Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 9/2024

Soud: Okresní soud ve Frýdku-MístkuDatum rozhodnutí: 30. 4. 2024Č. j.: 17 C 9/2024-20Samosoudkyně: Mgr. Martina SchwettrováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 7. 2024Předmět řízení: o zaplacení částky 140 413,35 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSFM:2024:17.C.9.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (17) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 130 115,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 297,39 Kč, kapitalizovaný úrok 11 618,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 10 621,76 Kč, úrok ve výši 5,9 % ročně z částky 140 413,35 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 140 413,35 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 167 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 1 404 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 140 413,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru č. [číslo], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 965 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného splácet, a to především z informací poskytnutých žalovaným, z bankovních a nebankovních registrů a historických dat ČSÚ. Žalovaný dosud uhradil žalobkyni toliko 19 884,04 Kč a dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to z informací poskytnutých ji žalovaným, nahlédnutím do veřejných registrů, výpočty dle historických dat ČSÚ. Žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 20 500 Kč, což doložil i výpisem z účtu za měsíc září [rok] (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, výpis z účtu). Jako své pravidelné měsíční údaje uvedl 8 000 Kč jako splátky úvěrů a 4 500 Kč jiné výdaje (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Z výpisu z účtu žalovaného ze září [rok] dále vyplývá, že si žalovaný vybírá vysoké částky v hotovosti (např. i 100 000 Kč) a také že splátky úvěrů má ve výši 8 184 Kč. Z informace z Credit Bureau vyplývá, že má již žalovaný dvě smlouvy s celkovou splátkou 7 432 Kč a celkovou nesplacenou jistinou 624 288 Kč. Dne [datum] žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (smlouva č. [číslo]), na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 150 000 Kč, (smlouva č. [číslo], výpis z účtu žalovaného za měsíc září [rok] a výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]). Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do [datum] v pravidelných měsíčních splátkách po 1 965 Kč, výše splátek včetně pojištění je 2 098 Kč (smlouva č. [číslo]). Žalovaný svůj závazek nesplnil a zaplatil toliko částku 19 884,04 Kč (splátky). Dopisem ze dne [datum] mu bylo oznámeno zesplatnění úvěru kvůli prodlení se splátkami (oznámení o zesplatnění úvěru). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum] (podací lístek, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní, učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 150 000 Kč, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 965 Kč, a to včetně smluvního úroku plynoucího ze smlouvy. Z této částky žalovaný dosud právní předchůdkyni vrátil částku 19 884,04 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací, které ji sám žalovaný poskytl, ověřené jednoměsíčním výpisem z účtu a CB zprávou. Z těchto informací vyplývá, že příjem žalovaného je 20 500 Kč a jeho výdaje na splátky činí 8 184 Kč + 4 500 Kč, které sám uvedl, tj. celkem 12 648 Kč a k tomu připočteme novou splátku na tuto smlouvu ve výši 1 965 Kč, tj. celkem výdaje ve výši 14 613 Kč. Jelikož příjem žalovaného plyne pouze z jeho tvrzení a žalobkyně jej ověřila pouze jednoměsíčním výpisem, nemohla ani žalobkyně vědět, zda je tento příjem pravidelný. A i kdyby tomu tak bylo, tak polovinu svého příjmu dá žalovaný na splátky úvěrů. Výdaje žalovaného nejsou ani v žádosti žalovaného rozděleny na bydlení a ostatní a už vůbec nejsou ověřeny. Žalovaný neuhradil zbývající část dluhu ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.

5. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 150 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. o.z., se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první, ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze lustrací z příslušných registrů a dále vycházel z informací poskytnutých žalovaným, přičemž neověřoval řádně příjmy a výdaje žalovaného. Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože žalobkyně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušila tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.

11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ.

12. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč a žalovaný toliko 19 884,04 Kč. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 130 115,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kdy splatnost nesplacené jistiny určuje soud. Žalobou požadované příslušenstvím představované zákonným úrokem z prodlení tak nemohlo být žalobkyni přiznáno, neboť s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024-160 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky a jelikož byla splatnost určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny 130 115,96 Kč, tj. úspěch ve výši 74 %, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 45 937,57 Kč (10 297,39 Kč + 11 618,02 Kč + 10 621,76 Kč + 3 782,89 Kč + 9 617,51 Kč), tj. neúspěch 26 %. Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 22 %.

14. Celkové náklady jsou tedy představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 021 Kč (počítáno s již s doměřeným poplatkem dle výroku IV. tohoto rozsudku) a jednak částkou tvořené jako odměnou dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon částku 6 740 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 20 220 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 21 120 Kč) ve výši 4 436 Kč. Žalovaný by byl povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 32 577 Kč, ale s ohledem na její procesní úspěch ve výši 22 % jí náleží částka 7 167 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 140 413,35 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 5 617 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 5 % z žalované částky, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 1 404 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací