Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 373 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že pohledávka za žalovanou byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] na společnost [právnická osoba]. Následně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní žalobkyně. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Předžalobní upomínka byla odeslána dne [datum]. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalované. Žalobkyně proto požaduje i zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ke dni podání žaloby nezaplatila ničeho.
2. Žalovaná se k předmětné žalobě nijak nevyjádřila a do spisu nedoložila žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaná v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasily s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.
3. Soud provedl dokazovaní následujícími listinami: smlouva o spotřebitelském úvěru, 2 x potvrzení o provedené platbě, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání, Předžalobní výzva k plnění vč. dokladu o odeslání, sdělení [právnická osoba]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou probíhalo jednání o úvěrové smlouvě, smlouva však nebyla uzavřena, neboť předložená smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum], dle potvrzení o provedené platbě a sdělení Raiffeisen Bank, na její účet částku ve výši 16 000 Kč a 4 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek prokázala žalobkyně svou aktivní legitimaci a oznámením o postoupení pohledávky, že žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a vyzvána k její úhradě do tří dnů. Žalovaná úhradu dluhu neprovedla ani poté, co jí byla dne [datum] odeslána předžalobní upomínka.
4. Po právní stránce, soud posoudil smluvní vztah právního předchůdce žalobkyně a žalované podle § 2993 občanského zákoníku, podle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
5. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku má žalobkyně právo na vrácení toho, co plnila, resp. plnil její právní předchůdce, tedy vrácení poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč. Spolu s částkou ve výši 20 000 Kč je žalovaná povinna podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. Prodlení žalované se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně stanovila v této výzvě žalovanému lhůtu ke splnění dluhu do 3 dnů Splatnost pohledávky tak nastala dne [datum] a následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení.
6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (dle návrhu žalobkyně).
7. Jelikož byla žalobkyně zcela úspěšná, má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení byla přiznána dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a představuje odměnu advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka) za jeden úkon právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné od 1. 1. 2025 (sepis žaloby), z částky 300 Kč za 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za provedené úkony právní služby, to vše zvýšeno o 21% DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož byly splněny všechny podmínky pro jeho použití. Z úřední činnosti je soudu známo, že ve skutkově i právně obdobných věcech, uplatňuje žalobkyně své nároky opakovaně formou ustáleného vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, když současně byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení ve výši celkem 2 373 Kč k rukám zástupce žalobkyně.