Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 271,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 079,51 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 28 710,77 Kč od 18.7.2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 034,57 Kč za dobu od 28.4.2023 do 17.7.2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 271,87 Kč od 18.7.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 430 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 31 271,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 8.3.2018 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. [číslo] (dále Smlouva), za účelem poskytnutí úvěrového rámce ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný čerpal celkem částku 48 376 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem žalobkyni vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a do splatnosti úvěru uhradil toliko 23 054 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaná částka nebyla dosud uhrazena. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě prověření v bankovních i nebankovních registrech a z výpisu z účtu žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě tvrzeních uvedených v žalobě a na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo zjištěno z listin předložených žalobkyní, že skutková tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě odpovídají žalobkyní předloženým listinám, když těmito listinami byly potvrzení o provedení ověření bonity klienta, metodika posouzení úvěruschopnosti klienta, úvěrová smlouva č. [číslo] ze dne 8.3.2018, dle níž bylo zakoupeno zboží Apple za prodejní cenu 19 586 Kč s platbou v hotovosti 2 000 Kč, výší prvního čerpání 17 986 Kč, výpisem čerpání splátek a úhrad s rekapitulací dlužné částky 35 385,95 Kč, výzva ke splacení celého úvěru ze dne 13.4.2023 se specifikací dlužné částky 32 488,11 Kč. Těmito listinami byla prokázána existence tvrzeného smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru ze dne 8.3.2018, výše dluhu žalovaného, jak je žalobkyní v žalobě tvrzena, jakož i to, že žalobkyně před sjednáním smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr, jeho příjmovou a výdajovou stránku, byly zjišťovány výstupy z registrů O2 CLB, O2 NCLB, SOLUS, NRKI, MVCR, CEE. Žalovaný z čerpané částky 48 376 Kč uhradil částku 23 054 Kč, tato částka byla započtena na úrok, poplatky a jistinu dle připojeného výpisu z účtu. Žalovaný v rámci procesní obrany netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku zaplatil více, než tvrdila žalobkyně, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky.
5. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud učinil skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne 8.3.2018, na základě které čerpal žalovaný částku 48 376 Kč. Za poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal platit úrok a také související poplatky. Žalovaný dosud žalobkyni vrátil částku 31 287,77 s příslušenstvím. Před podáním žaloby byl ještě žalovaný znovu vyzván k úhradě svého dluhu, avšak již nic dalšího neuhradil.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o revolvingovém úvěru, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 48 376 Kč, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o úvěru, dosud žalobkyni dluží částku 31 287,77 Kč s příslušenstvím, kterým jsou jak úroky, tak zákonné úroky z prodlení požadované od 18.7.2023. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v § 2 nař. vlády č. 357/2013 Sb.
8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 252 Kč činí 3 430 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).