Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 952 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 652 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 373 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 952 Kč s příslušenstvím představující neuhrazený příspěvek za porušení povinnosti spočívající v nesjednaném pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel, když žalovaný byl v období od [datum] do [datum] provozovatelem nákladního automobilu RZ [SPZ], k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu. Za toto období činí výše příspěvku 15 652 Kč. Žalobkyně dále požaduje částku 300 Kč představující náklad na uplatnění pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno na adresu jeho trvalého pobytu vedenou v informačním systému základních registrů s tím, že písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum]. Písemnost se považuje podle § 49 odst. 4 o. s. ř. za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Písemnost tak byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a dále si vyžádal sdělení Magistrátu města Třince, odbor dopravy, a dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, případně provozovatelem motorového vozidla, u něhož není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný provozoval v období od [datum] do [datum] nákladní motorové vozidlo RZ [SPZ], a to bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno 182 dní, přičemž vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb. byla stanovena denní sazba příspěvku předmětných vozidel ve výši 86 Kč. Žalovaná částka tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 86 Kč, celkem 15 652 Kč, a dále poplatek za výzvu k úhradě ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. K zaplacení poplatku byl žalovaný poprvé vyzýván dopisem ze dne [datum], ve kterém mu žalobkyně poskytla k úhradě lhůtu 60 dnů od doručení dopisu. Žalobkyně naposledy dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude záležitost řešena soudní cestou. Žalovaný neuhradil ničeho.
5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
8. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.
9. Podle § 18 odst. 1 zákona zřizuje se Česká kancelář pojistitelů jako profesní organizace pojistitelů. Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zcela nepochybně prokázáno, že v rozhodném období, tedy v rozsahu 60 dní, žalovaný provozoval motorové vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, tedy v rozporu se zákonem. Za této situace byly naplněny zákonné podmínky pro přiznání příspěvku, přičemž příjemcem příspěvku nepojištěných vozidel je žalobkyně. Žalovaný byl v rozhodné době veden v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla a je tak subjektem povinným k úhradě příspěvku. S ohledem na skutečnost, že vozidlo nebylo pojištěno v rozsahu 182 dní a dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí příspěvek za jeden den nepojištění pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku 86 Kč, představuje dlužná částka 15 652 Kč. Zbývající část nároku ve výši 300 Kč pak představují náklady spojené s uplatněním toto nároku, na které má žalobkyně nárok podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Za situace, kdy žalovaný nereagoval ani na výzvu k úhradě ze dne [datum], dle které mu byla uložena 60denní lhůta k úhradě a která zároveň splňovala náležitosti uvedené v § 4 odst. 7 zákona, má žalobkyně rovněž dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku právo na zákonné úroky z prodlení po doručení předmětné výzvy, respektive uplynutí 60denní lhůty. Dne [datum] tedy byl žalovaný nepochybně v prodlení se zaplacením částky 15 652 Kč. Soud proto shledal i nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zcela po právu a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky tak jak je uvedeno v tomto výroku.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého byla žalobkyně procesně úspěšná, soud jí tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu advokáta za 2 úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva), celkem 600 Kč, plus 2x režijní paušál po 100 Kč, celkem 200 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné do 31. 12. 2024, a dále odměnu za 1 úkon právní služby spočívající v sepsání žaloby po 400 Kč, včetně jednoho režijního paušálu po 100 Kč, a to dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025, plus DPH ve výši 21 % (nikoli ze soudního poplatku), tj. 273 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 373 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. Tuto náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.
12. Lhůtu k plnění tři dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.