20 C 47/2026

Odůvodnění

1. Žalobou z rušené držby, doručenou soudu dne [datum], se žalobce vůči žalovanému domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost zdržet se rušení držby žalobce spočívající v zamezování vjezdu na pozemky žalobce parc. č. [hodnota] a [číslo] v k. ú. [adresa] přes pozemek žalovaného parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a dále uložil žalovanému povinnost uvést držbu v předešlý stav, a to odstraněním uzamčeného řetězu či jiných pevných překážek bránících průjezdu motorových vozidel na cestě umístěné na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemků parc. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa]. K pozemkům žalobce vede jediná přístupová cesta, která vede i přes pozemek žalovaného parc. č. [číslo] k.ú. [adresa]. Cesta žalovaného byla vybudována obcí [adresa] a je vedena v pasportu komunikací obce jako veřejně přístupná účelová komunikace. Cesta žalovaného je zřetelně vyznačena v katastrální mapě a ve všech volně přístupných webových mapových aplikacích. Přístup k pozemkům žalobce přes cestu žalovaného byl založen nejpozději v roce 1971. Cesta byla zbudována obcí [adresa] za účelem dopravní obsluhy horské chaty [právnická osoba]. Obec o cestu pečuje a provádí i pravidelnou zimní údržbu. Žalovaný s užíváním cesty v minulosti vyslovil konkludentní souhlas. Tato skutečnost byla autoritativně prohlášena Městským úřadem [adresa], odborem dopravy v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] i Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, silničním správním úřadem v rozhodnutí č. j. [spisová značka] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Silniční správní úřady prvního i druhého stupně nadto dospěly k závěru, že cesta žalovaného je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Aktuálně se o tomto určení vede dosud neskončené správní řízení, v němž je nesporné, že žalovaný dal žalobci konkludentní souhlas s užíváním cesty žalovaného, a předmětem řízení je proto pouze otázka možného využití alternativní komunikace pro obsluhu pozemků žalobce. Žalobce, stejně jako jeho právní předchůdci – provozovatelé horské chaty [právnická osoba], cestu žalovaného dlouhodobě a pokojně užívá pro příjezd vozidly za účelem realizace stavebních prací, dopravy osob, odvoz odpadu a dalších činností nutných k obsluze pozemků žalobce. Cesta bylo mimo jiné použita pro zajištění demoličních prací na pozemcích žalobce, jimiž došlo k odstranění Horské chaty [právnická osoba] vedené v katastru nemovitostí pod ev. č. [hodnota] obec [adresa] v souladu se Souhlasem stavebního úřadu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce cestu žalovaného dále využívá k odvozu odpadu vznikajícího na pozemcích žalobce, pročež uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o poskytování služeb při nakládání s odpady a sjednal s účinností ode dne [datum] svoz směsného komunálního odpadu ze živnosti ke stanovišti [adresa] č. e. [číslo]. Svoz probíhá pravidelně jednou za čtrnáct dní. Žalobce je navíc povinen zajistit pravidelnou údržbu a kontrolu hydrantu a hlavního uzávěru plynu, které jsou umístěny na pozemcích žalobce. Obě zařízení musí být vždy přístupná, zbavená sněhu a ledu a pravidelně kontrolována. V opačném případě hrozí havárie s vážnými důsledky, zejména by byla ohrožena bezpečnost, zdraví a majetek osob. Obsluha obou zařízení je nutná nejen z preventivního hlediska, ale i k provozu rekreačního objektu umístěného na pozemku parc. č. st. [číslo] k.ú. [adresa]. Pozemky žalobce jsou totiž zatíženy věcným břemenem vedení inženýrských sítí ve prospěch pozemku parc. č. st. [číslo] k.ú. [adresa]. Žalobce připravuje na pozemcích žalobce stavební záměr „Bytový dům [právnická osoba] “ („Stavba“). Městský úřad [adresa], Odbor územního plánování a stavebního řádu vydal na Stavbu dne [datum] územní rozhodnutí č. [číslo] č. j. [spisová značka], jímž rozhodl o umístění Stavby. Dopravní obsluha Stavby je zajištěna přes cestu žalovaného. Tento faktický stav potvrzuje i obec [adresa] jak stanoviskem ze dne [datum], tak aktuálním vyjádřením starosty obce ze dne [datum]. Žalobce dne [datum] zjistil, že žalovaný zavěsil mezi sloupky provaz. Ten bylo možné bez jakékoli součinnosti odepnout a projet. Právo užívat cestu žalovaného ze strany žalobce žalovaný potvrdil starostovi obce [adresa]. Žalobce je ve smyslu § 987 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posledním pokojným držitelem práva cesty přes cestu žalovaného.Dne [datum] žalobce zjistil, že žalovaný na cestu umístil sloupky spojené řetězem. Tento řetěz je opatřen zámkem a nelze jej odepnout, čímž je zcela znemožněn příjezd na pozemky žalobce automobilem. Na místě je umístěna cedule s informací, že pro průjezd je nutné volat žalovaného. Do tohoto data byl přístup na pozemky žalobce možný bez dalšího. Tímto jednáním žalovaný žalobci fakticky odňal možnost vykonávat dosavadní držbu práva cesty v rozsahu, v jakém ji pokojně vykonával. Žalobce do konce ledna 2026 dopravně obsluhoval pozemky žalobce nezávisle na vůli žalovaného. Jednání žalovaného naplňuje znaky svémocného rušení držby, resp. vypuzení z držby ve smyslu § 1007 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, neboť žalovaný svémocně zabránil výkonu práva a změnil dosavadní pokojný stav. Žalovaný k tomuto jednání neměl žádný právní důvod ani rozhodnutí orgánu veřejné moci. Nabídka „zavolání“ na telefonní číslo [tel. číslo] nic na faktu, že žalobce byl zbaven možnosti svobodného a nezávislého přístupu k pozemkům žalobce, který dříve požíval.Žalobce se o rušení dozvěděl dne [datum], a to při pravidelné návštěvě pozemků žalobce jednatelem žalobce panem [jméno FO]. Vzápětí o tomto stavu informoval starostu obce [adresa]. Dne [datum] žalobce pořídil o rušení držby fotodokumentaci a hned následující den zaslal starostovi obce [adresa] informaci o tomto svémocném zásahu žalovaného. Žaloba je podána v zákonné subjektivní lhůtě šesti týdnů i objektivní lhůtě jednoho roku dle § 1008 občanského zákoníku2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přesto že mu byla prodloužena lhůta pro vyjádření k žalobě až do [datum].3. V souladu s ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. soud věc projednal a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.4. Soud provedl dokazovaní listinami založenými do spisu:Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota] a [číslo].Z informativního výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [číslo], ostatní plocha.Ze zobrazení LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] v mapě katastru nemovitostí, výřezu cesty žalovaného a okolních pozemků z Mapy.com, z výřezu cesty žalovaného a okolních pozemků z mapy dálkového přístupu do evidence katastru nemovitostí a z výřezu cesty žalovaného a okolních pozemků z mapy dálkového přístupu do evidence katastru nemovitostí – ortofoto mapa bylo zjištěno, že k pozemkům žalobce parc. č. č. [hodnota] a [číslo] vede přístupová cesta i přes pozemek prac. č. [číslo] v k.ú. [adresa].Z pasportu komunikací obce [adresa] bylo zjištěno, že obec [adresa] eviduje pod č. [spisová značka] živnično-štěrkovou komunikaci, dokončenou v roce 1971.Ze stanoviska obce [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že na nemovitosti parc. č. [hodnota] k.ú. [adresa], donedávna stála jedna z nejstarších budov v obci [adresa] ([právnická osoba] chata). K [právnická osoba] chatě po dobu necelého jednoho století vedla jediná přístupová komunikace a to po parc. č. [číslo], k.ú. [adresa]. Nyní dotčená komunikace slouží ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Na dotčené komunikaci nikdy nebyl, ani v současnosti není přístup omezen. Jelikož na nemovitosti parc. č. [hodnota] byla zřízena provozovna gastro služeb a ubytovacího zařízení, tak dotčená komunikace byla permanentně využívána veřejností. Nyní je komunikace využívána svozovou firmou odpadů, návštěvníky obce (houbaři, turisté) a vlastníky pozemku. Dotčená komunikace byla historicky jedinou příjezdovou cestou k [právnická osoba] chatě, která byla vystavěna kolem 30 let minulého století. Samotné těleso dotčené komunikace bylo vybudováno a dokončeno v roce 1971. Dotčena komunikace byla vyasfaltována v roce 1971 a náklady spojené s tím hradila obec [adresa] dle dokladu o zřízení komunikace s inventárním číslem [hodnota] v roce 1971. Obec [adresa] nemá žádný dokument o následné opravě dotčené komunikace, ale dá se předpokládat, že případné opravy prováděl vlastník [právnická osoba] chaty, jelikož tato komunikace sloužila výhradně pro přístup jeho samotného, dále zásobování, veřejnosti a obslužným službám podnikatelské činnosti provozované na [právnická osoba] chatě. Zimní údržbu dotčené komunikace provádí obec [adresa]. V době aktivního provozu [právnická osoba] chaty pravidelně, nyní podle potřeb (například stavební úpravy na pozemku parc. č. [hodnota] nebo zaručení sjízdnosti svozovým vozidlům odpadového hospodářství). Obec [adresa] z výše uvedených důvodů má za to, že u dotčené komunikace se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.Z rozhodnutí Silničního správního úřadu [adresa] ze dne [datum] a z rozhodnutí Krajského silničního správního úřadu ze dne [datum], bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], v obci [adresa] (ostatní plocha – neplodná půda), se nachází pozemní komunikace – kategorie veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a tento právní vztah trvá od roku 1971.Ze souhlasu s odstraněním stavby č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavební úřad dal souhlas s odstraněním stavby rekreačního objektu č. ev. [číslo] “ na pozemku p. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), v katastrálním území [adresa].Z příloh smlouvy č. [hodnota] o poskytování služeb při nakládání s odpady uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jakožto zhotovitelem a [Jméno žalobce]. jakožto objednatelem bylo zjištěno, že žalobce má smluvně zajištěn odvoz odpadu ze stanoviště [adresa] č. e. [číslo]. Běžný komunální odpad má být svážen 1krát za 14 dnů.Z územního rozhodnutí č. [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavební úřad v [adresa] vydal rozhodnutí o umístění stavby „Bytový dům [právnická osoba] “ na pozemcích p. č. [hodnota] (ostatní plocha) a [číslo] (ostatní plocha) v katastrálním území [adresa]. Mezi podmínkami pro umístění a projektovou přípravu stavby je pod bodem 2 uvedeno: Přístup ke stavbě je po stávající přístupové komunikaci vedené po pozemku p. č. [číslo] v k.ú. [adresa], která je vedena v pasportu místních komunikací pod značením [číslo] a dále pak po stávající přístupové komunikaci vedené po pozemcích p. č. [číslo] v k.ú. [adresa], kdy se nejedná o místní komunikaci, ale o veřejně přístupnou účelovou komunikaci.Na fotografii ze dne [datum] je znázorněno zahrazení cesty pomocí provazu ve večerních hodinách.Na fotografii ze dne [datum] je znázorněno zahrazení cesty pomocí řetězu ve večerních hodinách.Z odpovědi starosty obce [adresa] na stížnost ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla obci [adresa] doručena stížnost Ing. [jméno FO] k provozu cesty na parc. [číslo] v k.ú. [adresa], která je vedena jako veřejně přístupná účelová komunikace. Majitel pozemku parc. č. [číslo] cestu zatarasuje provazem a komplikuje tak bezdůvodně přístup k jeho pozemkům. Obec [adresa] uvedla že jakožto vlastník tělesa komunikace, požádala telefonicky v prosinci roku 2025 pana [jméno FO], aby odstranil překážku v podobě provazu z komunikace, která brání k příjezdu k pozemku Ing. [jméno FO]. [jméno FO] konstatoval, že provaz je pouze volně zavěšený a kdokoliv při průjezdu jej může dát bokem a projet. Situace se změnila na konci ledna 2026, kdy pan [jméno FO], také jako vlastník pozemků parc. č. st [číslo] telefonicky oznámil, že místo lana byl umístěn přes komunikaci uzamčený řetěz. Proto obec [adresa] okamžitě kontaktovala pana [jméno FO], který se dne [datum] dostavil na obecní úřad a kde došlo k vzájemné dohodě. Vlastníkům pozemku parc. č. [hodnota] bude umožněn přístup po účelové komunikaci přes pozemek pana [jméno FO] a to předáním klíče či kódu od zámku na řetězu tak, aby i dopravní obslužnost k pozemku bývalé chaty [právnická osoba] nebyla omezena. [jméno FO] je připraven kód nebo klíč předat, stačí jej pouze kontaktovat telefonicky.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:Žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. [hodnota] a [číslo] v k.ú. [adresa]. Na pozemku parc. č. [hodnota] byla vystavěna kolem 30 let minulého století - [právnická osoba] chata. K [právnická osoba] chatě po celou dobu vedla jediná přístupová komunikace, a to mimo jiné po pozemku parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného. Dne [datum] vydal stavební úřad souhlas s odstraněním stavby rekreačního objektu č. ev. [číslo] na pozemku p. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) v k.ú. [adresa], tj. [právnická osoba] chaty a dne [datum] vydal rozhodnutí o umístění stavby „Bytový dům [právnická osoba] “ na pozemcích parc. č. [hodnota] (ostatní plocha) a parc. č. [číslo]. Stavební úřad jako jednu z podmínek stavby uvedl přístup ke stavbě po stávající přístupové komunikaci vedené mimo jiné po pozemku parc. č. [číslo] k.ú. [adresa]. Na pozemku parc. č. [číslo] se nachází pozemní komunikace – kategorie veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a tento právní vztah trvá od roku 1971. Na dotčené komunikaci nikdy nebyl přístup omezen. Komunikace byla využívána za účelem provozu [právnická osoba] chaty, následně svozovou firmou odpadů, návštěvníky obce (houbaři, turisty) a vlastníky pozemku parc. č. [hodnota] a [číslo]. Žalovaný v listopadu 2025 zatarasil průjezd přes jeho pozemek parc. č. [číslo] provazem, který však bylo možné odstranit. Na konci ledna 2026 žalobce zjistil, že přes komunikaci na pozemku parc. č. [číslo] je umístěn uzamčený řetěz. Řetěz je možno odemknout klíčem či zadáním kódu na zámku na řetězu, přičemž žalovaný je připraven kód nebo klíč předat.6. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodně do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.7. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.8. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.9. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.10. Podle § 1007 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.11. Podle § 177 o. s. ř. musí žalobce prokázat, že žalovaný svémocně ruší držbu. Podle § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. V důvodové zprávě se k tomuto řízení podává, že žaloba směřuje k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení. Rozhoduje se o faktickém stavu (důležitý je "prvek fakticity"), soud není oprávněn zkoumat hmotněprávní otázky a omezí se jen na zjištění skutkového stavu – v řízení se nezkoumá oprávněnost držby. Soud nezkoumá v řízení o žalobě z rušené držby předběžné hmotněprávní otázky (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3074/17 ze dne 20. 12. 2017). Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.) vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 občanského zákoníku), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 občanského zákoníku ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní.12. Soud se v prvé řadě zabýval včasností podané žaloby z rušené držby ve smyslu ust. § 1008 občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že se žalobce dozvěděl o rušení držby na konci ledna 2026, což je uvedeno ve vyjádření starosty obce [adresa] ze dne [datum]. Sám žalobce tvrdí, že se o rušení držby dozvěděl dne [datum]. Jelikož žalobce podal žalobu z rušené držby dne [datum], byla šestitýdenní subjektivní lhůta dodržena a žaloba byla podána včas.13. Žalobce dále prokázal, že je držitelem práva cesty přes pozemek žalovaného parc. č. [číslo] v k.ú. [adresa]. Je nepochybné že přes pozemek žalovaného parc. č. [číslo] vede přístupová cesta k pozemkům žalobce, přičemž tato cesta je ve vlastnictví obce [adresa], která ji udržuje, provádí zimní údržbu. V řízení bylo prokázáno, že cesta byla vybudována v roce 1971 a od té doby sloužila jako přístupová komunikace k [právnická osoba] chatě a následně k pozemkům žalobce. Přístup na komunikaci nebyl nikdy omezen, naopak tato byla hojně využívána veřejností. V daném případě správní orgány deklarovaly, že jde o veřejně přístupnou komunikaci. Žalobce dále prokázal, že žalovaný do jeho práva držby svévolně zasáhl tím, že přes cestu umístil řetěz, znemožňující přístup k jeho nemovitostem. Uzamčení cesty je svémocným rušením držby, i když rušitel dá ostatním klíče, kód k zámku nebo umožní vstup na základě telefonického hovoru apod., protože tím mění dosavadní pokojný stav a činí výkon držby závislým na své vůli. Na základě shora uvedených zjištění soud poskytl ochranu poslednímu faktickému stavu.14. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení, a to v částce 8 655 Kč. Náklady žalovaného představuje, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta za dva úkony právní služby dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 2 300 Kč a dva režijní paušály po 450 Kč, což po zvýšení o 21 % DPH činí 8 655 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit tyto náklady k rukám zástupce žalobce.