Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 65/2026

Soud: Okresní soud ve Frýdku-MístkuDatum rozhodnutí: 4. 9. 2026Č. j.: 8 C 65/2026-41Samosoudce: Mgr. Radomír JosiekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2026Předmět řízení: o 54 364,43 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSFM:2026:8.C.65.2026.1
peněžité plněnísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 243,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 18.2.2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 50 121,04 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 965,67 Kč od 18.2.2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 54 364,43 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 18.2.2026 do zaplacení z částky 26 209,06 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 28.11.2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 50 936 Kč v době od 28. 11. 2024 do 30. 4. 2025 a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných denních splátkách počínaje 28. 12. 2024. Žalovaný úvěr nesplácel, proto žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru a úvěr se stal splatný celý dne 17. 2. 2026. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas a žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru o čemž informovala žalovaného dne 17. 2. 2026. Žalovaný uhradil na úvěr 46 692,61 Kč a dluží na jistině 25 400 Kč, na sjednaných poplatcích částku 809,06 Kč, na úroku 27 230,17 Kč a smluvní pokutě částku 925,20 Kč. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně nahlédnutím do příslušných registrů a vycházela z informací žalovaného, výpisu z účtu žalovaného a jeho výplatních pásků. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o revolvingovém úvěru č. [hodnota], výpisem o posouzení úvěruschopnosti žalovaného včetně výpisu o identifikovaných příjmech žalovaného za dobu od 28. 11. 2023 do 28. 11. 2024, výzvou k úhradě z 14. 12. 2025 a výpisem z účtu žalovaného č. [č. účtu] za listopad 2024 až duben 2025 a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 28. 11. 2024 distančním způsobem smlouvu o úvěru, dle které žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše 21 600 Kč i opakovaně a žalovaný se zavázal splácet jistinu, navýšenou o sjednané úroky ve výši 1,066 % denně a poplatky v pravidelných denních splátkách. Žalovaný splátky řádně neplatil, proto byl vyzván žalobkyní k jednorázové úhradě závazku. Za dobu do zesplatnění úvěru zaplatil celkem 46 692,61 Kš Předžalobní upomínkou ze dne 14. 12. 2025, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byl žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 50 936 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 tohoto zákona.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do příslušných registrů a dále vycházela z ověřených informací žalovaného o jeho příjmu ve výši 28 773 Kč měsíčně a z vypočítaných minimálních výdajů bez bližšího ověření. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.

9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 936 Kč. Žalovaný dosud vrátil 46 692,61 Kč, proto je povinen žalobkyni vrátit částku 4 243,39 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 14. 12. 2025 ve lhůtě tří dnů, dostal se tedy do prodlení při řádném způsobu doručování již 21. 12. 2025, ale žalobkyně se domáhá úroků z prodlení až od 18. 2. 2026 a soud je žalobou vázán, proto žalovaného dle § 1970 o.z. zavázal zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 11,5 % ročně od 18. 2. 2026 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

10. S ohledem na závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 ZoSU, se soud již nezabýval otázkou platnosti téže smlouvy v souvislostí se sjednaným úrokem ve výši 1,066 % denně.

11. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, nevznikly v souvislosti s tímto řízením žádné náklady, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací