Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

19 C 322/2024

Soud: Okresní soud ve Frýdku-MístkuDatum rozhodnutí: 13. 2. 2025Č. j.: 19 C 322/2024-13Samosoudkyně: JUDr. Zuzana BenešováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 5. 2025Předmět řízení: o 44 623,20 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSFM:2025:19.C.322.2024.1
peněžité plněnísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 15. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 623,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 591,90 Kč za dobu od 14. 6. 2023 do 17. 6. 2024, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 160,83 Kč za dobu od 4. 11. 2023 do 17. 6. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 42 823,20 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 823,20 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 964 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 44 623,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,90 % ročně a poplatky. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednaného úvěru, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobkyně právo, v případě že dojde k prodlení se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní – mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila žalobkyně svého práva a prohlásil dne 3. 11. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a vycházela z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 42 823,20 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1 800 Kč, částku 6 591,90 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 15 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 14. 6. 2023 do 17. 6. 2024, částku ve výši 4 160,83 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 4. 11. 2023 do 17. 6. 2024, a dále smluvní úrok 15 % p.a. z částky 42 823,20 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 42 823,20 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzvy, avšak žalovaná částka dosud nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.

4. V řízení bylo zjištěno z listin předložených žalobkyní, že podrobná skutková tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě, odpovídají žalobkyní předloženým listinám, když těmito listinami byla smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], ceník pro účelový úvěr, výzva k úhradě ze dne 2. 10. 2023, všeobecné obchodní podmínky, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 11. 2023, výpis z úvěrového účtu č. [hodnota], předžalobní upomínka ze dne 19. 6. 2024. Těmito listinami byla prokázána výše dluhu žalovaného, jak je žalobkyní v žalobě tvrzena, jakož i zejména to, že žalovaný po relativně dlouhou dobu (od roku 2017 do roku 2023 úvěr řádně splácel), soud na základě těchto skutkových zjištění pak učinil skutkový závěr, který zcela odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně popsaným pod bodem 1. tohoto odůvodnění a pro stručnost na něj soud také odkazuje. Soud rovněž ve shodě s žalobkyní dospěl k závěru, že žalobkyně řádně před poskytnutím revolvingovém úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, což dále dokládá i to, že žalovaný řádně hradil splátky, a to přinejmenším od měsíce listopadu 2017 do roku 2023.

5. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, který zcela odpovídá tomu, jak je popsán stav pod bodem 1. tohoto odůvodnění.Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené smlouvě o revolvingovém úvěru, ale i v ust. § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně v řízení prokázala listinami předloženými společně s žalobou, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný však nedostál svým závazkům ze smlouvy o revolvingovém úvěru, proto došlo ke dni 3. 11. 2023 k zesplatnění úvěru, vyčíslení dluhu žalovaného, z čehož vyplynulo, že žalovaný dosud proto žalobkyni dluží částku 44 623,20 Kč s příslušenstvím, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroku a úroku z prodlení, když úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše v § 2 nař. vlády č. 357/2013 Sb.. Žalobkyně rovněž dostála svým povinnostem dle § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., když před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, navíc v daném případě nebylo sporu o tom, že žalovaný svůj dluh z označeného titulu po dlouhou dobu splácel (cca 5 let). Soud v tomto ohledu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud konstatoval, že „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy.

6. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 786 Kč činí 3 964 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací