj zdravotní stav má jen minimální náhled.“ - je nutno zdůraznit, že tento závěr se vztahuje k době posouzení duševního stavu p. [Jméno žalobkyně], tedy ke dní 4. 2. 2020. V této době byla nepochybně již přítomna plně rozvinutá demence smíšeného původu, ve stupni lehkém až středně těžkém, kdy v popředí bylo narušení paměti, a vymizení schopnosti logické úvahy i schopnosti racionálního posouzení svých úkonů – právních i jiných. Pokud se však týká vyhodnocení období ke dni uzavření Darovací smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2017, byt ve spojitosti se zjištěnou duševní poruchou, je nutno vycházet také z jiných zdrojů než pouze závěrů znaleckého posudku. Jak je podrobně popsáno v předcházející části, nelze jednoznačně určit, kdy k rozvoji syndromu demence došlo a zda je tedy jisté (lze nepochybně konstatovat), že ke dni 27. 11. 2017 byly její rozumové a rozpoznávací schopnosti natolik negativně ovlivněné, že by jednoznačně nebyla schopna právně jednat. S ohledem na údaje ze všech zdrojů informací, které byly k dispozici a informací z lékařské dokumentace mapující inkriminované období, nebyly nalezeny žádné takové informace či potvrzení o projevech závažné psychopatologie, resp. informace o tak výrazném úbytku rozumových a rozpoznávacích schopností, že by bylo možno z forenzně psychiatrického hlediska jednoznačně konstatovat, že by posuzovaná dne 27. 11. 2017 nebyla schopná právně jednat.14. Z notářského zápisu [číslo] sepsaného dne 19. 8. 2022 jménem notářky [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že do notářské kanceláře se dostavil [právnická osoba], nar. [datum] a požádal, aby bylo osvědčeno jeho prohlášení toto znění:„Znám [Jméno žalobkyně], datum narození [Datum narození žalobkyně] domě na adrese [adresa]. [jméno FO] darovala svému synovi [jméno FO], datum narození [datum], bytem [adresa], spoluvlastnické podíly na nemovitostech zapsaných na listech vlastnictví č. [číslo] a [číslo] pro katastrální území a obec [adresa]. O darování mne obeznámila v roce 2017. V té době jsem u ní nepozoroval žádnou nemoc ani její náznaky, chovala se normálně, hospodařila s penězi a když něco potřebovala, tak jí syn [jméno FO] nakoupil, co si řekla. [jméno FO] za ní jezdil skoro každý den a staral se i o dům a zahradu. Dcera [Jméno opatrovnice] jezdila za matkou jen sporadicky.“15. Z notářského zápisu [číslo] sepsaného dne 19. 8. 2022 jménem notářky [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že do notářské kanceláře se dostavil [jméno FO], nar. [datum] a požádal, aby bylo osvědčeno jeho prohlášení toto znění:„Jsem bratrem paní [Jméno žalobkyně], datum narození [Datum narození žalobkyně] darovací smlouvou, ve formě notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], notáře se sídlem ve [adresa], sp. zn. [číslo], darovala svému synovi [jméno FO], datum narození [datum], bytem [adresa], spoluvlastnické podíly na nemovitostech zapsaných na listech vlastnictví č. [číslo] a [číslo] pro katastrální území a obec [adresa]. V době, kdy sestra darovala svému synovi předmětné nemovité věci, jsem byl se sestrou v pravidelném kontaktu, dojížděl jsem za sestrou do jejího bydliště na adrese [adresa], kde jsem ji pravidelně navštěvoval a byl jsem se sestrou i v pravidelném telefonickém kontaktu. Sestra v té době netrpěla žádnou duševní poruchou či demencí ani nevykazovala žádné známky duševní poruchy a plně si uvědomovala své chování a jednání a vědomě synovi darovala své nemovitosti, neboť s ním byla v každodenním kontaktu. Se sestrou [jméno FO] jsem o darování hovořil a ta mě informovala o tom, že synovi chce tyto nemovité vědci darovat u notáře. [jméno FO] jí pomáhal a podílel se na zajišťování jejích potřeb a pomáhal jí i v domácnosti. Sestra chápala a rozuměla právnímu jednání, kterým synovi [jméno FO] darovala své spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech. Sestra v té době volně nakládala se svými finančními prostředky a byla plně orientovaná ve svém životě. Dcera mé sestry [Jméno opatrovnice] mou sestru navštěvovala minimálně, a to při oslavách a výročích. O sestru se staral její syn [jméno FO].“16. Z výslechu znalkyně, slyšené k výše uvedenému znaleckému posudku vyplynulo, že závěr, který je uvedený na straně 15. doplnění znaleckého posudku vychází ze zdrojů, které jsou taktéž uvedeny v tom doplnění znaleckého posudku, a to je spisová dokumentace, samotné psychiatrické vyšetření, tedy závěry toho psychiatrického vyšetření z roku 2020, a to doplnění vychází zejména z doplněné kompletní lékařské dokumentace praktické lékařky, jejíž součástí byly i psychiatrické zprávy, takže z těchto zdrojů vychází závěr. U žalobkyně byl zjištěn syndrom demence, ve stupni středně těžkém, ano, jedná se o to, co je napsané na straně 9 napsané k datu 24. 4. 2019 - telefonuje psycholožka – demence středně těžká. jak se projevuje demence a jak rychle dochází k rozvoji té choroby, toto se znalkyně snažila zohlednit už na straně 13 doplnění se znalostí typu onemocnění, demence, rozvoje v čase, projevu typu konkrétního, to znamená, zda se jedná o vaskulární složku etiologicky, nebo alzheimerovskou složku nebo syndrom demence při jiných somatických onemocnění, jako je například Parkinsonova nemoc nebo Huntingtonova choroba a podobně, případně máme různé smíšené formy, lze při rozvoji syndromu demence uvažovat, že k zásadním projevům nebo k těm, které jsou již klinicky detekovatelné, dochází v řádu měsíců až let. Je to samozřejmě s ohledem na daný typ a daný vlastně jako individuální terén toho pacienta. Pokud říká řadu měsíců až let, bavíme se v horizontu dvou let, 10 let, ano můžeme široce pojmout, znalkyně zaznamenala například u Alzheimerovy demence, že tam dochází k rozvoji od takových nějakých klinicky detekovatelných příznaků klinicky, myslí tím příznaků, které mohou zachytit příbuzní, popřípadě potom praktický lékař, popřípadě zcela jednoznačně psychologické vyšetření či psychiatrické vyšetření, tak, jak říká, u té Alzheimerovy demence je to v řádu třeba i 3–5 let, tam to jde velmi, velmi pomalu, na rozdíl od například syndromu demence způsobené zejména vaskulární složkou, což jsou demence při, nebo po mozkových mrtvicích, závažných kardiovaskulárních onemocněních, při přidružených onemocněních, které mají vliv na cévní systém toho člověka, tam už můžeme vidět vlastně rozvoj všech těch příznaků, které spadají potom pod ten syndrom demence v řádu dnů až týdnů, takže to opravdu individuální, ale je to, jak říká, u toho Alzheimera je to například i v řádu třech, pěti let. V tomhle případě, pokud se bavíme o roce 2019, kdy se to poprvé objevuje v lékařských zprávách, tak zda ten inkriminovaný rok 2017 už mohl být a nemusel být, tak mohl teoreticky, ale teď je to o tom, o čem se bavíme – o učebnicových, literárních informacích, pak Vám mohl, pokud vycházíme, z konkrétního případu, kdy znalkyně vycházela z lékařské dokumentace, tak nic takového do toho roku 2017 zjištěno nebylo. Pokud byly žalobkyně předepsány že byly předepsány tři léčiva, Hypnogen, Trittico a pak Lexaurin, pak Hypnogen je standardní, naprosto běžně užívané zejména praktickými lékaři, hypnotikum, jedná se o skupinu zet hypnotik, to znamená ovlivňující benzodiazepinové receptory, je to lék, který se užívá prakticky v jedné jediné indikaci, a to je lék na poruchy spánku. Jediná indikace pro nebo jediný důvod pro jeho předpis je skutečně porucha spánku. Pokud to někdo napíše v jiné indikaci, za to znalkyně nemůže zodpovídat a není schopna odpovědět. Trittico má dvě základní indikační skupiny, to znamená skupiny potíží či poruch, na které se používá, je to jeden typ poruch, jsou úzkostně depresivní potíže velmi lehkého rázu, kdy tyto úzkostně depresivní potíže jsou spojeny s poruchami spánku. Trittico jako takové, máme dvě formy, je to forma AC a prolong, v tomto případě to byla ta jednoduchá forma AC, to znamená okamžitě působící, kdy tato forma AC se používá ani ne tak k ovlivnění úzkostně depresivních potíží, protože na základě těch několika, respektive teď už asi 15 let, co je používáno, tak se zjistilo, že ta forma klasického Trittica není na tyto úzkostně depresivní potíže příliš účinná, proto se to Trittico začalo používat pouze v indikacích poruchy spánku, protože má minimum nežádoucích účinků a na rozdíl od Hypnogenu nezpůsobuje závislost na lécích. Trittico má dvě drážky, proto se velmi dobře dávkuje, začíná se standardně dávkou 1/3, po dvou dnech 2/3, po třech dnech jsme na plné tabletě. Znalkyně zaznamenala v inkriminovaném období pouze jednorázový předpis Trittica v dávce 1/3, takže z psychiatrického hlediska, klinické praktické zkušenosti se domnívá, že tato indikace, respektive předpis tohoto léku byl striktně a čistě v souvislosti s poruchami spánku a vede ji k tomu i vlastně předchozí preskripce nebo předpis léků, jako je Hypnogen nebo Neurol v dávce 0,25 mg, což je nejslabší dávka tohoto léku, je to benzodiazefinové angxioytikum, lék proti úzkosti. V těchto dávkách se užívaná zase v těch večerních časech na zmírnění úzkosti a zlepšení usínání, popřípadě v průběhu dne na zmírnění nějakých úzkostných stavů. Trittico 1/3 na večer, čistě z lékařského pohledu a z psychiatrických zkušeností indikován lék na spaní. Trittico AC je lék ze skupiny antidepresiv, skupina sari, je to antidepresivum na úzkostně depresivní potíže mírného typu, znalkyně neví, jestli je v příbalovém letáku více napsáno, ale takto je to běžně používáno, zejména pokud jsou přítomny poruchy spánku. Je příbalový leták a v něm jsou informace, tyto informace jsou komplexní, znalkyně to vůbec nerozporuje, nicméně klinická praxe v čase na základě zkušeností s tímto lékem u jednotlivých typů pacientů ukáže, zdali ten lék opravdu zcela naplňuje to, co se slibuje v příbalovém letáku, nebo nenaplňuje. V tomto případě nejspíše příbalový leták nebyl měněný, ale u formy AC, opravdu bylo zjištěno, že prostě není efektivní, není účinný na léčbu úzkostně depresivních potíží, byť v těchto indikacích má být předepisovaný. Nicméně asi pět let zpátky začala firma produkovat právě tu druhou formu prolongovanou, která působí 24 hodin denně a ta už se dává v dávce 150–300 mg a ta již úzkostně depresivní potíže opravdu efektivně řeší. Pokud jde o Lexaurin, je to klasický, naprosto běžně užívaný, zejména tedy praktickými lékaři, ale i psychiatry lék ze skupiny benzodiazepinu, to znamená čistě striktně lék s anxiolytickým, tedy proti úzkostným charakterem, kdy ty úzkosti mohou mít samozřejmě jakoukoliv etiologii, někteří pacienti jsou úzkostní celodenně v rámci své osobnostní struktury. Někteří požadují předpis Lexaurinu v nějakých jako krizových situacích životních, mnozí jej mají ověřený právě s preskripcem praktickým lékařem, že se jim na něm dobře usíná, protože po tom celém dni ty úzkosti na ně večer nejvíce dolehnou. To je standardní při těchto potížích u těchto typů pacientů. Oni se zklidní a pak lépe spí. Takže je to lék anxiolytický proti úzkostný. Ano, Lexaurin se používá na závažné stavy úzkosti, krátkodobou léčbu, ano, je to lék na léčbu úzkosti, s tím znalkyně souhlasí. Pokud jde o hierarchii léků nebo ten vývoj, byl by tam vidět postup, pokud by znalkyně postupovala takzvaně laboratorně, pouze podle toho, co se píše v tom příbalovém letáku. Z klinické praktické zkušenosti s Hypnogenem je naprosto běžně, když někdo řekne nemůžu spát, praktik okamžitě napíše Hypnogen. Trittico dávka 1/3 je to opravdu lék proti poruchám spánku nebo na poruchy spánku, nic víc, nic míň, byť se píše v příbalovém letáku, co se tam píše. Lexaurin, dobře, tady může připustit, neví, proč byl psaný, respektive udělá malou odbočku. Lékařská dokumentace v tomto případě není, tam je preskripce léků, ale nikdy prakticky tam nebylo doplněno, proč ten lék byl napsán. Znalkyně opravdu studovala řádek po řádku, slovo po slovu a bohužel, a to taky napsala v tom souhrnu, že vlastně zdůvodnění té indikace té preskripce tam nebylo. Znalkyně se opravdu v tomto případě se striktně drží a držela se i při soupisu doplňku znaleckého posudku toho, co bylo v lékařské dokumentaci napsáno. Lexaurin 3 mg, má dvě dávky, 1,5 miligramu, 3 mg, proč byla rovnou dána dávka trojková, ta vyšší, v dávce ráno jedna, večer jedna, netuší. Může pouze dovozovat na základě tedy spektra účinnosti tohoto léku, že paní povídala, že se nějak nemá dobře, že je možná úzkostná, že se necítí dobře, ale zase nemůžeme tady toto vytrhnout z kontextu, že měla čistě a striktně pouze psychické potíže. Protože, jak je z té dokumentace vidět zcela zjevně, je tam vedena jako neurastenie, leden 2016. Neurastenie znamená, taková jako oslabená osobnostní struktura, to znamená, něco nejde úplně v pořádku a takzvaně se z toho člověk má tendenci trošku hroutit, řešit to, být úzkostný, mít poruchy spánku, probírat to, prostě se ho ten problém drží a není schopen ho jednorázově vyřešit a jít dál. To je vlastně obsah slova neurastenie. Pak tady máme docela, myslím si, že život komplikující a limitující věci, jako je opakovaně řešena inkontinence, tedy pomočování, únik moči, stolice, plus bolesti celého těla, zejména teda těch kostí, kloubů, páteře a podobně, takže tady ten Lexaurin je samozřejmě podle přívalového letáku jako lék protiúzkostný, ale úzkosti nejsou pouze výrazem čistě potíží v psychickém stavu, ale psychika, samozřejmě psychický stav nasedá na to, co se člověkovi děje nejen v životě, v sociálních interakcích, ale i v těle.Co mohlo být v lednu 2016, znalkyně netuší, zdali souviselo s květnem 2017, je popsána depresivní symptomatologie, toho času nemá peníze, je to rok a čtyři měsíce poté, co sděluje po předpisu Lexaurinu, že nemá peníze a vykazuje nějaké depresivní příznaky. Jestli to mělo už v roce 2016 nějakou souvislost, není znalkyně schopna to z ničeho dovodit. Dokumentace je opravdu psána velmi stručně a vágně. A depresivní symptomatologie zase znalkyně ze zkušenosti ví, že praktický lékař, když člověk řekne, mám deprese, nemůžu spát, tak praktik může napsat depresivní symptomatologii, když by se v tomto čase dostala paní k psychiatrovi, znalkyně neví, zdali by diagnostikovala depresi v určitém stupni nebo tzv. poruchu přizpůsobení nebo nějaký úzkostně depresivní symptom nebo vůbec něco, opravdu tady by to byla čistě dojmologie, a to není na místě. Pokud jde o zápis z 20. května 2019 na té straně devět, v rámci psychiatrie a je tam napsané terapie Citalec a Arisept, pak ano, to jsou léky, Citalec je antidepresivum, Citalopram ze skupiny SSRI, standardně se používá právě na léčbu různých afektivních potíží, ať už depresivního či úzkostného charakteru, dá se používat i při nějakých jako reaktivních potížích úzkostně depresivního charakteru, ale Citalopram, Citalec užíváme i při mírných obtížích, na středně těžké formy už to nebude účinkovat, on je slabý, takže na nějaké mírné formy depresivních či úzkostných příznaků, tam je velmi dobrý a Arisept je lék používaný vlastně na léčbu poruch kognitivního spektra, laicky nebo jednodušeji řečeno, je to lék na právě projevy, řeší projevy poruch paměti, které jsou typické a základní stěžejní pro jakožto projev syndrom demence. Takže v tom roce nebo v tom květnu 2019 je zahájena léčba demence, která tedy je již diagnostikovaná, podpořena tím psychologickým vyšetřením, ta kombinace je naprosto i běžná, protože, když se demence začíná vyvíjet velmi často, ale zase, jak vždycky znalkyně říká, člověk není elektronka, není to stoprocentní, ale velmi často při počínajících fázích, při počínajícím rozvoji demence se setkáváme nejprve, než nastoupí ty poruchy paměti, bloudění, mluvení z cesty, dezorientace a podobně, tak se setkáváme hlavně s poruchami z oblasti afektivity, to znamená s úzkostmi, s potížemi depresivního charakteru, které mohou být v různé fázi lehké, středně těžké a podobně, takže tato kombinace právě z toho ohledu velmi typická, protože zejména pro ty počínající a pro ty vlastně jako první, první stadia, když demenci dělíme na lehkou, střední a těžkou, tak ty lehké stupně jsou prakticky vždycky doprovázeny nějakou úzkostně depresivní symptomatikou a velmi často se tam to antidepresivum dává. V květnu 2019 je léčena demence s afektivními potížemi, jestli to chcete nazývat deprese, znalkyně neví, jestli je to úplně přesné. Jsou to depresivní příznaky, ale není to deprese jako taková z lékařského hlediska, tak ať jenom nedojde k nějaké záměně. Deprese by neměla být doprovázena demencí a při demenci jsou depresivní příznaky. Znalkyně ještě neviděla dvě diagnózy, demence a F320 a více, depresivní syndrom nebo deprese mírná apod. Demenci předchází depresivní stavy, ano, s tím se setkáváme často, aspoň znalkyně určitě. Pokud by byla již v tom roce 2016 u toho Lexaurinu podrobněji popsaná deprese, pak deprese jako taková nezpůsobuje tak závažnou dezorientaci a poruchy paměti jako demence. Závěry znalkyně by se nejspíše nezměnily. Znalkyně by potřebovala vědět, co teda tou depresí je myšleno – jsou tam kognitivní defekty, jsou tam poruchy paměti, došlo k poklesu intelektu, jedná se o tzv. pseudodemenci či depresi – či další jiné potíže. A pak by byla schopna říci, ano, změnilo se to. V současné chvíli znalkyně nemá jediný důvod, vodítko, zdali tím Lexaurinem paní doktorka léčila depresi. Není známo, proč byla nasazená vyšší forma. Zřejmě právě na základě toho neurastenického terénu, to znamená toho úzkostnějšího terénu, labilnějšího terénu, paní mohla paní doktorce sdělit, ale říká, to je zase hypotéza, dojmologie, mohla paní doktorce sdělit, že to má teď těžké, že se cítí úzkostná, tak možná paní doktorka z toho důvodu dala i na ráno, protože ta večerní je úplně jednoznačně na podporu spánku. Znalkyně nemůže posuzovat věrohodnost výpovědi, to je věc soudu. Mohla by pouze říci, dobře, tady jsou nějaké informace, dejte mi CT mozku, dejte mi psychologické vyšetření a psychiatrické vyšetření nebo aspoň kvalitní vyšetření praktického lékaře s popisem psychopatologického stavu a pak znalkyně snad dokáže vyjádřit, o co se jednalo, zda o demenci, tzn. nějaké depresivní příznaky, které následně vedou k demenci, nebo je to čistá deprese, nebo je to jenom prostě reaktivní stav, protože jí nesedlo jídlo a je jí blbě. V listopadu roku 2017 se lze domnívat, že byly přítomny určité úzkostné či lehce depresivní potíže, zdali se jednalo přímo o duševní poruchu, není znalkyně schopna na základě té zpětné dokumentace opravdu určit.Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:17. Žalobkyně jako dárkyně a [jméno FO], její syn a obdarovaný uzavřeli spolu darovací smlouvu dne 27. 11. 2017, na základě které žalobkyně na syna převedla předmětné nemovitosti citované ve výroku I. rozsudku. V té době ještě neprobíhalo žádné řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně. Návrh na omezení svéprávnosti žalobkyně byl podán až v lednu 2019 a po provedeném dokazování byla žalobkyně omezena tak, že není způsobilá k žádným právním úkonům s výjimkou obstarání běžných záležitostí každodenního života, a to na dobu 5 let, opatrovníkem [Jméno žalobkyně] soud jmenoval [Jméno opatrovnice], dceru žalobkyně, která je oprávněna a povinna zastupovat jmenovanou v rozsahu jejího omezení ve svéprávnosti. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého posuzovaná trpí závažným duševním onemocněním, diagnosticky se jedná o syndrom demence, aktuálně ve stupni mírném až středně těžkém. Tento závěr znalkyně se vztahuje k době posouzení duševního stavu p. [Jméno žalobkyně], tedy ke dní 4. 2. 2020. V této době byla nepochybně již přítomna plně rozvinutá demence smíšeného původu, ve stupni lehkém až středně těžkém, kdy v popředí bylo narušení paměti, a vymizení schopnosti logické úvahy i schopnosti racionálního posouzení svých úkonů – právních i jiných. Pokud se však týká vyhodnocení období ke dni uzavření Darovací smlouvy [číslo] ze dne 27. 11. 2017, byt ve spojitosti se zjištěnou duševní poruchou, je nutno vycházet také z jiných zdrojů než pouze závěrů znaleckého posudku. Nelze jednoznačně určit, kdy k rozvoji syndromu demence došlo a zda je tedy jisté (lze nepochybně konstatovat), že ke dni 27. 11. 2017 byly rozumové a rozpoznávací schopnosti žalobkyně natolik negativně ovlivněné, že by jednoznačně nebyla schopna právně jednat. S ohledem na údaje ze všech zdrojů informací, které byly k dispozici a informací z lékařské dokumentace mapující inkriminované období, nebyly nalezeny žádné takové informace či potvrzení o projevech závažné psychopatologie, resp. informace o tak výrazném úbytku rozumových a rozpoznávacích schopností, že by bylo možno z forenzně psychiatrického hlediska jednoznačně konstatovat, že by posuzovaná dne 27. 11. 2017 nebyla schopná právně jednat. Z dodatku znaleckého posudku a výpovědi znalkyně vyplynulo, že znalkyně na svých závěrech trvá a bylo konstatováno, že v listopadu roku 2017 byly přítomny u žalobkyně určité úzkostné či lehce depresivní potíže, zdali se jednalo přímo o duševní poruchu, nebyla znalkyně schopna na základě zpětné dokumentace určit. Soud má zato, že pokud by tomuto takto bylo, nebyl by podán návrh na omezení svéprávnosti žalobkyně až s tak dlouhým odstupem času v lednu 2019. Zdravotní stav žalobkyně dále popisují dvě čestná prohlášení sepsaná formou notářského zápisu z 19. 8. 2022, kdy [jméno FO] potvrdil, že byl v roce 2017 obeznámen se skutečností, že žalobkyně darovala nemovitosti svému synovi [jméno FO], nepozoroval u žalobkyně žádnou nemoc ani její náznaky, chovala se normálně, hospodařila s penězi a když něco potřebovala, tak jí syn [jméno FO] nakoupil, co si řekla. Bratr žalobkyně [jméno FO] pak potvrdil, že ví, že jeho sestra darovala nemovitosti [jméno FO], v té době, kdy sestra darovala svému synovi předmětné nemovité věci, byl se sestrou v pravidelném kontaktu, dojížděl za sestrou do jejího bydliště na adrese [adresa], kde ji pravidelně navštěvoval a byl se sestrou i v pravidelném telefonickém kontaktu. Sestra v té době netrpěla žádnou duševní poruchou či demencí ani nevykazovala žádné známky duševní poruchy a plně si uvědomovala své chování a jednání a vědomě synovi darovala své nemovitosti, neboť s ním byla v každodenním kontaktu. Se sestrou [jméno FO] o darování hovořil a ta jej informovala o tom, že synovi chce tyto nemovité vědci darovat u notáře Soud zdůrazňuje, že darovací smlouva ze dne 27. 11. 2017 byla přitom sepsána formou notářského zápisu. Obdarovaný [jméno FO] v průběhu řízení předmětné nemovitosti dále převedl na žalované I., II.18. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, když mezi žalobkyní, původně žalovaným a současně žalovanými je sporné vlastnické právo, předmětem sporu je vlastnické právo zapisované do katastru nemovitostí. Je tedy žalováno dle ust. § 80 o.s.ř., podle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Z provedeného dokazování však nebylo zjištěno, že by žalobkyně v době učinění právního úkonu (k datu 27. 11. 2017) byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům nebo že by trpěla duševní poruchou, díky níž nebyla schopna porozumět žádnému právnímu jednání, resp. činit jakékoliv právní jednání, jehož předmětem bylo nakládání s majetkovými hodnotami. Toto neprokázal ani znalecký posudek doplněný o dodatek. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.19. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 150 o.s.ř. Žalobkyně je nemajetná, smlouvou z roku 2017 darovala veškerý svůj majetek svému synovi. V současné době je zcela odkázána na pomoc třetích osob, je ubytována v Domově pokojného stáří, kde je jí poskytováno stravování a úkony péče dle potřeby klienta za úplatu. Jsou to zdravotní důvody na straně žalobkyně, která v současné době již trpí duševní poruchou, je to nepříznivá sociální situace žalobkyně, kdy její jediný zdroj příjmu v orientační výši 19 800 Kč představuje starobní důchod, avšak z tohoto důchodu jsou hrazeny náklady na léčbu a současné umístění žalobkyně v Charitě, kdy náklady na tuto péči přesahují předmětný důchod, když jen částka placená charitě odpovídá 16 500 Kč měsíčně bez dalších nákladů. Náklady na péči nebyly ze strany žalovaných v řízení nikterak zpochybněny. Soud proto rozhodl, že úspěšným žalovaným nepřizná právo na náhradu nákladů řízení.20. Výrok o náhradě nákladů státu má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo z rozpočtových prostředků státu proplaceno znalečné ve výši 16 846,836 Kč., S ohledem na skutečnost, že u žalobkyně jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, bylo rozhodnuto, že stát nemá právo na náhradu těchto nákladů.