Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 21 510,06 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Řízení se částečně zastavuje co do částky 3 063,94 Kč - jistiny a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. z jistiny 3 063,94 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 218,61 Kč.
III. Ohledně návrhu žalobce o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 21 510,06 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení ve výši 9 %, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 555,11 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 217 Kč, se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 25 749 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2.10.2018 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „[název] “), Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 10.10.2018 (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla společnost [název] žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně smlouvy, řádku „Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal společnosti [název] vrátit částku 30 340 Kč spolu s příslušenstvím do 9.11.2018. Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 obchodních podmínek smlouvy o úvěru (dále jen „VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1,- Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [název]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet.
2. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností [název], ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [internetová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [internetová adresa]), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací společnost [název] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 25 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr.
3. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl souhlas se zpracováním osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností.
4. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [název] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému.
5. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.4.2023 s účinností ke dni 28.4.2023 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4.5.2023. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci.Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 124 Kč a skládala se z:- nesplacené jistiny ve výši 24 574 Kč- nesplaceného úroku ve výši 2 275 Kč- nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 175 Kč- neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce.Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 2 275 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 2 375 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 773,72 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 10.11.2018 do 11.4.2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 24 574 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobce postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 29.4.2023 z jistiny ve výši 24 574 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 5.6.2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován:- odchozí dopis 48 Kč- odchozí dopis doporučeně 74 Kč- odchozí telefonický hovor 72 Kč- osobní návštěva 217 Kč6. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 14.8.2023 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti [název] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.4.2023 s účinností ke dni 28.4.2023, a to ve výši 1 175 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 1 175 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 10.11.2018 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 24 574 Kč do 27.12.2018. Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.8. Podáním ze dne 15.11.2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 3 489,94 Kč s odůvodněním, že tuto částku žalovaný uhradil právnímu předchůdci:úhradou ve výši 230,57 Kč ze dne 15.1.2020,úhradou ve výši 226,67 Kč ze dne 13.2.2020,úhradou ve výši 210,76 Kč ze dne 12.3.2020,úhradou ve výši 226,91 Kč ze dne 15.4.2020,úhradou ve výši 194,06 Kč ze dne 14.5.2020,úhradou ve výši 252,62 Kč ze dne 16.6.2020,úhradou ve výši 388,65 Kč ze dne 13.7.2020,úhradou ve výši 25,66 Kč ze dne 13.8.2020,úhradou ve výši 32,56 Kč ze dne 14.9.2020,úhradou ve výši 189,59 Kč ze dne 13.10.2020,úhradou ve výši 261,52 Kč ze dne 12.1.2021,úhradou ve výši 106,74 Kč ze dne 15.3.2021,úhradou ve výši 77,09 Kč ze dne 13.4.2021,úhradou ve výši 196,10 Kč ze dne 13.5.2021,úhradou ve výši 151,80 Kč ze dne 11.6.2021,úhradou ve výši 254,51 Kč ze dne 14.7.2021,úhradou ve výši 38,28 Kč ze dne 16.8.2021,úhradou ve výši 41,65 Kč ze dne 1.2.2022,úhradou ve výši 384,20 Kč ze dne 14.2.2022.9. Žalobci přímo neuhradil žalovaný od postoupení pohledávky do dnešního dne ničeho.10. Žalobce důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje. Po revizi žalovaných částek žalobce soudu sděluje, že si tímto dovoluje upravit svůj žalobní návrh, a to co do požadovaného příslušenství pohledávky a smluvní pokuty.11. Dále vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky ve výši 3 550 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 2 375 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 175 Kč, když dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 24 574 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení.12. Podáním ze dne 13.8.2024 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do jistiny 3 063,97 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % p.a. z jistiny 3 063,94 Kč od 29.4.2023 do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 218,61 Kč, nadále se domáhal zaplacení částky 21 510,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od 29.4.2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 555,11 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.13. Řízení bylo částečně zastaveno pod výrokem II. podle § 96 o.s.ř.14. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K jednání, které bylo nařízeno na den 5. září 2024 se nedostavil, svoji neúčast neomluvil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti, jakož i v nepřítomnosti omluveného žalobce v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.15. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem, a to částečnými výpisy z běžného účtu - z nichž byly zjištěny platby v celkové výši 25 000 Kč, a to na účet [účet], smlouvou o úvěru číslo [číslo] ze dne 2.10.2018 pozměněnou smlouvou ze dne 10.10.2018, oznámením o postoupení pohledávky ve výši 28 124 Kč ze dne 4.5.2023 učiněným společností [název], oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5.6.2023 žalobcem, výzvou před podáním žaloby ze dne 14.8.2023, a z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce na účet žalovaného č. účtu [č. účtu] poukázal celkovou částku 25 000 Kč. Z podání žalobce vyplynulo, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci částku 3 489,94 Kč, žalobci poté neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 5.6.2023. Žalovaný ani poté dluh neuhradil a na předžalobní výzvu nereagoval.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 věta prvá uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.19. Ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné vykládat tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru musí náležitě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady dlužníkem uváděných informací o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivněúvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.20. V daném případě právní předchůdce žalobce takto nepostupoval a nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a z toho důvodu je dle závěru soudu smlouva o úvěru podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona neplatná. V souvislostis tím možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.21. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru došlo proplacením částky ve výši 25 000 Kč k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. občanskýzákoník, jsou žalobce, kterému pohledávka za žalovaného byla postoupena jeho právním předchůdcem, a žalovaný povinni se vypořádat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný byl zavázán k zaplacení dluhu nikoliv z titulu plnění ze smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, žalovaný dluží tuto částku spolu s příslušenstvím po odpočtu zaplacené částky 3 489,94 Kč, tedy byl zavázán zaplatit částku 21 510,06 Kč.22. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil 3 489,94 Kč, tedy byl zavázán zaplatit částku 21 510,06 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.23. Další plnění ze smlouvy, pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky nelze žalobci přiznat, neboť pro neplatnost úvěrové smlouvy nebyl žalovaný závazky ze smlouvy vázán. Proto, pokud se žalobce domáhal zaplacení dalších nároku pod bodem III. výroku rozsudku, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.24. Současně platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností ničeho neuvedl.25. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobci nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 5/2024-160).26. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř.). V projednávané věci bylo žalobci vyhověno co do částky 21 510,06 Kč, řízení bylo zastaveno co do částky 3 063,94 Kč a 1 218,61 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 3 063,94 Kč od 29.4.2023 k datu 5.9.2024 (623,68 Kč), žaloba byla zamítnuta co do částky 8 555,11 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 510,06 Kč od 29.4.2023 do zaplacení ve výši 9 % (kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku 4 378,50 Kč), co do částky 217 Kč, tedy celkem 17 433,16 Kč. Žalobce měl ve sporu úspěch 55 %, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.