Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 2. 12. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako nezaplaceného jízdného ve výši 24 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč na základě skutečnosti, že měla žalovaná cestovat po [obec] dne [datum] tramvají [číslo] aniž by se při kontrole prokázala platným jízdním dokladem.
2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákonů č. 588/2020 Sb., 38/2021 Sb. a [číslo] Sb., dále„ o. s. ř.“). Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 8 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí byla výzva doručena.
3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Dne [datum] v tramvaji [číslo] v [obec] revizor žalobkyně zkontroloval žalovanou, která se mu neprokázala žádným jízdním dokladem, přičemž jízdné činilo 24 Kč a smluvní pokuta jakožto přirážka k jízdnému, pokud by ji žalovaná nezaplatila nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, 1 500 Kč. Žalovaná však byla jako cestující povinna zaplatit přirážku ihned při kontrole. Na místě nezaplatila nic. Dne 12. 2. 2021 zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku na adresu zjištěnou při přepravní kontrole.
4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o přepravě osoby podle § § 2550 a 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona [číslo] Sb. (dále„ o. z.“) ve spojení s § 37 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 5 druhé věty písm. b), odst. 6 zákona [číslo] Sb. o dráhách ve znění zákona č. 115/2020 Sb. (dále„ z. d.“) as §§ 7 odst. 6, 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 374/2020 Sb. (dále„ s. p. p.“). Smluvní přepravní podmínky a tarif žalobkyně jsou s těmito předpisy v souladu. Žalovaná v okamžiku nástupu do tramvaje s žalobkyní konkludentně uzavřela smlouvu o své přepravě, avšak nesplnila svou základní smluvní povinnost zaplatit jízdné (§ 2550 o. z.). Následkem porušení této povinnosti byl vznik povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu v podobě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ § 2048, 2052 a 2578 o. z. ve spojení s § 37 odst. 5 druhou větou písm. b), odst. 6 z. d. a s čl. 8. odst. 4. smluvních přepravních podmínek žalobkyně). Podle téhož článku přepravních podmínek byla povinna obojí zaplatit ihned při přepravní kontrole revizorovi (viz též § 37 odst. 5 druhá věta písm. b) z. d. ve spojení s § 7 odst. 6 s. p. p.). Žalovaná nezaplatila. To znamená, že ode dne 2. 12. 2020 byla v prodlení s plněním částky 1 524 Kč a žalobkyni od téhož okamžiku vznikal právní nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky až do okamžiku zaplacení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 184/2019 Sb.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.
5. Výrok II. odpovídá ustanovením § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože zástupce žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 182/2018 Sb. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu, paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že advokát za žalobkyni v těchto skutkově i právně jednoduchých věcech podává řadu stejně formulovaných žalob lišících se prakticky jen osobou žalovaného, daty a konkrétními částkami. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH
převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč;
předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč;
žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč
6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.