Rozsudek ze dne 29. 4. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 23. 5. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 316,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 316,57 Kč od [datum] do zaplacení, částku 907,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 907,50 Kč od [datum] do zaplacení, částku 240 Kč, částku 240 Kč, částku 240 Kč,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 944,07 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný má tuto částku dlužit na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému příslušnou komoditu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal za dodané komodity platit úhrady dle faktury za dané fakturační období. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podle nichž měla žalobkyně právo účtovat za každou odeslanou upomínku poplatek ve výši 240 Kč. Provedená dodávka elektřiny za období od [datum] do [datum] byla vyúčtována fakturou č. [hodnota] na částku 9 316,57 Kč se splatností [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr, požádala žalobkyně distributora o odpojení odběrného místa žalovaného od distribuční soustavy a žalovanému toto vyúčtovala fakturou č. [hodnota] na částku 907,50 Kč. Žalovaný žádnou z částek neuhradil, zaslala mu proto žalobkyně celkem [hodnota] upomínky, ve kterých mu vyúčtovala i poplatek za odeslání upomínky ve výši 240 Kč za každou z nich. Žalovaný žádnou z uvedených částek nezaplatil ani poté, co byl dopisem ze dne [datum] k jejímu uhrazení vyzván před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran sporována, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně na základě uzavřené dohody o odběru elektrické energie mezi ní a žalovaným, se zavázala žalovanému dodávat elektrickou energii a žalovaný se zavázal uhradit za to zálohy a vyúčtování. V období od [datum] do [datum] žalobkyně dodala žalovanému elektrickou energii, jejíž cenu vyúčtovala fakturou č. [hodnota] splatnou dne [datum] na částku 9 316,57 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil vystavenou fakturu a zálohy včas, žalobkyně jej na to upozornila nejprve upomínkou ze dne [datum], následně upomínkou ze dne [datum], ve kterých zároveň žalovanému vyúčtovala poplatek za vymáhání ve výši dvakrát 240 Kč. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy, pokud dlužnou částku neuhradí ve lhůtě do [datum], a zároveň mu vyúčtovala další poplatek ve výši 240 Kč. Žalovaný své povinnosti nedostál a žalobkyně tak od dohody o sdružených dodávkách elektřiny odstoupila a vyúčtovala žalovanému poplatek za odpojení ve výši 907,50 Kč, a to fakturou č. [hodnota], která byla splatná dne [datum]. Ani tyto částky žalovaný neuhradil. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného, aby splnil své povinnosti ze shora uvedených faktur.
4. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny ze dne [datum] ve smyslu § 2079 o. z. Na základě uzavřené smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal tuto komoditu v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tyto kupní ceny měly být hrazeny na základě vyúčtování (faktur), které byly podle smluv splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Součástí smlouvy pak bylo platné ujednání stran o povinnosti žalovaného platit stanovené poplatky, a to zejména poplatek za vystavení jednotlivé upomínky ve výši 240 Kč. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny neuhradil vyúčtování za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] ve výši 9 316,57 Kč, které bylo splatné dne [datum]. Vedle toho pro včasné neuhrazení záloh na dodávky a vyúčtování žalobkyně zaslala žalovanému celkem 3 upomínky, za které si v souladu se smlouvou vyúčtovala 3krát částku 240 Kč. Navíc žalobkyně odstoupila od shora uvedené kupní smlouvy a v souladu s ujednáním žalovanému naúčtovala částku 907,5 Kč, která byla splatná dne [datum], jako poplatek za odpojení od distribuční soustavy. S ohledem na výše uvedené, žalovaný dluží žalobkyni právě částku 10 944,07 Kč. Jelikož žalovaný se s úhradou uvedených plateb dle faktur dostal do prodlení, má žalobkyně ve smyslu § 1970 o. z., vždy ode dne následujícího po dni splatnosti faktur, nárok na úrok z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k zaplacení shora uvedených částek včetně příslušenství tak, jak bylo žalobou požadováno.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 900 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024, plus DPH 21 %, tj. 252 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 252 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč.
8. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud v případě obou výroků rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.
Usnesení ze dne 23. 5. 2025
Výrok
Rozsudek Okresního soudu ve FrýdkuMístku ze dne [datum], č. j. , spisová značka, , se ve výroku II. ve výši náhrady nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni opravuje tak, že celý správně zní:„II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.“.
Odůvodnění
Shora citovaným rozsudkem bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 10 944,07 Kč s příslušenstvím.Při vyhlášení rozsudku došlo ke zjevné nesprávnosti spočívající v chybě v počtech při stanovení výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni. Ačkoliv žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu co do částky 10 944,07 Kč (tedy částky přesahující 10 000 Kč), jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, a zároveň soud při rozhodování o nákladech řízení postupoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., namísto částky 2 252 Kč (která představuje plnou náhradu nákladů žalobkyně, jak jsou tyto zdůvodněny v písemném vyhotovení rozsudku) nesprávně uvedl částku 1 489 Kč. Soud proto postupoval v souladu s § 164 o. s. ř. a tuto chybu v počtech opravným usnesením opravil tak, jak je uvedeno shora, když konkrétní způsob výpočtu žalobkyní vynaložených nákladů je proveden v písemném vyhotovení rozsudku.