Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 394 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 094 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 394 Kč s příslušenstvím představující příspěvek za porušení povinnosti spočívající v nesjednaném pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel, když žalovaný v období od [datum] do [datum] provozoval nákladní automobil RZ [SPZ], jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku, a to jednak výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP a poté jej i upomínala k úhradě, avšak žalovaný jí ničeho nezaplatil. Před podáním žaloby žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku, nicméně žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádříli se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně [Jméno žalobkyně] je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, případně provozovatelem motorového vozidla, u něhož není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákona č. 30/2024 Sb.“). Žalovaný provozoval v období od [datum] do [datum], nákladní automobil jiný než podle písmene r), RZ [SPZ], s hmotností do 3,5 t, a to bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Vozidlo tak nebylo pojištěno 129 dní, přičemž žalobkyně vyúčtovala žalovanému denní sazbu příspěvku vozidla ve výši 86 Kč. Dlužná částka příspěvku tak představuje součin dnů bez pojištění a denní sazby 86 Kč, celkem 11 094 Kč, a dále náklady uplatnění ve výši 300 Kč. K zaplacení příspěvku byl žalovaný poprvé vyzýván dopisem ze dne [datum], ve kterém mu žalobkyně poskytla k úhradě lhůtu 60 dnů od doručení dopisu. Žalobkyně naposledy dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, bude záležitost řešena soudní cestou.
4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zcela nepochybně prokázáno, že v rozhodném období od [datum] do [datum], tedy v rozsahu 129 dní, žalovaný provozoval motorové vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla, tedy v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Za této situace byly naplněny zákonné podmínky pro přiznání příspěvku, přičemž podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je příjemcem příspěvku nepojištěných vozidel žalobkyně, tedy [Jméno žalobkyně]. S ohledem na skutečnost, že vozidlo nebylo pojištěno v rozsahu 129 dní a dle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí příspěvek za jeden den nepojištění, pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg, 120 Kč. Protože je soud vázán návrhem žalobkyně, jakož i vyúčtovaným příspěvkem, činí dluh žalovaného toliko 11 094 Kč. Zbývající část nároku ve výši 300 Kč pak představují paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, na které má žalobkyně nárok podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Za situace, kdy žalovaný nereagoval ani na výzvu k úhradě ze dne [datum], dle které mu byla uložena 60denní lhůta k úhradě a která zároveň splňovala náležitosti uvedené v § 46 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., má žalobkyně rovněž dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na zákonné úroky z prodlení po doručení předmětné výzvy ze dne [datum], respektive uplynutí 60denní lhůty. Dne [datum] tedy byl žalovaný nepochybně v prodlení se zaplacením částky 11 094 Kč. Soud proto shledal i nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zcela po právu a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky ve výši 11 394 Kč (11 094 Kč plus 300 Kč) spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení.
5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 1 200 Kč, plus 3krát režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to dle § 14b odst. 1 bodu 1., odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 315 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 615 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč.
6. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.