Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 167,90 Kč s úrokem ve výši 1 017,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1 288,18 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 167,90 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 167,90 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 167,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28. 1. 2022 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr, limit byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru, řádně úvěr splácet, celou výši úvěru splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat, dále se zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru a uhradit veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou. Žalovaný své povinnosti neplnil. Byl upozorněn, že na běžném účtu je dluh po splatnosti, který vznikl v důsledku porušení podmínek sjednaného kontokorentu. Žalovaný nepovolený debetní zůstatek neuhradil, žalobkyně využila svého práva, ukončila možnost čerpání kontokorentu a prohlásila celou dlužnou pohledávku z kontokorentu za splatnou ke dni 1. 12. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, omluvila se. Žalovaný se bez omluvy nedostavil Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), jednal v jejich nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 28. 1. 2022, ceníku ČS pro bankovní obchody a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru v celkové výši 10 000 Kč. Mezi účastníky byly dohodnuty úroky ve výši 18,90 % ročně.
6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 10. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na dluh po splatnosti a na výpověď smlouvy.
7. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2023 soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno, že z důvodu nepovoleného přečerpání na účtu byla dne 2. 12. 2023 pohledávka z účtu převedena na evidenční účet pohledávek nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky.
8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 25. 7. 2024 soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost soudního sporu.
9. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“).
10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.
11. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřená smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet a nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru. Žalovaný porušil smluvní podmínky, vznikl mu dluh po splatnosti, žalobkyně tak využila svého práva a prohlásila celou dlužnou částku za splatnou. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně sjednaného úroku a rovněž požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení pasivní a žalobní tvrzení nesporoval.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představovaly soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady na právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.