Výrok
I. Žaloba, na stanovení povinnosti žalované platit na výživu zletilého [jméno FO] částku 3 600 Kč měsíčně počínaje dnem 4. 8. 2025 k rukám žalobkyně na její účet, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala stanovení povinnosti žalované platit na výživu zletilého syna [jméno FO] částku 3 600 Kč měsíčně počínaje 4. 8. 2025 na účet žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je matkou [jméno FO], která však na svého syna neplatí žádné výživné. Zletilý [jméno FO] je dosud nezaopatřený a soustavně se připravuje na budoucí povolání, tedy není schopen sám se živit. Žalobkyně vyplácí od 4. 8. 2025 [jméno FO] zaopatřovací příspěvek podle § 50b), 50e) a 50g) zákona č. 359/1999 Sb. ve výši 7 156 Kč měsíčně a dle ustanovení § 50u) odst. 1 téhož zákona přechází právo tohoto mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Žalované výživné na zletilého [jméno FO] stanoveno nebylo, proto žalobkyně podala tuto žalobu. Žalovaná má kromě vyživovací povinnosti ke zletilému [jméno FO] vyživovací povinnost k dalšímu zletilému dítěti, a to [jméno FO], který rovněž studuje. Měsíční příjem matky v prvním čtvrtletí roku 2025 dosahoval výše 23 476 Kč, proto částka 3 600 Kč měsíčně odpovídá jejím schopnostem a možnostem.
2. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, neboť dle jejího názoru není schopna platit požadovanou částku. Za bydlení vynaloží okolo 10 000 Kč měsíčně, a kromě toho platí na výživu zletilého [jméno FO] 1 000 Kč měsíčně na účet dětského domova, kde zletilý syn po skončení ústavní výchovy nadále pobývá. S nikým nevede společné domácnost a jinou vyživovací povinnost, než ke dvěma dětem nemá.
3. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], zletilého syna žalované, soud zjistil, že se v minulosti připravoval na zaměstnání studiem na Střední odborné škole ve [adresa] v oboru mechanik - seřizovač, a to od roku 2017 do roku 2021. Tento obor v roce 2021 ukončil získáním výučního listu, avšak nevykonal úspěšně maturitní zkoušku. Následně studoval tříletý obor autoelektrikář na stejné škole, který ukončil získáním výučního listu a následně dokončil čtvrtý ročník oboru mechanik - seřizovač když v roce 2025 vykonal maturitní zkoušku. V době těchto studií bydlel v Dětském domově [adresa], a to do konce července 2025. V srpnu 2025 se odstěhoval na svoji současnou adresu v [adresa], kde bydlí s přítelkyní a od školního roku 2025/2026 nastoupil do prvního ročníku učebního oboru opravář zemědělských strojů, opět na stejnou střední školu ve [adresa]. Po ukončení předchozího studijního oboru měl zájem nastoupit k Policii ČR, ale neuspěl při psychotestech. Práci v oboru mechanik - seřizovač, ani v oboru autoelektrikář si nehledal, protože jej nebaví a v budoucnu uvažuje ještě o práci v armádě. Do nového učebního oboru nastoupil proto, že si chce udělat svářečský kurz a řidičský průkaz skupiny C, který tento učební obor umožňuje. Ani v tomto oboru však spíše nechce pracovat a chce nastoupit k armádě. S přítelkyní žijí ze zaopatřovacích příspěvků a sociálních dávek.
4. Z rozhodnutí žalobkyně ze dne 15. 8. 2025 včetně potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého zjistil soud, že [jméno FO], má vypracovaný individuální plán mladého dospělého ze dne 4. 8. 2025. Na základě jeho žádosti mu byla rozhodnutím žalobkyně ze dne 15. 8. 2025 přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku ve výši 7 156 Kč měsíčně, představující rozdíl mezi příspěvkem a částkou pobíraného sirotčího důchodu, a to ode dne 4. 8. 2025.
5. Z potvrzení Střední odborné školy [adresa], příspěvková organizace, se sídlem [adresa] ze dne 1. 9. 2025 a ze dne 5. 11. 2025 bylo zjištěno, že [jméno FO] ukončil 30. 6. 2025 studium čtyřletého studijního oboru mechanik - seřizovač, kdy 11. 9. 2025 úspěšně vykonal opravnou maturitní zkoušku a od 1. 9. 2025 je žákem prvního ročníku tříletého učebního oboru opravář zemědělských strojů.
6. Z obsahu spisu [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], zejména rozsudku [adresa] ze dne 9. 6. 2011 č. j. [spisová značka] a rozsudku Okresního soudu ve [adresa] ze dne 30. 5. 2023 č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že prvním z těchto rozsudků ze dne 9. 6. 2011 byla nařízena ústavní výchova nezletilých dětí [jméno FO], tedy mimo jiné i [jméno FO], jehož matkou je žalovaná. Rozsudkem Okresního soudu [adresa] ze dne 30. 5. 2023 byla prodloužena ústavní výchova tehdy nezletilého [jméno FO], a to do 28. 7. 2024.
7. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že žalovaná je matkou zletilého [jméno FO], u něhož, stejně jako jeho sourozenců a dalších dětí žalované byla nařízena ústavní výchova rozsudkem ze dne 9. 6. 2011. Žalované vyživovací povinnost ke zletilému synovi [jméno FO] stanovena nebyla a ta platí na základě dohody na výživu druhého zletilého syna [jméno FO] 1 000 měsíčně na účet Dětského domova a školní jídelny [adresa], kde [jméno FO] nadále bydlí. [jméno FO] byl umístěn v témže dětském domově na základě nařízené ústavní výchovy do nabytí zletilosti a poté zde bydlel až do konce července 2025. Po dobu tohoto pobytu získal výuční listy v učebních oborech mechanik - seřizovač a autoelektrikář, přičemž studium v oboru mechanik - seřizovač dokončil v roce 2025 vykonáním maturitní zkoušky. Zaměstnání v těchto oborech si však nehledal, neboť jej dle jeho slov nebaví a ve školním roce 2025/2026 nastoupil na Střední odborné škole ve [adresa] do dalšího tříletého učebního oboru opravář zemědělských strojů, který studuje prezenční formou. Motivací k nastoupení do nového učebního oboru bylo to, že si chce dodělat svářečský kurz a řidičský průkaz skupiny C, který mu tento učební obor umožňuje, avšak ani v tomto oboru spíše pracovat nechce. Žije ve společné domácnosti s přítelkyní, a to ze zaopatřovacích příspěvků a sociálních dávek. Žalovaná na výživu zletilého [jméno FO] nepřispívá ničím a po podání žaloby zaplatila na účet žalobkyně částku 3 600 Kč měsíčně.
8. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.
9. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá Krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, anebo neexistuje-li soudem schválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá Krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.
10. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
11. Dle výše uvedeného skutkového stavu zletilému synovi žalované [jméno FO], byla žalobkyní přiznána dávka zaopatřovacího příspěvku dle § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., a proto dle § 50u odst. 1 téhož zákona přechází právo tohoto mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Protože o výživném pro zletilého syna žalované [jméno FO] nebylo dříve rozhodnuto a výživné nebylo ani ujednáno, podala žalobkyně ve smyslu ustanovení § 50u odst. 2 žalobu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého.
12. S ohledem na výše uvedené se soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda výživné na zletilého [jméno FO] lze přiznat dle ustanovení § 911 o.z., tedy otázkou, zda tento je schopen sám se živit. Při zodpovězení této otázky soud vycházel ze skutečnosti, že zletilý [jméno FO] již absolvoval dva učební obory a získal výuční list v oboru autoelektrikář i v oboru mechanik - seřizovač, který je navíc oborem maturitním a byl absolvován včetně řádného vykonání maturitní zkoušky. [jméno FO], který dosáhl zletilosti již před více než čtyřmi lety, však zaměstnání v oborech, ve kterých se vyučil, nehledal, neboť jej dle jeho slov nebaví a v aktuálním školním roce začal prezenční studium v dalším učebním oboru, na stejné střední škole, a to v oboru opravář zemědělských strojů, ve kterém rovněž nemíní pracovat, avšak má zájem si zvýšit kvalifikaci o svářečský kurz a řidičský průkaz typu C, který tento učební obor umožňuje.S ohledem na výše uvedené a postoj mladého zletilého má soud za to, že [jméno FO] s ohledem na svůj věk a získanou kvalifikaci je schopen se uplatnit na trhu práce a sám se živit a studium dalšího učebního oboru, ve kterém se však nemíní realizovat, nepředstavuje další potřebnou přípravu na zaměstnání, neboť zvýšení kvalifikace o svářečský kurz či získání řidičského průkazu je možno dosáhnout mimo prezenční studium a často i v rámci zvyšování kvalifikace u případného zaměstnavatele. Soud tedy uzavírá, že zletilý [jméno FO] je schopen sám se živit, proto mu ve smyslu ustanovení § 911 o.z. právo na výživné přiznat nelze a z toho důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.
13. Protože žalovaná, která byla ve sporu úspěšná, nežádala náhradu nákladů řízení, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.