15 C 93/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 65 165,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba], se sídlem [adresa], registrační číslo [číslo], odštěpný závod: [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ: [IČO] dne 18.9.2023 uzavřel jako postupitel se společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [IČO žalobkyně], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu [adresa] v oddíle [označení], vložka č. [číslo], jako postupníkem (dále jen „[Jméno žalobce] “) smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek právního předchůdce [Jméno žalobce], který na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na [Jméno žalobce] došlo s účinností ke dni 1.11.2023. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovanou, rubrikovaným výše, která je předmětem řízení v projednávané věci. Notářský zápis o souhlasném prohlášení je ve smyslu soudní judikatury (20 Cdo 968/2005) listinou vydanou notářem a prokazující přechod povinnosti nebo práva. Totéž pak ve smyslu uvedené soudní judikatury a ust. § 6 zákona 358/1992 Sb., notářského řádu platí o výpisu z notářského zápisu, coby rovnocenné notářské listině. Skutečnost, že jednotlivé pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, byly postoupeny na [Jméno žalobce], vyplývá z notářského zápisu sp.zn. [spisová značka], který byl sepsán dne 1.11.2023 prezidentem notářské komory, [tituly před jménem] [jméno FO]. Tuto skutečnost žalobkyně prokazuje výpisy z notářského zápisu, které v přílohách obsahují seznam části postupovaného portfolia pohledávek z úvěrových smluv, rámcových smluv a pojistných smluv. Mezi pohledávkami uvedenými v těchto přílohách jsou uvedeny pohledávky (resp. je uvedena pohledávka), které jsou (která je) předmětem řízení v projednávané věci. K důkazu výše uvedených skutečností žalobkyně v přílohách předkládá: výpis z notářského zápisu sp. zn. [spisová značka] ze dne 1.11.2023 („4_369 - výpis z NZ_PTA, PoAs, poj. sml. a vysvětlivky“) včetně opisu příloh NZ: č. 1 - plná moc udělená žalobkyní p. [jméno FO], č. 2 - plná moc udělená Nástupcem p. [jméno FO] a p. [jméno FO]. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem žalobkyně uvádí, že k podání žaloby je na základě předložených podkladů aktivně legitimována.

2. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 30.7.2021 smlouvu o úvěru č. [číslo] za účelem poskytnutí úvěrového rámce do výše 60 000 Kč. Na základě smlouvy o úvěru předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr opakovaně, vždy do výše povoleného úvěrového limitu. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 22,68 %p.a. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky počínaje měsícem srpnem roku 2021. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 0 Kč, cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 0 Kč za každý započatý měsíc a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši 0 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalované a tato byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná platila dohodnuté splátky od měsíce srpna roku 2021 do měsíce března roku 2024. Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a vzhledem, že tento tak neučinila, odstoupila žalobkyně ke dni 31.8.2024 od úvěrové smlouvy v souladu ust. bodu 3.2 produktových podmínek pro revolvingové úvěry. Vzhledem k tomu, že žalovaná na upomínky nereagovala a dlužné splátky nezaplatila, byla dne 17.4.2025 vyzvána k zaplacení dluhu v termínu do 5.5.2025 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne 31.8.2024. Žalovaná svou povinnost nesplnila a pohledávku žalobkyně nezaplatila. Žalovaná částka se sestává z nezaplacené jistiny ve výši 57 462,79 Kč, nezaplacených smluvních úroků ve výši 7 493,13 Kč a nezaplacených poplatků za výpisy k účtu vždy ve výši 70 Kč za měsíce 06/2024-08/2024. Dále žalobkyně nárokuje přirůstající úrok z prodlení v zákonné sazbě a úrok řádný v sazbě zákonného úroku z prodlení. Rekapitulace dlužné částky:- jistina 57 462,79 Kč- úrok 7 493,13 Kč- výpisy k účtu 70 Kč- k žalobě 65165,92 Kč3. Předchůdce žalobkyně provedl prověření na základě příjmu žalované, která uvedla příjem 15 000 Kč, což pracovník předchůdce žalobkyně zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalované. Předchůdce žalobkyně dále mimo jiné ověřil pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, její zaměstnavatel nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřil předchozí splátkovou morálku žalované, z historie v interní evidenci klientů žalobkyně ověřil, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení. Předchůdce žalobkyně tedy aktivně prověřoval insolvenční rejstřík, bankovní registr, exekuční portál. Žalovaná na žádosti uvedla výdaje ve výši 500 Kč. Předchůdce žalobkyně proto stanovil životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 2 744 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalované stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klient musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klienta, které vychází z ekonomického modelu. Žalovaná na žádosti uvedla splátky ve výši 0 Kč. Předchůdce žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaná neměla v době úvěrové žádosti žádné úvěry. Splátka nového úvěru činila 3 000 Kč. Nové splátkové zatížení činilo 3 000Kč. Příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů a žalované zbylo 12 000 Kč. Pokud tedy žalované měsíční příjem ze závislé činnosti činil průměrně částku 15 000 Kč, tak po úhradě měsíčních výdajů na domácnost žalované v kalkulované výši 2 744 Kč, zůstávala žalované měsíčně částka 12 256 Kč, ze které byla schopna hradit ostatní výdaje. Měsíční výdaje žalované nepřevyšovaly její měsíční příjmy a úvěrové zatížení žalované bylo ve výši 3 000 Kč. Skutečnost, že předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr posoudil správně, svědčí i skutečnost, že žalovaná splácela úvěr od roku 2021 do měsíce března roku 2024. Žalovaná vyčerpala celkovou částku 91 202,28Kč a zaplatila celkem 67 100 Kč.4. Žalobkyně se k jednání, které se konalo 15.1.2026 nedostavila z důvodu pracovní vytíženosti a navrhla, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti.5. Žalovaná se k jednání, které se konalo dne 15.1.2026 nedostavila, svoji neúčast omluvila podáním došlým 2 dny před termínem jednání s tím, že se nemůže dostavil na ústní jednání 15.1.2026 z důvodu pracovní vytíženosti, jelikož nemá smlouvu a byla propuštěna z práce, je ochotna, kdyby byl navržen jiný termín.6. Soud omluvu žalované nepřijal, omluvu považuje za nikoliv včasnou a nedůvodnou.7. Soud provedl dokazování výpisem z kartového účtu za období od 1.8. – 31.8.2024, 1.7. – 31.7.2024, 1.6. – 30.6.2024, 1.5. – 31.5.2024, 1.4. – 30.4.2024, 1.3. – 31.3.2024, 1.2. – 29.2.2024, 1.1. – 31.1.2024, výzvou k okamžitému zaplacení dluhu adresovanou žalované 31.8.2024, produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry společnosti PNV Paribas personal finance ,poslední výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 27.4.2024, výzvou k zaplacení částky ze dne 7.5.2024, podklady pro soudní jednání k úvěru č. [číslo] zesplatněného ke dni 31.8.2024, dopisem adresovaným žalované 6.8.2021, oznámením o postoupení smluv a pohledávek [právnická osoba], smlouvou o revolvingovém úvěru č. [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 30.7.2021 včetně úvěrových podmínek, oznámením o postoupení pohledávky adresované žalované.8. Z žalobkyní učiněných skutkových tvrzení a předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, podepsanou právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 30.7.2021, žalobkyně prokázala, že žalované byl poskytnut úvěrový rámec do výše 60 000 Kč, žalovaná vyčerpala částku 91 202,28 Kč a zaplatila celkem 67 100 Kč.9. Právní předchůdce žalobkyně před podpisem smlouvy při zkoumání úvěruschopnosti vycházel z údajů sdělených žalovanou ohledně příjmů a výdajů, tyto údaje byly právní předchůdcem žalobkyně stanoveny dle metody stanovení životních výdajů žalované po zohlednění její situace podle interního ekonomického modelu. Dále právní předchůdce žalobkyně prověřoval insolvenční rejstřík, bankovní registr, exekuční portál.10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabýval, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.13. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.14. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalovaná vyčerpala celkovou částku 91 202 Kč, vrátila částku 67 100 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku 24 102 Kč, proto bylo v této části žalobě vyhověno, když žalované vznikl majetkový prospěch-obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. S ohledem na neplatnost předmětné smlouvy, kdy žalovaná není jejím obsahem vázána, byla žaloba i pro další žalovaná plnění dle smlouvy zamítnuta.16. Současně platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalované, která ohledně svých platebních možností ničeho neuvedla.17. Jelikož dlužná částka byla žalované uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaná se s její úhradou dosud nedostala do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 5/2024-160).18. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, ve věci měla převážný úspěch žalovaná, z obsahu spisu však vyplývá, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.