Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 18. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 28. 6. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl na základě žaloby podané dne 7. 9. 2020 požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako nezaplacené jízdné ve výši 48 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč na základě skutečnosti, že měl žalovaný dne 17. 6. 2020 cestovat po [obec] tramvají [číslo] dne 27. 6. 2020 metrem linky A, aniž by se při kontrolách prokázal platnými jízdními doklady.
2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. Nepopřel tedy skutková tvrzení žalobkyně a neučinil je spornými (§ 6 první věta zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona [číslo] 2020 Sb., dále„ o. s. ř.“). To sice neznamená, že by byla nesporná, přesto soud k pasivitě žalovaného podpůrně přihlédl. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a o. s. ř. Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovaného, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřil s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat jeho souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný nereagoval, přestože si výzvu osobně převzal.
3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Dne 17. 6. 2020 v tramvaji [číslo] dne 27. 6. 2020 ve vozu metra linky A v [obec] revizor žalobkyně zkontroloval žalovaného, který se mu ani jednou neprokázal žádným jízdním dokladem, přičemž jízdné činilo 24 Kč a smluvní pokuta jakožto přirážka k jízdnému, pokud by ji žalovaný nezaplatil nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, 1 500 Kč. Žalovaný však byl jako cestující povinen zaplatit přirážku ihned při kontrole. Na místě nezaplatil nic. Dne 25. 8 7. 2020 zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku na adresu zjištěnou při přepravní kontrole.
4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o přepravě osoby podle § § 2 550 a 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona [číslo] Sb. (dále„ o. z.“), ve spojení s § 37 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 5 druhé věty písm. b), odst. 6 zákona [číslo] Sb. o dráhách ve znění zákona č. 367/2019 Sb. (dále„ z. d.“) as §§ 7 odst. 6, 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. v prvním účinném znění (dále„ s. p. p.“). Smluvní přepravní podmínky a tarif žalobkyně jsou s těmito předpisy v souladu. Žalovaný v okamžiku nástupu do tramvaje a metra s žalobkyní konkludentně uzavřel smlouvu o své přepravě, avšak nesplnil svou základní smluvní povinnost zaplatit jízdné (§ 2550 o. z.). Následkem porušení této povinnosti byl vznik povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu v podobě přirážky k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč (§ § 2048, 2052 a 2578 o. z. ve spojení s § 37 odst. 5 druhou větou písm. b), odst. 6 z. d. a s čl. 8 odst. 4. smluvních přepravních podmínek žalobkyně). Podle téhož článku přepravních podmínek byl povinen obojí zaplatit ihned při přepravní kontrole revizorovi (viz též § 37 odst. 5 druhá věta písm. b) z. d. ve spojení s § 7 odst. 6 s. p. p.). Žalovaný nezaplatil. To znamená, že ode dne 18., resp. 28. 6. 2020 byl v prodlení s plněním částky 3 048 Kč a žalobkyni od téhož okamžiku vznikl právní nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky až do okamžiku zaplacení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 184/2019 Sb.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky Za běžných okolností, jestliže žalobce prokáže vznik pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Z těchto důvodů soud žalobkyni výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku.
5. Výrok II. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1, odst. 2, 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože zástupce žalobkyně v časovém limitu předvídaném prvním zmíněným ustanovením žalovanému odeslal předžalobní upomínku a protože žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. z. s. p. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu, paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Z úřední činnosti je totiž soudu známo, že advokát za žalobkyni v těchto skutkově i právně jednoduchých věcech podává řadu stejně formulovaných žalob lišících se prakticky jen osobou žalovaného, daty a konkrétními částkami. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby, zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH
převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč;
předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč;
žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč
6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.