Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení částky ve výši 10 092,59 Kč, částky ve výši 129,90 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 378,78 Kč od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 378,78 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 18 222,49 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, eventuelně bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] distančním způsobem na adrese www.[právnická osoba].cz (dále jen „Smlouva“), na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 66 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum].Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka, dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP, případně z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 33 510 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet dne [datum] v částce 8 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 54,90 Kč, služba “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne [datum], přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 18 092,59 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 7999,97 Kč, Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 158,91 Kč, Smluvní úrok: 9713,81 Kč, Poplatek za službu „Klidné spaní“: 54,90 Kč, Poplatek za službu „Presto“: 165 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 129,90 Kč za prodlení žalovaného se splácením splátky splatné dne [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho.
2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.
3. Soud provedl dokazovaní následujícími listinami: smlouva o úvěru ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky, předpis denních splátek, metodika pro posouzení úvěruschopnosti, údaje o poskytovateli, bankID výpis, údaje o příjmech žalovaného, výpis o posouzení úvěruschopnosti, potvrzení o platbě ze dne [datum], oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ([datum]), sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr až do limitu ve výši 66 400 Kč, oproti povinnosti žalovaného úvěr splatit spolu s denním úrokem ve výši 1,016 %. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], RPSN činilo 2 011,65 %. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] na jeho účet částku ve výši 8 000 Kč. Emailem ze dne [datum] žalobkyně smlouvu o úvěru vypověděla z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek – prodlení žalovaného s úhradou splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Žalovaný úhradu dluhu neprovedl ani poté, co mu byla dne [datum] odeslána předžalobní upomínka. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout určitou částku úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. V řízení bylo prokázáno, že v úvěrové smlouvě ze dne [datum] si účastníci dohodli úrok ve výši 1,016 % denně. Úrok ve výši 370,04 % ročně je dle názoru soudu odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující mnohonásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Sjednaná RPSN činila 2 011,65 %, přičemž průměrná výše úroku dle ARAD činila v květnu 2024 8,86 % ročně. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, ke které soud přihlíží podle ust. § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Jelikož ujednání o úrocích není možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy, považuje soud z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích za absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru.
11. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku má žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo na vrácení toho, co plnila, tedy vrácení poskytnuté jistiny ve výši 8 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, a to dle ust. § 2993 občanského zákoníku bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 8 000 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v předžalobní výzvě ze dne [datum]). Žalobkyně v této výzvě požadovala splnění dluhu do tří dnů, tj. do [datum]. Splatnost nároku z bezdůvodného obohacení tak nastala [datum]. Následujícího dne tj. [datum] se žalovaný dostal do prodlení.
12. Nárok žalobkyně na další plnění (poplatky, kapitalizovaný úrok, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuta) nemá oporu v provedeném dokazování. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl. Dlužnou částku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst.1 o.s.ř.
13. Při rozhodování o nákladech řízení aplikoval soud ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně požadovala k úhradě částku ve výši 18 092,59 Kč a byla úspěšná co do částky ve výši 8 000 Kč. Z požadovaných částek a obsahu výroků I. a II. vyplývá, že žalobkyně byla ve sporu úspěšná ze 43 % a žalovaný z 57 %. Žalovaný by měl nárok na 14% náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.
14. Podle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., soud ve výroku IV. rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek, resp. doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, když ve věci nebyl vydán platební rozkaz.