Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným, avšak žalobkyně není schopna smlouvu doložit. Žalovaný nárok tak představuje bezdůvodné obohacení, neboť žalovanému byla v srpnu a září 2023 vyplacena částka celkem 20 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil na [datum] ústní jednání, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to: Sdělením Komerční banky, a. s. (vyžádaným soudem na návrh žalobkyně), ze kterého soud zjistil, že na účet č. [číslo] byly v měsíci srpnu 2023 připsány na účet částky 7 000 Kč, 4 000 Kč, 3 000 Kč a v září 2023 částky 3 000 Kč a 3 000 Kč, a že majitelem tohoto účtu je žalovaný, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], ze kterého soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, Předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně podacího lístku z téhož dne, ze které soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek a Seznamem postupovaných pohledávek, ze kterých soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Smlouvou o spotřebitelském úvěru, ze které soud nezjistil žádné relevantní údaje, neboť tato není podepsána žádným z účastníků, a žalobkyně ani netvrdila, že by smlouva uzavřena byla.
5. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.
6. Soud učinil z provedeného dokazování následující skutkový závěr:
7. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] zaslala žalovanému na jeho účet č. [číslo] celkem částku 20 000 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni.
8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Daný vztah soud posoudil ve smyslu výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný na svůj účet obdržel částku 20 000 Kč od žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, a i s ohledem na to, že žalovaný se proti žalobě nijak nebránil a netvrdil právní důvod, proč by mu právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky po právu zasílala, soud posoudil daný vztah jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a to jako bezdůvodné obohacení bez právního důvodu. Ačkoli žalobkyně uváděla, že mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, netvrdila a neprokázala, že by k uzavření smlouvy mezi účastníky řízení došlo.
11. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je vázána na výzvu věřitele, přičemž v takovém případě je dlužník povinen plnit prvního dne poté, kdy byl o to požádám. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána téhož dne. Dne [datum] již tak žalovaný byl v prodlení a od to tohoto data tak soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně z dlužné částky.
12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který v řízení úspěšný nebyl. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále odměny advokáta ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, dále z paušální náhrady hotových výdajů ke třem uvedeným úkonům právní služby ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), a to vše dle § 14b odst. 1 bod 2, odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a náhrady daně z přidané hodnoty (při sazbě 21%, nikoli ze soudního poplatku) ve výši 315 Kč. Náklady řízení činí celkem 2 615 Kč, které soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč.
13. Lhůtu k plnění tři dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.